Milan Krupa píše ve Chvilce poezie o smrti: Či se mi chce jít do očistce, jít do nějaké čističky?  

„Éter těká / a brouk čeká,“ napsal Krupa už dosti pradávno. Do pouhých dvou řádků tehdy dokázal geniálně stěsnat Franze Kafku, čirý existencialismus i Jana Vodňanského. „Lidský život je čekáním na smrt. Psal jsem to ale někdy ve dvaceti, kdy byla smrt ještě relativně daleko, tehdy se mi o ní básnilo docela lehce,“ říká dnes Krupa o tomto „prehistorickém“ textu.

I v následujícím výboru z jeho podzimního deníku narazíme na úvahy mezi nebem a zemí. „Leží Milan ve své cimře / a bojí se, že brzo vymře,“ poznačil si do sešitu loni 14. listopadu. A ještě údernější je text o očistci.

V nejobsáhlejším výboru, který zatím vyšel z Krupovy poezie (To pivo je mým topivem, Praha, 2011), najdeme i tuto báseň: „Nashle! / mlaskne moucha na skle.“ Autor k textu podotýká: „Osud nás všechny rozplácne.“ Také následující ukázky z Krupových zápisků začínají říkačkou o mouše, tahle ovšem básničku přežije. Hned v dalších řádcích ovšem zahyne vosa. Je to bídná smrt, ale zato s muzikou.

*

Muško, seš si vědoma
že seš pitomá?

(11. září 2020)

*

Právě jsem zavraždil vosu. Utloukl jsem ji Hlučínskými novinami. Nechtěla se nechat vyhnat z obýváku, tak jsem ji zavraždil. Na Vltavě hrál jazz.  

(14. září 2020)

*

Jak se Milan napije
zmocní se ho často veršomanie

(23. září 2020)

*

„Kokota potkáš všude, tak to bylo, je a bude,“ napsal jsem už před léty. A nic se na tom nezměnilo, akorát to snáším líp.

(26. září 2020)

*

Těch krámů, knížek a desek
co jsem se jimi bavil
a dnes bych se jich nejraději zbavil.  

(28. září 2020)

*

Myšlenka pro tento den: „Ty inteligentní opice, mezi kterými jest mi dáno žíti, jsou po všech možných stránkách vyvinutější a inteligentnější než já. Mají děti, vychovávají děti, řídí auta, řídí firmy, mají chytré mobily, makají dlouhé šichty atd. Já jsem ve srovnání s nimi pouhý lemur.“ CHARLES DARWIN KRUPA

(29. září 2020)

*

Či se mi chce
jít do očistce
jít do nějaké čističky
kde můžeš zůstat navždycky?  

(19. říjen 2020)

*

Že já vůl si nekoupil čistý sešit. Byl jsem včera v papírnictví omrknout kalendáře. Nenapadlo mě koupit sešit a netušil jsem, že zase zavřou obchody.

(23. říjen 2020)

*

Pánbůh ve své knihovničce
má od každého člověka po básničce
Pánbůh nás zná dokonale
a naše básně, ty čte stále 

(26. říjen 2020)

*

Koukám lidem na držky, jestli nosí roušky. Je to horor, probudil se ve mně kontrolor.

(26. říjen 2020)

*

Občane, mě si važ!
Z mého pupku
má se zrodit
budoucí Mesiáš.  

(26. říjen 2020)

*

Šel jsem městem včera dopoledne a hodně lidí jsem potkával s tlamou nezakrytou. Toť vše! Je to každého věc. Nejsem kontrolor, policajt ani pitomec.

(27. říjen 2020)

*

Co si přeju od života? Žít, nelapit virus, aby mi neprasknul záchod, aby nikdo blízký z rodiny ani kamarádů a přátel neumřel nebo nechytil virus. Aby nebyla válka. Bylo by toho víc.

(28. říjen 2020, státní svátek – vznik Československa)

*

Leží Milan ve své cimře
a bojí se, že brzo vymře

(14. listopad 2020)

*

Kronikáři, dej si pauzu
ať neskončíš ve cvokhauzu!

(16. listopad 2020)

*

Čas tužky ostrouhá
a zbyde jen guma
a prázdný popelník
nevybuchlá puma  

(17. listopad 2020)

*

Mám myšlenku tuhletu
chtěl bych se jmenovat „Vinetú“
ale „Vinetú“ už tady byl
nezbývá, než abych jako Milan žil  

(18. listopad 2020)

*

Encyklopedie – tam to žije
Hrabal, Svatý Václav, Žižka…
člověku z toho praská šiška 

(18. listopad 2020)

*

To jsem rád
že už nejsem mladý smrad
že jsem jiný druh
že jsem starý puch 

(2. prosinec 2020)

*

Koronavirus má jedno plus
donutil mě vymyslet koronavirus blús

(3. prosinec 2020)

*

Došla mi esemeska, že jsem pozitivní. Mám kontaktovat svého praktického lékaře.

(16. prosinec 2020)