Kateřina Marie Tichá se spojila s Bandjeez a říká: Rozhodnutí v nás zrálo několik měsíců

Nedělní zpráva o tvé spolupráci s kapelou Bandjeez rozvířila hudební vody jako blesk. Jako dlouho ta myšlenka zrála a co ti vlastně běželo hlavou?

Bylo to určitě v řádech měsíců. Nikdo z nás si vlastně nepamatuje, kdo to navrhl jako první, vím jen to, že jsme si tenkrát řekli, že se o tom ještě vůbec nemůžeme bavit, že na to nikdo z nás není připravený. Dozrálo to až v posledních týdnech.

Potěšily tě veskrze euforické komentáře a nadšené reakce?

Potěšily. Je o moc snazší „dělat věci“, když v zádech cítíte tak obrovskou podporu. Fakt si toho vážím.

Jak se bude vaše spolupráce vyvíjet? Jsou tady tvé písně a Davidovy písně… Jsi připravena i na to, že lidé budou chtít slyšet Davidovy písně?

Budeme hrát primárně moji autorskou tvorbu, písně z mého sólového alba, a časem snad i nové, na kterých budeme pracovat společně. Jsme vlastně úplně nové hudební těleso. Časem bychom chtěli do playlistu zařadit i nějakou Davidovu píseň. Kluci budou vedle spolupráce se mnou zároveň pracovat i na DSBJ projektu Dělám, jako že je a udržovat tak Davidův odkaz. To všichni vnímáme jako extrémně důležité. Aby se na toho fantastického člověka a jeho tvorbu nezapomnělo.

Součástí Bandjeez se stal i kytarista Matouš Rohovský z tvého sólového projektu. Byla to jednoznačná volba?

Byla. Když Matouš před pár lety přišel ke mně do kapely a posléze zjistil, že se s Davidem známe, byl z toho úplně hotový. Svěřil se mi tehdy, že právě kvůli Bandjeez se rozhodl, že bude studovat konzervatoř a že jsou pro něj kluci tak trochu hudebními modlami. Chodíval na ně jako rodilý frýdečák na jamy k Arnoštovi a na první koncerty do Stounu… Celé to tak nějak zapadlo.

Zdá se, že nad tebou pluje šťastná hvězda, o víkendu jsi proměnila svou nominaci na Cenu Anděl. Jak si to sama v sobě vykládáš?

Jsem vděčná. Po tom šíleném roce se konečně zase děje něco, co mi dává smysl. A mám radost i za všechny, co na té desce dělali se mnou – nebo mi jen věřili. Někteří dokonce víc, než jsem si věřila já sama.

Nesla sis v srdci naději, že se staneš Objevem roku?

Upřímně jsem s tím nepočítala. Ale je to fakt hezké. Mám z toho radost.

Na své facebookové zdi píšeš: Poslední týdny jsou taková nálož, že to nemůžu dost dobře vstřebat… Je těch emocí na tebe až moc?

Ono to trvá už několik měsíců, teď to jen celé vyvrcholilo. A nemám pocit, že by se to dělo jen mně – hodně mých přátel zažívá podstatou podobné, i když své vlastní bouřky. Ale ony jsou asi třeba. Vyčistí vzduch.

Bandjeez jsou pro tebe nejen kamarádi a fantastičtí muzikanti, ale svým způsobem i rodina. To vypadá jako cesta?

Pro mě určitě. Nedovedu si vlastně představit větší požehnání, než když člověk může tvořit muziku, která je pro mě sama o sobě extrémně intimní záležitostí, s lidmi, kteří jsou mu takhle blízko.

Přeji mnoho štěstí, ať se vám společně moc daří a navážete na úžasnou a jedinečnou stopu Davida Stypky. Prozraď nám ještě, prosím, kde vás třeba můžou fanoušci na Ostravsku slyšet a vidět?

Děkuji! Zatím to vypadá, že bychom si měli zahrát 30. července na festivalu Štěrkovna Open Music. Letošní ročník se bude výjimečně konat v Ostravě na Landeku. Tak snad!