Komentář deníku Ostravan.cz: David Stypka (1979-2021) rozdýchal českou hudbu nesmrtelnými písněmi

David vnímal věci v souvislostech, což je jasně patrné na jeho úžasných a sofistikovaných textech. Ty obstojí v nemilosrdném sítu času, jako to nejlepší, co zde v novém miléniu vzniklo. Geniální frázování a myšlenky, co nevyhasnou. David se v nich vyzpíval nejen z osobních strastí a traumat, ale dokázal do nich geniálně zakomponovat i obecné pocity a strachy, které trápí většinu z nás. Každá věta, každá metafora či přirovnání jsou jedinečné a nenahraditelné. Mnoho by se jich mohlo tesat do kamene jako nadčasová moudra.

Možná, možná, že ten kříž, co ty víš
Táhneš, že tě chce mít mnohem blíž
A možná, že se odvážíš, opustíš
Tuhle skrýš, budeš čímkoli

David dovedl písničku prožít jako nikdo jiný na světě. Nelze oželet jeho ohromující zpěv, který sálal strhující energií a dynamikou. David dovedl píseň prožít způsobem, který bral dech. Jeho „velký“ hlas měl neopakovatelnou barvu, průraznost i něhu. Vyprávěl, naléhal, hladil i křičel, byl vždy dokonale souměrný s textem a hudbou.

David tady způsobil během tragicky krátké doby, která mu byla vyměřena, bezmála hudební revoluci. Dokázal totiž, že hudba s popovými ambicemi nemusí být nutně plná klišé. Že i promyšlený a svým způsobem angažovaný druh hudby může oslovit většinovou populaci. Jeho dvě alba Čaruj a Neboj patří mezi nejsilnější počiny posledních dvaceti let. A tuším, že se jim jen tak něco ani zdaleka nepřiblíží. Po Davidovi zeje v české hudbě propast. Černá díra.

David byl úžasný člověk. Člověk s velkým Č. Byl laskavý, moudrý, ale současně i nekompromisní, když se jednalo o překrucování reality, projevy nenávisti a veškeré další zrůdnosti, kterými současný přetechnizovaný svět oplývá. Nikdy se nesmířil s nepravostmi a patřil k nejhlasitějším obráncům rozumu a spravedlnosti.

Poslední věta, kterou mi David řekl, zněla: Děkuji ti, že sis na mne vzpomněl.

A tak bych i já chtěl Davidovi za nás všechny poděkovat.

Děkuji Ti, drahý Davide, za všechno, co jsi pro nás vyčaroval. Za všechny ty překrásné písně, v kterých budeš živý navěky. Děkuji za Tvou krásnou duši a srdce mušketýra, s kterým ses udatně pral se svou nemocí. Děkuji za Tvou nezměrnou vůli, poctivost a naději, s níž jsi nesl svůj kříž. Děkuji a pozdravuj tam nahoře. Jak zpívá tvůj oblíbený a milovaný Vlasta Redl: Všichni se po smrti sejdeme, kolem velkýho piána a budem hrát, samý veselý, až do rána…

Nashledanou, milovaný Davide!