V přírodě čerpám velkou část inspirace, říká Frodys, jenž chystá sólové album i film s hudbou Postcards from Arkham

Jednou z tvých aktivit, které tě v současné době zaměstnávají, je film Eigengrau. Kde se zrodila myšlenka na realizaci filmu?

Natočit film a vytvořit větší ucelené audiovizuální dílo byl jeden z naivních snů, který jsem při zakládání Postcards From Arkham měl. Na rozdíl od zkušeností, jak toho dosáhnout. Po téměř deseti letech existence, pěti albech a několika videoklipech včetně krátkého filmu se ze snu stal další přirozený krok, jak naši tvorbu posunout dále.

Od snu k realizaci však pořád bývá daleko…

V průběhu minulého roku začala vznikat hudba a plány, jak zpracovat velký příběh, který naši hudební složku propojí v jeden celek – Eigengrau. Hudební předprodukce proběhla minulý rok a v současné době probíhají přípravy a crowdfundingová kampaň. První část filmu by měla být hotová koncem tohoto roku.

V dostupných propagačních materiálech zmiňujete, že příběh je inspirován díly Howarda Phillipse Lovecrafta, Davida Lynche a Franze Kafky. Co si pod tím máme představit?

Jedná se o umělce, ze kterých dlouhodobě vycházíme a kteří jsou pro nás velkou inspirací už od začátku. Chtěl bych zdůraznit slovo inspiraci, protože se snažíme vytvářet originální a vlastní příběh. Nechceme kopírovat nebo znovu ztvárňovat něco, co už tady bylo. Díla těchto tří umělců pomáhají trochu více charakterizovat naši tvorbu a myslím si, že i jejich fanouškům by se mohla líbit. Fantasy a sci-fi prvky charakteristické pro Lovecrafta, tedy povídky Cool Air a Shadow Out of Time, estetické a vizuální zpracování Lynchových děl Twin Peaks nebo Eraserhead (Mazací hlava) a existencionální tematika Franze Kafky v díle Trial (Proces) se v určitých odlescích objeví v našem filmu.

K popisu filmu dále uvádíte, že Eigengrau je zároveň barva, kterou vidíme v absolutní tmě. Světlo uvnitř toho, co se nám jeví jako temnota. Jak tomu máme rozumět? Třeba i tak, že na všem špatném se dá najít něco dobrého, jen je třeba změnit úhel pohledu?

Ano, takto je Eigengrau dokonce vědecky definována. Je to vlastně terminus technicus. Barva, kterou vnímá každý člověk jinak. Je to docela zajímá vědecká problematika, která má úzkou spojitost s naším filmem a příběhem. Doporučuji si přečíst pár vědeckých článků. Já to spíše vnímám tak, že každý člověk má unikátní smysl, jak vnímat svět. Nebo světy?

Do tohoto rozboru se v tuto chvíli pouštět nebudeme. Nicméně jak moc a jak konkrétně film souvisí s kapelou Postcards From Arkham? Zaznějí ve filmu nějaké starší písně, nebo úplně nové?

Všechny skladby budou nové a vytvořené cíleně pro tento filmu. Soundtrack k filmu bude vlastně nová deska Postcards From Arkham, kterou včetně projekce budeme prezentovat i na koncertech. Hudební předprodukce proběhla dokonce už loni, abychom se mohli věnovat přípravám filmu. Proto je tento projekt tak náročný. Není to tak, že posbírám nějaké už hotové skladby nebo natočíme už hotový příběh. Chceme udělat skutečně originální umělecké dílo. Troufám si říct, že minimálně v Česku nikdo nic takové neudělal. Vím o kapelách, které se například podílely na nějakém filmu, ale originální hudbu a příběh pro něj nevypracovaly. Pokud ano, pošlete mi odkaz.

Jednou z možností, kterou pro vaše fanoušky nabízíte, je to, že si mohou ve filmu rovnou zahrát. A nemusí jít pouze o epizodní roli…

Chceme s fanoušky úzce spolupracovat a jednou z možností je ve filmu si skutečně zahrát formou komparsu nebo dokonce hlavní role. V příběhu je několik důležitých postav, které mohou ztvárnit fanoušci a zúčastnit se tak i natáčení. Postavu dokonce můžeme upravit dle konzultace s budoucími herci. Na odměnách pro naše fanoušky jsme si v rámci zmíněné crowdfundingové kampaně dali docela záležet. Najdete je na portále HitHit (odkaz zde)

Proč by fanoušci v záplavě dalších projektů měli podpořit zrovna váš film? 

Troufám si říct, že za posledních deset let jsme udělali velký kus poctivé práce, která nás z bezvýznamného projektu posunula mezi kvalitní umělecká uskupení. Dáváme si záležet nejen na hudební, ale i vizuální složce. Pomocí crowdfundingu chceme do projektu zapojit i lidi mimo kapelu, kteří nám pomohou film ještě více vylepšit. Chceme tak vytvořit skupinu kreativních lidí, kteří mají rádi naši hudbu a umění celkově.

