Ředitel NDM Jiří Nekvasil: Umělci už mají abstinenční příznaky, chybí jim diváci

Pane řediteli, už je tomu jedenáct let, co jste se ocitl v čele největší divadelní instituce v Moravskoslezském kraji. Ten poslední rok byl pravděpodobně nejméně radostný. Myslíte, že právě začínající dvanáctý rok ve funkci vám přinese více radosti a že divadlo odehraje více představení, než tomu bylo v roce 2020?

Tohle je věc, kterou nedokáže vůbec nikdo odhadnout, protože situace je naprosto nepředvídatelná. My jsme ještě na konci listopadu, když jsme sledovali ten vývoj, předpokládali, že by divadlo mohlo být v provozu od poloviny ledna. Jenže těsně před Vánoci jsme se ocitli zpátky v 5. stupni systému PES a ta čísla najednou stoupla takovým způsobem, že z našich předpokladů nezůstalo nic. Navíc mění se i PES! Takže jediné, co teď můžeme, je udržovat divadlo alespoň v základní kondici, můžeme zkoušet různé formy on-line kontaktu a podobně. Bohužel to teď vypadá, že ani v únoru se nám nenaskytne možnost hrát, ale chystáme některé mimořádné projekty, například velký muzikálový koncert, který v únoru uvidíte v přímém přenosu v České televizi.

V současnosti ale probíhají zkoušky inscenace Pucciniho opery Tosca, i když únorová premiéra je velmi nejistá…

Je to tak, zkoušky inscenace Tosca probíhají tak, abychom tuto operu mohli představit alespoň ve formě přímého přenosu –  on-line streamu, pakliže to nebude možné za účasti diváků.

Takže premiéru určitě zažijeme alespoň na dálku u počítačů? To je dobrá zpráva…

Já bych slovo určitě ani v tomto případě raději nepoužíval, protože nelze v tuto chvíli skutečně nic předvídat, dokonce ani to, zda nám podmínky aspoň online premiéru umožní. Ale zkoušky přesto probíhají, a to nejen v operním souboru. Například soubor opereta/muzikál zkouší představení autorského muzikálu Harpagon je lakomec. Zkoušky se dovedou do určitého stavu, pak se zastaví a inscenace bude nachystána tak, aby se mohla během dvou týdnů dovést k premiéře. Každý soubor pracuje tak, aby se udržoval v kondici. Například baletní tréninky probíhaly v online formě, teď už tanečníci zase pracují a jsou velmi aktivní. Takže každý umělecký soubor se s tím musí poprat tak, jak mu to možnosti dovolí.

Zkuste prosím popsat atmosféru na zkouškách. Dokážu si představit, že musí být asi frustrující připravovat se na premiéru, o které nevíte, jestli se vůbec uskuteční.

Já mám spíše pocit, že atmosféra je naopak výborná, aspoň pokud mám hovořit za sebe a za inscenaci Tosca, kterou zkoušíme. Je poznat, že ti lidé chtějí pracovat a že mají abstinenční příznaky, protože jim chybí práce a chybí jim kontakt s diváky. Samozřejmě nikdo neví, kdy bude divadlo zase v provozu, ale všem se na zkouškách pracuje velmi dobře. Je to tvůrčí práce a samozřejmě budeme rádi, když to přivedeme k nějakému výsledku, který budeme moci přinést divákům, když ne přímo v hledišti, tak alespoň v online formě.

Dokážete už teď říct, které z inscenací avizovaných na aktuální sezonu budete nuceni z dramaturgického plánu úplně škrtnout?

Na to se nedá jednoznačně odpovědět. My jsme před více než měsícem podrobili dramaturgický plán určité revizi, ale to jsme ještě doufali, že budeme moci někdy od poloviny ledna hrát. To se bohužel nestane, takže budeme muset udělat další revizi. V tuto chvíli mohu potvrdit jen velmi málo, například to, že baletní premiéra Korzára, která se v říjnu nemohla uskutečnit, je přesunuta na příští sezonu, ale baletní soubor by měl nyní zkoušet představení s norským choreografem Jo Stromgenem Mahlerovy vzpomínky na hudbu Gustava Mahlera…

U činohry je také složitá situace, například premiéra Gogolova Revizora byla odložena už dvakrát, pokaždé jen velmi krátce před uvedením, a ani třetí termín na konci února není stoprocentně jistý. V současné době přemýšlíme o možnostech jak tvořit a jak být se svými diváky v kontaktu, když nemůžeme divadla otevřít. Nemusí se jednat pouze o streamovaní hotových divadelních inscenací.

Uvažuje se kromě opery Tosca i o dalších online premiérách dalších inscenací, které budou dokončeny, ale nebudou moci být uvedeny?

My to řešíme případ od případu, ale rozhodně všechny tituly nejsou k takové online prezentaci vhodné, protože přímo vyžadují určitý živý kontakt s divákem. Musíme doufat, že se situace změní k lepšímu.

