Zpívající textař Vlady Gryc má druhé album Blízký i vzdálený. Rozkročil se na něm od šansonu k rockové muzice

Vlady Gryc pochází z Ostravy, kde žil do svých pětadvaceti. V Ostravě chvíli spolupracoval s Vladimírem Figarem, pianistou a kapelníkem skupiny Flamingo. Poté odešel do Prahy a následně vycestoval do Kanady a USA. Po návratu do Evropy se Gryc usadil v Berlíně, jenž je vedle Ostravy jeho druhým domovem. Ke zpívání se Gryc opět vrátil v roce 2015, o dva roky později ve spolupráci s bývalým členem německé skupiny Kreis Hellmutem Sickelem natočil své debutové album Já svý sny mám.

Aktuální album Blízký i vzdálený vzniklo na podzim loňského roku ve studiu Dunny v Praze za účasti zvukového mistra Mirka Mužíka. Texty ke všem svým písničkám si napsal Gryc sám a hudbu vytvořil pianista a skladatel Michal Worek, který všechny skladby rovněž zaranžoval.

Gryc nemá rád tzv. škatulkování podle hudebních žánrů, proto je i jeho album Blízký i vzdálený žánrově a zvukově rozmanité. Písničkář se zde objevuje v různých polohách, od zamilovaného chlapíka přes šansoniéra až po rockera ve skladbách s tvrdším drajvem. Sám Gryc své album okomentoval následovně: „Nejsem zastáncem škatulek a proto jsem chtěl, aby toto CD bylo žánrově poněkud pestřejší. Snažím se propojit písně s vážnou tematikou s písněmi vtipnými… Cílem alba je, aby se při poslechu posluchač nenudil… Ve svých textech se věnuji mezilidským vtahům, lidským pocitům a lásce v různých podobách. Můj život nebyl vždy jednoduchý a naházel mi na své cestě spoustu klacků pod nohy.“

Bejt tak je v textové rovině koncipována jako výčet básnických přirovnání: ta netvoří pouze mámivé metafory, ale jednotlivé imaginace mají svou vypravěčskou logiku a gradaci: „a jestli nechceš, pak chci bejt bolest ve tvý hlavě, který se nezbavíš.“

Šanson dostává na frak hned v následující písničce Blízký i vzdálený, která má hardrockový šmrnc. „Láskou jsem spálený“, vyznává se Gryc v songu, jemuž nechybí poctivé kytarové sólo, metalové postupy a značné kontrasty. Gryc je mužem mnoha tváří a poloh, o čemž svědčí třetí píseň alba Paris Paris. Ta zní jako energický, valčíkově roztančený šansonový duet, který hořkosladce voní starou dobrou Francií. Výborně zpívající Cloo Kosová a skvělý akordeon Yasinského dělají z této písně osvěžující záležitost, která se okamžitě zapíše do povědomí.

Depresivní, vyznavačská i rouhačská je následující písnička Někde tu musíš být. Grycovu textu nechybí sebereflexe: „V rozbitých vazbách sto let starých knih, někde tu přece musíš být, vždyť v uších slyším dál tvůj smích,“ zpívá umíněně, vzdorovitě i odhodlaně Gryc. Své příběhy vypráví s opravdovým citem a nepředstíraným drajvem jako dramatické události plné dějových zvratů, okouzlení, ale i frustrací a krizí.

Další ryze intimní náladou se rozeznívá Helou helou. Všechny texty alba se točí kolem vztahů a žen, Gryc je však natolik zdatným vypravěčem, že se nikdy neopakuje. Dokládá to vtipně vymyšlený refrén: „Helou, helou, chci tě celou, chci tě láskou celou sníst. Zlíbat celý tvoje tělo, tak pojď blíž, ještě víc, ke mně blíž…“

Ve svých milostných toulkách si Gryc někdy nebere servítky. O tom svědčí i píseň Má ji vyholenou, s pikantním pornografickým nádechem, která na konzervativnější povahy může zapůsobit jako rudý hadr na býka. Do méně lascivních vod se navrací další píseň Černá labuť o dívce, která toužila po lásce. Nádherný text má sílu a svědčí o pozorné introspekci dívčí duše. Z písně se postupně vyloupne duet, hlas Cloo Kosové má příjemnou barvu, ale zdá se, že po formální stránce je písnička trochu nedomyšlená. Respektive z kombinace mužského a dívčího vokálu se mohlo vytěžit trochu víc.

Podivný název má následující narcistní song Se mnou chci žít. Výčet superlativů tentokrát Gryc adresoval sám sobě, což lze brát pouze v rovině nadsázky, nebo vyloženého omylu. Těžko říci, co z toho platí pro autora, ale zdá se, že si prostě potřeboval dodat nějakou naději a kuráž. Ovšem jak známo sebechvála zavání něčím nepříjemným a na autora to nevrhá příliš pozitivní světlo.

Půdu pod nohama Gryc nachází v následující Bůh si snad vzal dovolenou. Workův klavír má zde trpkou příchuť, text opět čiší kritickou silou, i díky závažným otázkám po smyslu života a jeho naplnění. Jedna z nejsmutnějších, ale po všech stránkách i nejsilnějších písní alba.

Grycově nahrávce nechybí výrazová pestrost, proto se předposlední song s názvem Gumová překlápí do drsné recese. Příběh o plastové nafukovací panně je jako v případě Má ji vyholenou pro silnější nátury, ale v době, kdy si tyto slečny v nejmenovaných asijských zemích muži hýčkají jako regulérní partnerky, se není čemu divit. Grycovo album uzavírá bonus v podobě písně Oceán v podání zpěvačky Marcely Březinové. O té jsem dlouhá léta neslyšel, ale její hlas byl v devadesátých letech jednou z nejvýraznějších domén české poprockové scény. A Březinová dokázala okouzlit i v této písni.

Album Blízký i vzdálený mne bavilo hlavně po hudební a textové stránce. Mám rád vrstevnatou hudbu a texty, které se nebojí upřímnosti, nestydí se za své city, byť jsou všelijaké. Gryc je velmi dobrý textař s bujnou, místy notně košilatou fantazií a slušně zvládnutými básnickými prostředky.

Největší slabinou alba je bohužel jeho zpěv. Sám Gryc se označení zpěvák vyhýbá a mluví o sobě jako o zpívajícím textaři. Ví sám dobře, proč se k tomu rozhodl. Jeho hlas postrádá příjemnější barvu a zvlášť v silnější dynamice získává až nepříjemně ječivý odstín. Jenomže je to pořád on. Svůj hlas si podobně jako jiné predestinace nemůžeme předem vybrat a zdá se, že Gryc i přes svou hlasovou výbavu učinil maximum, aby byl výsledek co nejposlouchatelnější. A to je víc, než kdyby svou roli propůjčil nějakému technicky zdatnému zpěvákovi, který by ho suploval. V té nekašírované upřímnosti a občasné intonační nepřesnosti je prostě ryzí osobnost, která k šansonu neodmyslitelně patří.

„Žijeme jen jednou a člověk by si měl plnit sny, aby jednou neodcházel s pocitem, že něco promarnil,“ vyslovil již dříve Vlady Gryc. Albem Blízký i vzdálený tento zpívající textař dokázal, že svou šanci určitě nepromarnil, ale podařilo se mu ji v rámci svých možností naplnit.