Nicméně není to jediný projekt, na kterém aktuálně pracuješ. Zároveň totiž chystáš sólové album s názvem Weirdfolk…  

Jedná se o další pozitivní efekt pandemie. Vzhledem k přesunutí tour Postcards From Arkham i Awrizis k jejich čerstvým deskám vznikl prostor, ve kterém jsem se mohl věnovat trochu jiné hudbě a odpočinout si. Vlastně mi to připomíná dobu, když jsem skládal první desku Postcards From Arkham. To taky nikdo neměl žádná očekávání, nebyl žádný tlak a mohl jsem dělat cokoliv. Cítím tam hodně svobody, a to mě vždy baví.

To asi baví každého…

Hudebně to bude odklon od rocku nebo metalu. V poslední době cítím, že se z tvrdé hudby stal sport. Muzikanti se předhánějí, kdo má dražší nástroj nebo silnější aparát. Soutěží, kdo zahraje rychleji a tvrději. Kostýmy a image jsou na prvním místě, ale hudba nebo myšlenka je až na druhém místě. Tím nechci zobecňovat ani nikoho urazit nebo se chvástat, ale takový mám poslední dobou pocit. Sám s akustickou kytarou se není kam schovat. Akustický nástroj chyby neschová, zvýrazní je. Takže se skutečně ukáže, jak na tom jsem. Je to výzva.

Jaké budou hudební spojitosti či odlišnosti u tohoto sólového alba s tvými dalšími kapelami, tedy Postcards From Arkham a Awrizis?

To já asi těžko vysvětlím, mám určitě zkreslený pohled. Každou moji desku ovlivňuje doba, ve které vzniká. Je patrné, že poslední rok byl velmi zvláštní, takže se to na mojí tvorbě nějak podepsalo. Celá deska zní více optimisticky a lehčeji než to, co jsem doposud skládal. Zároveň to jsem pořad já. Nerad popisuji to, co tvořím. Co tvořím, popisuje mě. Obrázek si musí udělat každý sám po poslechu.

Každopádně akustické vyznění prvního singlu Nature Within částečně evokuje atmosféru akustických alb formace Empyrium. Je to náhoda, nebo je tato německá kapela jedním z tvých inspiračních zdrojů při tvorbě tohoto alba?

Kapelu neznám, musím si jejich písně poslechnout. (rozhovor byl na nějakou dobu přerušen, Frodys se zaposlouchal do songů skupiny Empyrium – pozn. autora) Po poslechu několika skladeb se mi jejich tvorba líbí. Podobnosti tam nějaké cítím a některé skladby skutečně znějí zajímavě. Nicméně já mám například rád umělce jako Newton Faulkner, John Butler Trio nebo Tycho. Takže většina skladeb budou třeba více funky, country nebo electro. Empyrium si určitě ještě více naposlouchám.

Jedním z momentů, který je typický pro klip k této skladbě, je, že opakovaně prosvítá skrz stromy slunce. Dá se tento prvek chápat i jako nějaký odkaz na současnou dobu?

Já trávím většinu volného času v přírodě, kde jsem i vyrostl. V přírodě čerpám i velkou část inspirace, takže les a stromy tvoří prostředí, ve kterém se cítím dobře. Pokud tam je nějaká symbolika, není plánovaná. Moc nad tím nepřemýšlím. To, co říkáš, není špatná interpretace.

Na závěr zkus popsat, jak v současnosti vypadá tvůj běžný den?

Velký rozdíl je teď hlavně ve víkendech, které jsem posledních několik let strávil na koncertech, festivalech nebo tour. Koncertování mi moc chybí, ale díky volným víkendům můžu více cestovat a užívat si přírodu a klid. Konečně mám třeba čas dohnat filmy nebo knížky, ke kterým jsem se přes ostatní činnosti z časových důvodů nedostal. Taky jsem konečně začal hrát počítačové hry, které jsem si dlouhá léta z časových důvodů nemohl zahrát, ale jen jsem je sledoval a četl o nich.

Jako hráče PC her si tě moc nedokážu představit, ale samozřejmě proti gustu…

O PC hry se zajímám déle než o hudbu a vlastně díky nim jsem se začal zabývat grafikou, programováním a hudbou. Takže teď čerpám inspiraci hlavně z nich. Přesto se nemůžu dočkat, až se vrátíme na podia. Dělali jsme dokonce i virtuální festival, který dopadl skvěle, ale živé publikum nic nenahradí. A ještě bych chtěl říci něco na závěr…

… samozřejmě máš slovo…

Chtěl bych poděkovat všem, kteří v této době podporují kulturu. Ať už oblíbené kapely, divadla nebo filmy. Kultura je vždy odraz aktuální společnosti, a proto bychom o ni měli pečovat s respektem.