Zatím to tak ale bohužel nevypadá, nacházíme se v pátém stupni systému PES, v poslední dnech navíc padly další rekordy v počtu nakažených, takže se zdá, že do zahájení provozu je ještě velmi daleko. Dokážete si představit, pokud dojde k nějakému rozvolnění, že začnete hrát třeba před hledištěm zaplněným jen z poloviny, protože jinak to nebude dovoleno? Bylo by to vůbec ekonomicky udržitelné?

Hrát pro poloviční kapacitu je z ekonomického hlediska samozřejmě problém, ale musím říct, že v případě rozvolnění bude důležité to divadlo vůbec nastartovat, a to co nejdříve. Kapacita Divadla Antonína Dvořáka je 513 míst a v Divadle Jiřího Myrona je to 620 míst. Ale ano, myslím, že pokud se hrálo jen při poloviční kapacitě, bude to mít smysl, a to i za cenu ekonomických ztrát, protože nejdůležitější bude vrátit publikum do hlediště. Viděli jsme to už na podzim, kdy po uvolnění diváci sice chodili s velkou chutí, ale chodilo jich prostě méně. Ty obavy lidí byly vidět zejména na veřejných generálkách, kam chodí primárně senioři a kde ta návštěvnost byla skutečně podstatně nižší!

Samozřejmě ale je otázka, kdy se PES dostane do takové fáze, aby se mohly konat vůbec nějaké kulturní akce aspoň pro omezený počet diváků…

Existuje zde určitá snaha Asociace profesionálních divadel ČR, aby došlo k otevření už ve třetím stupni, protože všichni cítíme, že v situaci, kdy budou otevřeny herny a kasina, je uzavření divadel skutečně absurdní. Pobyt lidí v divadle, kde lidé sedí spořádaně s rouškami, asi není výrazně rizikovější než pohyb lidí v nákupních centrech. Lidé, kteří chodí do divadla, jsou z 99 procent velmi kultivovaní a disciplinovaní. Jen pro zajímavost – když se otevřela na konci léta divadla, tak se spočítalo, že pětatřicet profesionálních divadel odehrálo celkem 400 představení, na která přišlo 200 tisíc diváků. A těch, kteří pak hlásili, že se nakazili covidem a mysleli si, že to bylo v divadle, bylo pouhých pět! Takže to, že se živá kultura ocitla až v úplném pozadí zájmu politiků, není dobře a svědčí to bohužel o způsobu myšlení těch, kteří o opatřeních rozhodují. Bohužel je vidět, jak tito politici kulturu vnímají.

Jedna věc je otázka, kdy se konečně divadla otevřou a kdy budou hlediště konečně vyprodaná, ale další otázkou je, zda divadla, která jsou většinou dotovaná, vůbec budou mít dostatečné finanční zázemí zejména ze strany zřizovatelů. Nehrozí, že se město bude snažit na provozu vašeho divadla šetřit?

Situace je zatím taková, že rozpočet naší příspěvkové organizace zůstává na stejné úrovni jako v minulém roce. Je třeba ale říct, že 95 procent příspěvků poskytovaných zřizovatelem je určeno na mzdy pro zaměstnance. Náklady na uměleckou činnost, tvorbu inscenací a na hosty jsou financovány z jiných zdrojů, například z příspěvků ministerstva kultury, a samozřejmě z tržeb. Ale je pravda, že se ještě může změnit ledacos, a jak jsem řekl v odpovědích na předešlé otázky, nic není jisté.

Určitě víte o tom, že šéf činohry NDM Vojtěch Štěpánek napsal hru inspirovanou pandemií a že se uvažuje o jejím uvedení v Divadelním klubu. Už jste tu hru četl?

Zatím ne, zatím snad ani není úplně dokončená. Ale to, co mi Vojta Štěpánek o svém záměru a konceptu hry vyprávěl, mi připadá velmi originální, vtipné, aktuální a zajímavé. Uvidíme! I tady vzhledem k celkové situaci zůstává otevřená forma, v jaké ji představíme divákům.

Tak snad se první české pandemické hry brzo dočkáme, stejně jako dalších inscenací, na které se lidé těší. Ale co se týče příští sezony, tak si na její dramaturgický plán budeme muset ještě nějakou dobu počkat, že ano?

Je to tak, my samozřejmě máme nějakou představu, kterou jsme nedávno revidovali, dneska jsme ji revidovali znova a je jisté, že ji budeme muset revidovat znovu, protože nevíme, které tituly se v této sezoně ještě podaří zrealizovat a které se budou muset přesunout do další sezony. Ale kdo ví, co bude v březnu nebo v dubnu, když to, co jsme si řekli před měsícem a půl, už dnes neplatí? Ovšem i když jsou naše divadla již čtvrtý měsíc pro diváky zavřená, uvnitř se pilně a intenzivně, i když s mnoha nutnými omezeními, pracuje.

Letošní vskutku nejistá sezóna dostala název RestArt? Jaký název dostane ta příští? RestArt 2?

To vám zatím neřeknu, ale mám pocit, že by to asi mohlo být tak, jak říkáte (úsměv)…