Michal Čapka: Role Macbetha patří k nejnáročnějším z těch, které jsem zatím stihl odehrát

V čem je Macbeth aktuální dnes v České republice?

To je otázka na někoho jiného, možná režiséra nebo dramaturga, navíc mi scénograf Milan David radil, abych chytrý kecy nechal na režisérovi. No. Pro mě je vražda bohužel aktuální v kterékoliv době. A rozkrýt to, co člověka k vraždě vede, bude aktuální vždycky. Tohle rajcovalo, rajcuje a bude rajcovat lidí v každé době.

Myslíš si, že vražda, kterou páchá Macbeth, je politickou vraždou?

Hm, to je dobrá otázka, ale také asi na někoho jiného. To, jak ho k vraždě vede jeho žena, lady Macbeth, to je za hranicí zdravého rozumu. A v důsledku ta vražda politická je. Protože od ní vede přímá cesta k tomu, že se stane králem a ona královnou.

Jinými slovy: oba vraždí proto, aby se stali králem a královnou?

No ano. Vraždí …mají ambici dostat se na vrchol moci. Navíc Macbeth potká čarodějnice, které ho ke zlu ponoukají, lady Macbeth ho ponouká, ta vražda je výslednice několika faktorů.

Z dnešního pohledu si vraždu lze vysvětlit jako naslouchání vnitřním démonům v duši. Ostatně čarodějnické procesy zakázala už císařovna Marie Terezie a dneska na čarodějnice snad nikdo nevěří. Politické vraždy dnes můžeme vidět v různých režimech ve světě. Vraždí se novičokem, kandidát na prezidenta může být nepřímo zavražděn vězením a tam zanedbáním lékařské péče. Pro tohle všechno je dobré dnes tragédii Macbeth hrát.

Mě jako herce spíš zajímají ty věci, které se dějí poté, co člověk překročí nějakou hranici. A následné okolnosti ho dovedou k něčemu, kde ukočírovat vlastní psychiku už není možné. Mluvil jsi o čarodějnicích a že v ně nikdo nevěří. Já ale mám pocit, že lidi na různá zjevení stále věří a své životy vedou pod vlivem víry v osud, někdo tomu říká náhoda. Je to všechno náhoda? Nebo je to všechno osud? A jak potom s tím životem zatočíme? Je to na nás, nebo jak to vlastně všechno je?

Samozřejmě jsou dnes lidé, kteří věří v bílou a černou magii, praktikují je, …

Ale my jsme přece viděli našeho premiéra, jak věští z křišťálové koule! Ano, Andrej Babiš seděl a měl v ruce křišťálovou kouli. Na jednom z jeho videí.

Ano, znám lidi z vrcholové politiky, kteří chodí k jedné pražské kartářce. Ale vraťme se k divadlu: viděl jsem tě na zkoušce přibližně před týdnem. To, co jsi řekl, že tě zajímají věci, které přijdou po spáchání zločinu, mi přijde jako stěžejní osnova celého tvého hereckého výstupu. Viděl jsem v hracím prostoru člověka, který vraždí a pak se jen pod vlivem spáchané vraždy psychicky rozkládá a rozkládá, pronásledují ho hrůzné vidiny a podobně.

Takhle je to vystavěno po vzájemné debatě s dramaturgem a režisérem. Jako cesta do pekel. Destrukce a rozpad osobnosti, které jsou nakonec koncentrátem zla, které požírá sama sebe.

Kdybychom vřadili tuto postavu mezi dejme tomu deset nejvýraznějších postav, které jsi odehrál na domovské scéně, na kterém místě by mezi nimi byla? Od desítky až po vrcholovou jedničku …

Tak rozhodně patří do první pětky.

Byla nejpracnější?

Nedá se říct. Byla podobná jako Hamlet, jako role Jindřicha v Gombrowiczově Svatbě, ale i postava Olivera z Kočky v oreganu, která je rozsahem textu a délkou představení ještě náročnější než Macbeth.

Zmínkou o premiérovi mě vedeš k další otázce: Řada lidí je dnes znepokojena a obává se budoucího vývoje ve společnosti. V čem vidíš největší hrozby ty?

Myslím, že žijeme v největší politické žumpě za posledních třicet let. Vidím skoro naprostý rozklad demokracie. Když lidé přestanou věřit vládní garnituře, tak tím přece končí demokracie. Je postavena na víře v systém. Dneska lidé ničemu a nikomu už nevěří, když vidí spolupracovníka StB ve vedení státu, když jiní se chovají jako agenti KGB, je to prostě tragédie. A lidé přestávají potřebovat stát. To je zlé.

To je také téma Macbetha: když se někdo dere k moci i prostřednictvím vraždy, je něco hodně špatně. Ale teď necháme politiku stranou a zeptám se, jestli už víš, co tě čeká nového v následující sezóně?

Naštěstí se u nás ještě ve vrcholové politice nevraždí. A naštěstí jsem součástí Evropské unie a NATO, a jsou jisté záruky demokracie. Trend, který vidíme kolem nás, například v Polsku nebo v Maďarsku, už se na evropské půdě stal terčem kritiky. Nebo to, co se stalo na Ukrajině, ta tamní nedávná úplná oligarchie, to už nám snad nehrozí.

Ptal jsem se na příští sezónu …

Ano, jenže já vlastně nevím. Ještě jsem se tomu ani nevěnoval, já tyhle věci řeším, až přijdou. Teď jsem se naplno věnoval Macbethovi.

Kromě divadla jsi také muzikant …

Ano! To je věc, která mě v poslední době hodně naplňuje. Máme kapelu, jmenuje se Lefi neser. Dokonce o nás už psali v Divadelních novinách. Tak jsme si řekli, že už se můžeme rozpadnout, dosáhli jsme vrcholu kariéry.

Budou v létě nějaké vaše koncerty?

Něco se chystá v šapitó Studia G v Ostravě a něco i mimo Ostravu. Uvidíme.

Ale zůstaneš u divadla? Nebude z tebe další Richard Krajčo, který odehrál Hamleta a odešel za muzikou?

Ne, to rozhodně nehrozí.