Zlatá éra ostravského muzikálu: Co je víc než stát na prknech světa, divadla, které není bez lidí…

Ostravský muzikál je kapitola, která se v Národním divadle moravskoslezském etablovala přesně před deseti lety. Tehdy soubor oficiálně změnil svůj název na opereta/muzikál a začala mimořádně umělecky šťastná dekáda, o níž nyní, už s patřičným odstupem, můžeme přemýšlet. Ještě než tak učiníme, vraťme se na pár chvil k slavnostnímu koncertu, který oněch uplynulých deset let ostravského muzikálu důstojně připomenul.

Všichni, kteří se na koncertu sešli, nechali v posledním desetiletí v ostravském divadle kousek sebe. Samozřejmě bylo nutno obejít se bez těch, kteří se ze zdravotních i jiných důvodů nemohli být u toho. Večer, který režijně připravila šéfka ostravského souboru Gabriela Petráková, byl koncipován s ohledem na dramaturgickou pestrost a dynamiku. Proto se nelpělo na přísné chronologii, ale spíše na kontrastním a akčním průběhu jednotlivých ukázek.

Tomáš Savka v ukázce z muzikálu Evita. (Foto: Martin Kusyn)

V úvodu zazněly sekvence z muzikálu Marguerite se skvělou a tanečně znamenitou Andreou Gabrišovou. Z téhož díla byl i duet Zde mě máš, který zazpívali Hana Fialová a Lukáš Vlček. Následovala Evita Andrewa Lloyd Webbera, která byla obrovskou hereckou i pěveckou příležitostí pro fenomenální Hanu Fialovou. Po jejím boku se objevil také její častý jevištní partner Tomáš Savka.

Muzikál Pět let zpět zase potvrdil, že v Ostravě se s úspěchem věnují také psychologickým titulům s důrazem na individuální a herecky výrazný projev. Píseň Co ztrácím zazpívala stálice ostravského muzikálu Martina Vlčková (Šnytová).

Pro mnohé srdeční záležitost, muzikál Sunset Boulevard přinesl další mimořádnou šanci pro Hanu Fialovou, která ji bezezbytku naplnila svým jedinečným nenapodobitelným temperamentem a projevem. Z vrcholného díla Andrewa Lloyda Webbera zazněly písně Pouhý mžik a eponymní Sunset Boulevard v podání skvělého Tomáše Savky.

Hana Fialová v ukázce ze Sunset Boulevard. (Foto: Martin Kusyn)

Další velký muzikálový hit Ostravy je Rebecca, kterou připomněla nejprve báječně zpívající Soňa Jungová písní Jsem správná americká žena. Ústřední melodii tohoto mysteriózního díla pak ztvárnila úžasná Michaela Horká, jejíž obrovský a mnohotvárný hlasový fond toho večera zazářil úplně nejvíc. Dalším skvělým zásekem ostravského muzikálu byl Thrill Me, z kterého duet Tak rád bys řek víc zazpívali Adam Živnůstka a Tomáš Krpec.

Lukáš Adam a Dasha. (Foto: Martin Kusyn)

Fantoma Londýna připomněli Lukáš Adam a Dasha v sugestivní scéně se zrcadlem. Pak už došlo na další velký milník – ostravské nastudování kultovního muzikálu Jesus Christ Superstar se zařadilo k nejlepším svého druhu. Na galakoncertě to důrazně připomenuli zpěváci Lukáš Adam, Martina Vlčková, Lukáš Vlček, Juraj Čiernik, ale i skvěle hrající muzikanti orchestru operety/muzikálu včetně znamenitých kytarových a hobojových sól.

Lukáš Vlček a Martina Vlčková. (Foto: Martin Kusyn)

Poslední muzikálovou inscenací, kterou diváci mohli vidět živě před uzávěrou, byly Květiny pro paní Harrisovou, další krásná příležitost pro univerzální Hanu Fialovou. Vedle ní podali v tomto muzikálu skvělé výkony také Patricia Janečková, Roman Harok a mnoho dalších.

Muzikálový opus magnum Leonarda Bernsteina je nepochybně West Side Story. Tento nesmírně obtížný kus svou náročností potrápil protagonisty večera nejvíc, ale nakonec se také vydařil. Milostný duet Jedna ruka, jedno srdce si zazpívali Tomáš Savka s Martinou Vlčkovou. Nechyběla ani kontaktní sekvence Už dnes. Absurdní komedii z prostředí blázince Pardon My English připomněl skvělý Radek Melša s company v tanečně nejpropracovanějším čísle večera. Na taneční stránce koncertu se podíleli i členové baletu NDM.

Radek Melša a členové baletu NDM. (Foto: Kristýna Junková)

Asi nikdo by se neobešel bez ostravské Hany-Edith, jak se přezdívá zdejšímu alter egu slavné francouzské šansoniérky Piaf, Haně Fialové. Její kreace (a dlužno dodat také, že i krásný výkon její kolegyně Evy Zbrožkové) v muzikálu Edith a Marlene patří do zlatého fondu českého muzikálového divadla a osobně se domnívám, že už jej nic nepřekoná. Další zdařilou inscenaci Lloyd Webberových Koček ztvárnil Juraj Čiernik jako Starobyl Vznešený.

Jurai Čiernik v ukázce z muzikálu Kočky. (Foto: Martin Kusyn)

Závěr patřil budoucnosti. Ukázka z chystaného muzikálu Harpagonn je lakomec Borise Urbánka a Jiřího Krhuta opravdu zahřála u srdce. Nádherný text vypráví, že ty nejkrásnější věci přece vůbec nic nestojí: Co je víc než stát na prknech světa, divadla, které není bez lidí. Co je víc než na dobrou noc věta: Zítra se uvidí.

Naděje prostě nikdy nemůže vyhasnout, protože jí neustále dáváme šanci a naplňujeme ji obsahem. A nepřestaneme, dokud nebudou věci tak, jak mají být! Entuziasmus, se kterým všichni protagonisté toho večera zahráli, zatančili a zazpívali, byl úchvatný, odzbrojující a dojemný. Posledních 10 let ostravského muzikálu, to je spanilá jízda a obrovská kreativní synergie celého týmu, která se sejde v jednom čase a prostoru jen velmi zřídka. Prostě zlatá muzikálová léta Ostravy!

Výbornou práci odvedla Česká televize, konkrétně režisérka přenosu Petra Všelichová, tvůrčí producentská skupina Kateřiny Ondřejkové a samozřejmě všichni, kteří se na přenosu podíleli. Koncert byl výborně nasnímaný a nazvučený, kvalitně a profesionálně.

Nezbývá než doufat, že přijde chvíle, kdy se bude možné do nepostradatelného a báječného ostravského divadla vrátit.