Dům umění vystaví Picassovy přátele. Kurátor představuje čtenářům své nejoblíbenější obrazy  

Kunsthistorik a přední znalec hispánského umění Pavel Štěpánek si vybral plátna Óscara Domíngueze (1906-1958), jenž žil od konce dvacátých let v Paříži. A záhy začal navštěvovat ateliér již slavného Pabla Picassa, zatímco surrealisté Yves Tanguy či André Breton se stali jeho přáteli.

Pavel Štěpánek před plátny Óscara Domíngueze. (Foto: Ivan Mottýl)

Z Ostravy je to do Barcelony po evropských dálnicích 2087 kilometrů. A ačkoliv je nyní Picassovo muzeum přístupné veřejnosti, taková cesta je vzhledem k epidemiologickým opatřením v Německu nebo Francii téměř nemožná. Jistou náhražkou kulturního výletu na Pyrenejský poloostrov ale může být návštěva Galerie výtvarného umění v Ostravě. „V pondělí 3. května se otvírají galerie v Královéhradeckém, Plzeňském a Karlovarském kraji, snad bude další týden následovat i ten náš Moravskoslezský,“ věří mluvčí galerie Jana Malášek Šrubařová.

Domínguezovo Zátiší s revolverem.

„Ve vystaveném souboru pařížských Španělů vidím nepochybný vrchol v díle malíře, kreslíře a grafika Óscara Domíngueze,“ říká kunsthistorik Štěpánek. „Potvrdila to i výstava uspořádaná na jeho rodném ostrově Tenerife v roce 2017. A představte si, že na obálku velkolepého katalogu se dostal obraz Zátiší s revolverem právě ze sbírek Domu umění.“ Aktuální prezentace v Ostravě je totiž sestavena výhradně z vlastních galerijních sbírek. A znova se tak ukazuje, jaké poklady skrývají depozitáře. Trvalou prezentaci nejcennějších děl nicméně může zajistit jedině plánovaná dostavba Domu umění, která je zřizovatelem až trestuhodně oddalována.

Obraz Retrato di Roma.

Cena plátna Zátiší s revolverem, které si Španělé vybrali jako ikonické pro Domínguezovu tvorbu, je odhadem mnohamilionová. Vždyť jiný malířův obraz s názvem Retrato de Roma se před šesti lety prodal za neuvěřitelných 1 469 270 amerických dolarů. Surrealistické plátno Retrato de Roma z roku 1933 přitom s „ostravským“ dílem Zátiší s revolverem z roku 1946 motivicky souvisí. Na tom z roku 1933 vidíme v zápěstí odseknuté ruce, které hrají na klavír. Domínguez přitom ve svých jednapadesáti letech spáchal sebevraždu, když si ve vaně podřezal žíly.

„Často mluvil i o sebevraždě zastřelením,“ vysvětluje kurátor Pavel Štěpánek. „Na vině byla hormonální choroba zvaná akromegalie, která ho celý život trápila.“ Ta deformuje růst, obličej i končetiny. Tři Domínguezovy obrazy se symbolickým revolverem proto Štěpánek vystavil vedle sebe a nepravému triptychu dal název Domínguezův revolver.

Štěpánek u Zátiší s revolverem. (Foto: Ivan Mottýl)

„Malíř byl neustále připraven na skoncování se životem a tomu odpovídají i temné barvy. I pochmurnost myšlenek, které z díla vyzařují,“ přemítá Štěpánek u prvního z trojice vybraných obrazů. Dílo Zátiší s revolverem představil Óscar Domínguez na výstavě Umění republikánského Španělska v roce 1946 v pražském Mánesu. „To byla po válce vůbec první akce, která do Československa přišla ze Západu, a proto měla obrovský ohlas. Čeští malíři si tehdy psali do notýsků jména vystavujících, a pak se je pokoušeli kontaktovat v Paříži,“ vypráví kurátor. Většinu děl představených v Mánesu koupily státní galerie, k nimž patřil i ostravský Dům umění.

Aktuální výstava v Ostravě ukazuje téměř sedmdesát prací spojených s pražskou, brněnskou a olomouckou výstavou (Luis Fernández, Pedro Flores, Julio González, Ismael González de la Serna, Hoyos, José Palmeiro a další). „Umělci z Čech i Moravy najednou viděli, jak tvoří Paříž,“ říká Pavel Štěpánek a pokračuje v popisu oblíbených obrazů.

S obrazy Osvobození a Revoluce. Foto: Ivan Mottýl)

Další dvě „revolverové práce“ působí méně ponuře. Spíš hrají zářivými barvami, hlavní roli má žlutá a červená. Obrazy se jmenují Osvobození a Revoluce. „Oba jsou osobitou směsicí moderních malířských směrů. Domínguez syntetizuje kubismus a surrealismus, a k tomu si přidává vlastní představy, jak s těmi směry dál pracovat,“ líčí kunsthistorik. Patrný je i vliv Picassa a z obrazu Osvobození přichází i pozdrav od Joana Miró.

Obě plátna skrývají i motivy tauromachie čili býčích zápasů. „Býk se se na obraze Osvobození mění v jakýsi bojový stroj, možná bychom ho mohli srovnat s husitskou vozovou hradbou,“ ukazuje Štěpánek. Nechybí opět revolver a najít lze i erotický motiv. „Tady ty nenápadné křivky na spodním okraji plátna, když se podíváme pořádně, to je ležící žena.“

Obraz Osvobození v Domě umění.

Obraz Osvobození vznikl jako dar radnici během olomoucké výstavy španělských umělců pařížské školy. Domínguez v roce 1947 pobýval a tvořil dva měsíce v ateliéru tamního sochaře Járy Šolce, což je mimochodem autor reliéfů s motivem Sputniku na olomouckém hlavním nádraží. „Domínguezův obraz se pak za socialismu při jakési reorganizaci dostal z Olomouce do Ostravy,“ informuje Štěpánek.

S obrazem Revoluce. Foto: Ivan Mottýl)

„Tohle je vysloveně můj zamilovaný obraz,“ vypráví s patrným dojetím u plátna s názvem Revoluce. „Znám ho už z dob, kdy jsem v Olomouci navštěvoval právě Járu Šolce. Domínguez na plátno soustředil několik symbolů včetně revolveru, který se skrývá v sevření mezi dvěma tukany. I tady je hlava býka, motýl jako symbol pomíjivosti a šipka jako úderný nástroj,“ popisuje obraz Štěpánek.

Óscar Domínguez v Olomouci. (Foto: archiv GVUO)

Kunsthistorik považuje za nesmírně zajímavé, že i když se Domínguez po válce hrdě hlásil k levici, přímým politickým odkazům se vyhýbal: „Řeč revoluce v jeho díle je čistě symbolická, tohle není žádný socialistický realismus,“. Bohužel, už nedlouho po výstavách španělské avantgardy pařížské školy v Československu přišel komunistický převrat v únoru 1948. A až do šedesátých let se země uzavřela před vlivy veškerého „zvrhlého západního umění“.

*

Španělští umělci Pařížské školy. Dům umění v Ostravě. Vernisáž výstavy 4. května v 17 hodin (stream na Facebooku a YouTube GVUO). Galerie se otevře na základě vládních nařízení, odhadem 10. nebo 17. května. On-line komentovaná prohlídka s kurátorem Pavlem Štěpánkem se bude konat 3. června v 17 hodin.