Jo Strømgren o představení Mahlerovy vzpomínky: Zajímalo mne, kde skladatel čerpal inspiraci

Gustav Mahler je jednou z ikon klasické hudby. Bylo pro vás výzvou vytvořit představení o tak známé hudební osobnosti? A na které aspekty jeho života jste rozhodl zaměřit?

Mám pocit, že chceme-li jako umělci reflektovat dílo jiných umělců, především těch velmi známých, panuje pořád ohromný respekt. V případě Gustava Mahlera se nesnažím ani vytvořit dokumentární představení, ani provést analýzu jeho hudby. Spoléhám se na to, jak o něm přemýšlím, co cítím a co znám. Nechtěl jsem dělat hloubkový výzkum nebo detailně studovat písemné materiály. Zajímalo mne, odkud se Mahlerova hudba vzala, co kolem sebe mohl slyšet, když ji psal, co ho inspirovalo. Vzpomínky z dětství, otázky, které si pokládal i to, s čím se musel vypořádat. Proto je mé představení spíše o lidech a obrazech ze života. O životě slavných osobností toho často víme velmi málo, a tím spíše o skladatelích, jejichž dílo je abstraktnější. Ale byli to lidé z masa a kostí jako my.

Mám pocit, že existují dvě skupiny tvůrců. Ti, kteří se rádi detailně a pečlivě připravují, a pak ti, kteří nechávají věci vyplynout až ze společné práce s tanečníky či herci. Do které skupiny byste se zařadil vy?

Když jsem začínal, byl jsem vždycky dokonale připravený a občas to byla nuda (smích). Snažil jsem se také studovat určité jevištní formy, přece jen se při spolupráci s některými divadly nutně setkáte s konvencemi a něco se od vás očekává. Postupem času jsem ale zjistil, že není mým cílem plnit tato očekávání. Chci hledat nový přístup, styl a koncept. V každém představení řeším jiný úkol, který je občas náročné definovat ještě před začátkem zkoušení, vždy totiž pracujete s danou skupinou lidí a ta má svá vlastní pravidla. Proto se teď snažím pracovat spíše intuitivně. Někdo si možná myslí, že přicházím nepřipravený, ale je to určitý styl práce. Možná je trochu riskantní, ale už jsem to přijal a přináší mi to mnoho nových výzev a možností se někam posunout. A znovu mi dochází, že je to nejlepší způsob, jak vytvořit něco originálního a nového.

Ze zkoušky představení Mahlerovy vzpomínky. (Foto: Lucie Maceczková)

Mahlerova hudba je specifická a pro některé posluchače může být i náročná. Jakým způsobem s ní v představení pracujete?

Když posloucháte Mahlerovu hudbu, je to velmi hřejivý, příjemný pocit. Zároveň je potřeba mít na to čas, skutečně není jednoduchá na poslech. Mahler měl svůj vlastní osobitý styl. Jeho hudba se zase tak často pro tanec nepoužívá (není tak rytmicky výrazná, na rozdíl třeba od hudby Čajkovského), je ale velmi současná, má romantickou rovinu a můžeme ji popsat téměř jako ambientní. Mým důležitým úkolem tady v Ostravě je najít určitý jevištní koncept. Chtěl bych vytvořit ambientní taneční představení na Mahlerovu hudbu a zachytit to, jak jsou jeho díla jakoby zasněná, intuitivní. Zajímá mne, jak to ztvárnit ve vizuální rovině, a s tím samozřejmě přichází řada výzev. O hudebním libretu jsme také hodně diskutovali s violistou a skladatelem Bergmundem Waal Skaslienem, se kterým na projektu spolupracuji. Mahler je jiná generace než Skaslien, přesto je jejich hudba v něčem podobná. V některých částech představení jsem použil Mahlerovy skladby, v jiných se více objevuje Skaslienova současná hudba, která je ovšem také orchestrální. Počítali jsme od začátku s hudebním záznamem, který pořídil orchestr NDM a poskytl i sám Skaslien, což nám zároveň umožnilo přidat různé další zvuky a vytvořit onu ambientní náladu.

