Předpremiéra Višňového sadu v Těšínském  divadle je přesvědčivou pozvánkou do hlediště a k návratu do normálního života

„Nic podobného tomu, co se stalo v posledních dvou letech, jsem za celý svůj život u divadla nezažil,“ říká Petr Kracik, ředitel Těšínského divadla a režisér inscenace hry A. P. Čechova, jejíž předpremiéra proběhla 5. června. „Uvést předpremiéru pro publikum nyní, když víme, že řádná premiéra proběhne až v únoru 2022, jsem se rozhodl ze dvou hlavních důvodů. Tím prvním jsou naši diváci, kterým jsme povinováni umožnit návštěvu divadla a zažít konečně nějaký umělecký zážitek. Samozřejmě že slovem nějaký nerezignuji na co nejvyšší kvalitu představení. Druhý důvod vychází z nutnosti udržet členy hereckého souboru Těšínského divadla v normálním pracovním procesu, o což jsme se snažili po celou dobu uzavření divadel v rámci protiepidemických opatření. Jak už jsem jednou řekl, nehrát je těžké, nezkoušet je katastrofa. Takže jsme zkoušeli, a herci jsou také jen lidé a potřebují mít pocit, že skutečně existují. Ten zažívají nejlépe při závěrečném potlesku po představení,“ říká ředitel Těšínského divadla a režisér inscenace v jedné osobě.

Višňový sad patří ke klenotům světové dramatické literatury. Inscenace této hry je vždy doprovázena velkým zájmem diváků. Po předpremiéře lze říci, že výsledek, který diváci na jevišti uvidí, rozhodně za zhlédnutí stojí.

Z inscenace Višňový sad. (Foto: Karin Dziadek)

Realizační tým inscenace pracuje s českým překladem Leoše Suchařípy. Scénu vytvořil Jaroslav Milfajt, kostýmy jsou dílem Marty Roszkopfové, pohybovou spolupráci poskytla Gabriela Klusáková. Dramaturgyní inscenace je Alice Olmová.

Až na ústřední postavy, do kterých režisér postavil jednotlivce, je zbývající obsazení zdvojeno tak, aby si zahrál skutečně celý soubor. Hlavní postavy přiděleny takto: Jolana Ferencová: Raněvská, majitelka panství, Barbora Sedláčková j.h. Aňa, její dcera, Zdeněk Hrabal: Gajev, bratr Raněvské, Tomasz Władysław Przybyla: Lopachin, podnikatel, Bára Vidomská: Duňaša, panská, Vítězslav Kryške: Firs, komorník.

Jolana Ferencová hraje Raněvskou jako ženu neschopnou realistického pohledu na svět. Raněvská v jejím podání žije v iluzi šlechtického života, ve kterém není třeba myslet na výdaje a je třeba žít tak, aby život byl naplněn jen samými krásnými zážitky a pocity. Že živobytí stojí peníze, to sice zjišťuje v každém okamžiku, ale i když si uvědomí jejich nedostatek, není schopná se z katastrofální situace dostat na základě zdravého úsudku. Právě toho totiž není vůbec schopná.

Z inscenace Višňový sad. (Foto: Karin Dziadek)

Obsazení Barbory Sedláčkové do role Ani, dcery Raněvské, je velmi šťastný počin. Mladistvý dívčí zjev se tu snoubí s úsporným, ale přesným hereckým projevem, vzhledem k mládí představitelky až překvapivě duchaplným. Sedláčková působí naprosto přirozeně, její projev postrádá jakoukoliv povrchnost, všechno, co diváci vidí, vychází z nitra herečky, není jsou zde žádná nacvičená gesta a grimasy. Projev nezpochybnitelného talentu je velkým příslibem pro budoucnost.

Gajev Zdeňka Hrabala je místy do sebe zahleděný pozér, stejně jako jeho sestra naprosto nevybavený pro praktický život. Tomasz Władysław Przybyla hraje podnikatele Lopachina velice expresivně, míra hereckého nasazení u tohoto představitele má ještě mírné rezervy.

O ostatních výkonech a celkovém vyznění inscenace přineseme svědectví v regulérní recenzi po skutečné premiéře v roce 2022. Již nyní však lze říci, že Kracikův Višňový sad má ambice na jednu z nejúspěšnějších inscenací české scény Těšínského divadla a posledních několik let.