Divadlo loutek v online premiéře představilo pandemickou pohádkovou grotesku Pan Panpán
26.4.2021 05:00 Ladislav Vrchovský Divadlo Recenze
Divadlo loutek Ostrava nabídlo v neděli večer on-line premiéru „pohádkové grotesky pro malé diváky ve smutných časech". Smutnými časy je míněna doba pandemie nemoci covid 19. Pro domovskou scénu ji pod názvem Pan Panpán napsal umělecký šéf Divadla loutek Václav Klemens s kolektivem a sám ji také režíroval.
Z pohádky Pan Panpán.
Foto: Roman Polášek
Příběh této pohádky je velice jednoduchý a svým způsobem není nijak originální. V jednoduše zařízeném bytě žije podivný pan Panpán. Popleta a nešika, který si neví rady se zvonícím budíkem, ihned po probuzení si neustele lůžko a zapíná televizi, zapomíná zalévat svoji jedinou květinu, popálí se o rozpálenou varnou konvici, neumí si opravit věšák, na který si po návratu z procházky věší svoje sako, a raději je zmuchlá a pohodí na zem stejně jako svoje kalhoty. Jeho jedinou očividnou životní radostí je každodenní setkávání s televizní hlasatelkou předpovědi počasí na obrazovce. I četba pohádky o princezně, kterou si večer co večer čte z velké pohádkové knihy, pro něho končí po několika úvodních větách, po kterých usíná.
Života pana Panpána tak ubíhá v monotónním stereotypu až do okamžiku, kdy se na televizní obrazovce objeví podivná postava muže v černém, který nesrozumitelnou řečí oznamuje nařízení stavu nouze, povinnost nosit roušky a naprostý zákaz vycházení, takže dokonce zavře televizní hlasatelku do jejího domu a zamkne dveře. Následně vypne panu panu Panpánovi, symbolickému reprezentantu lidstva, jeho normální život a uvrhne jej do tmy.
Tím končí úvodní scéna, a začnou se dít podivné věci. Ve snu se panu Panpánovi zdá, že mu princezna z pohádky posílá pomocníka, tmavě modrého kocoura, s jehož pomocí osvobodí hlasatelku předpovědi počasí a dá všemu životu zase běžný řád. Při pouti za osvobozením hlasatelky se však musí vyrovnat se svými prohřešky. S pomocí kocoura vyžehlí napařovací žehličkou zmuchlané sako, dá napít květině a opraví pomlácenou varnou konvici. Tím, že žije pořádně a plní si svoje povinnosti, zažene i celou pandemii a vše spěje k závěrečnému happyendu.
Idea této pohádky je zcela srozumitelná i nejmenším divákům: i když normální život je zcela vypnutý a nic není takové, jaké má v pohodě být, není možné chovat se jako nepořádný popleta a nešika, ba právě naopak. Je třeba udržet v pořádku všechny maličkosti, dostát svým povinnostem a chovat se tak, jako by se nic nedělo. A světě div se, právě díky takovému chování pandemie praskne jako bublina a vše je zase v pořádku. Václav Klemens jako autor pohádky říká, že současná pandemie a protiepidemická opatření jsou pouhou epizodou, kvůli které nemůžeme zapomínat na plnění běžných lidských povinností.
Výtvarník Tomáš Volkmer umístil děj pohádkové grotesky do šedivého prostoru Panpánova pokoje. Šeď narušuje jen barevný akord béžového saka, rudě červené varné konvice, bleděmodré napařovací žehličky a barevné květiny a také barevné postavičky na televizní obrazovce. Oživující hudbu napsal Michal Sedláček, pod videoprojekcemi je podepsán Jiří Philipp.
Jako režisér se Václav Klemens snaží poradit si s vlastní stručnou předlohou tak, aby naplnil padesátiminutový čas inscenace. Nedaří se mu to přes veškerou snahu vymyslet řadu groteskních situací. Stěžejním režijním nápadem je proměna Panpána, kterého hraje Ondřej Beseda, ve stejně oblečenou malou loutku. Silným momentem pak je scéna, ve které velké oživlé Panpánovo sako téměř požírá Panpána – malou loutku, dokud je on sám nevyžehlí.
Stejný motiv se opakuje při další scéně, kdy je Panpán téměř sežrán masožravou (?) žíznivou květinou. Zachrání ho průvodce kocour, který přinese vodu. Pomůže i s opravou potlučené varné konvice. Bohužel se tyto tři scény poněkud vlečou, představení se stává zdlouhavé a poněkud nudné, byť se dva vodiči loutek a ožívajících věcí (Aleš Petrič a Karel Růžička) snaží, seč mohou. Sympatickou televizní hlasatelku hraje Karolína Hýsková.
Pohádková groteska Pan Panpán může být docela svižnou zábavou, když se inscenátorům podaří naplnit scény groteskního pohádkového děje situacemi, které upoutají v celém rozsahu divákovu pozornost. Pak i samo sdělení bude ještě srozumitelnější a naděje z něj rádoby plynoucí ještě silnější.
Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.