Gustav Mahler měl silné vazby na české země, narodil se ve vesničce Kaliště u Humpolce a dětství prožil v Jihlavě. Existuje nějaká souvislost mezi skladatelovým původem a tím, že nové představení tančí soubor z Česka?

Tak jsem to nezamýšlel. Jak už jsem zmínil, chtěl jsem být především intuitivní a ne nutně „pedagogický“ ve stylu: Mahler se narodil v tom a tom městě, proto chci pracovat s místím souborem. Baletní soubory jsou navíc dnes tak mezinárodní, že málokdy skutečně poznáte lokální atmosféru skrze práci s tanečníky, protože na dané místo nemají silné vazby. Na druhou stranu se ale tanečníci mohou spoustu věcí dovědět, může je obohatit to, že probíráme některé historické a kulturní reference. Mahler zažil v rámci Rakouska-Uherska spoustu různých vlivů, kulturní diverzitu, a proto se snažím pracovat také s asociacemi a toto v představení zachytit.

Zkoušení Mahlerových vzpomínek probíhalo za značně ztížených podmínek – respirátory, testování, hrozba karantény. Jak vnímáte uměleckou práci a komunikaci s tanečníky v takovéto atmosféře, která bohužel nastala a nelze ji příliš ovlivnit?

Je to náročné, frustrující. Co se roušek a respirátorů týče, nemáme moc na výběr. Musím se při komunikaci s tanečníky vyjadřovat mnohem jasněji a přesněji. Ačkoli je těžké během této krize pracovat, vidím ji i jako příležitost, která pomůže nastolit změny.  Takže jsem zvědavý, co z toho vlastně vzejde, jak se změní struktura uměleckého světa, pohled na konzumaci a produkci umění, jaká témata se objeví. Já navíc hodně pracuji s filmem a během uplynulého roku jsme s mým souborem vytvořili řadu krátkých filmů, které si v online prostoru našly překvapivě široké publikum. Vznikají nové digitální žánry a formáty, které oslovují nové diváky. Takže je zajímavé sledovat, kam se to bude časem ubírat.

Jo Strømgren. (Foto: Jakub Sobotka)

Kdo je Jo Strømgren
Tento choreograf, divadelní režisér a dramatik se narodil v roce 1970 v norském Trondheimu. Je autorem více než 30 celovečerních divadelních her, které jsou uváděny v divadlech v Norsku, Švédsku, Dánsku, Islandu, Německu, Rusku a USA. Jako divadelní režisér spolupracoval s mnoha divadelními scénami jako jsou Staatstheater Meinz, Puškinovo divadlo v Moskvě, Staatstheater am Gartnerplatz v Mnichově, Dánské královské divadlo, Norské národní divadlo, Litevské národní divadlo a mnoho dalších. Jako choreograf vytvořil taneční představení pro baletní soubory, např. Wiener Staatsoperballett, Ballet de l‘Opéra National du Rhin, Dánský královský balet, Švédský královský balet, Staatsoper Nurnberg Ballett a další,  ale také pro soubory moderního a současného tance, jako jsou Cedar Lake Contemporary Ballet  v New Yorku, Cloud Gate v Taipei, GoteborgOperans Dance Company, Rambert Ballet, Scottish Dance Theatre , Helsinki Dance Company, Iceland Dance Company, , Staatstheater Braunschweig atd. Je také stálým choreografem Norského národního baletu. Pro soubor Jo Strømgren Kompani, jehož je uměleckým šéfem, vytvořil široký repertoár experimentálních inscenací, které kombinují tanec, divadlo, film, živou hudbu a loutkové divadlo. Představení Jo Strømgrena byla uvedena ve více než 60 zemích světa.