Obě cédéčka s hudbou Ericha Adlera a dalších židovských autorů si zaslouží pozornost

Narodit se do určitého prostředí, doby a rodiny je osud, který nelze zvrátit. Lze jej pouze přijmout a naučit se s ním alespoň trochu důstojně žít. Své o tom věděl i Erich Adler, který se narodil v Kynšperku nad Ohří v Čechách do německo-židovské rodiny. Adler od dětství inklinoval k hudbě, už v mládí působil jako korepetitor a operetní dirigent, později také řídil Karlovarský symfonický orchestr a psal skladby. Druhou světovou válku přežil jen zázrakem, ale na růžích ustláno neměl ani v následujících letech. Byl vyloučen ze Svazu skladatelů a nesměl pracovat v hudebním povolání. Až v roce 1969 se mu podařilo emigrovat do Rakouska a v sousedním Německu také dožil svůj pohnutý život.

Skladby Ericha Adlera jsou téměř všechny zachovány v rukopisných kopiích z období po druhé světové válce. Pro potřeby jejich „zmrtvýchvstání“ museli protagonisté tohoto počinu nejprve všechny rukopisy převést do aktuálních notačních programů. Nejprve se zaměříme na album Erich Adler: Sólová a komorní hudba. Jsou na něm soustředěny kompozice pro nástrojové obsazení smyčcového kvarteta a smyčcového orchestru, v sólových úlohách se přestavili hobojista Vilém Veverka, klavíristka Amaliya Abdurashidová a houslistka Daniela Grygarová. Předložené skladby působí jako příjemné a nečekané překvapení.

Hned úvodní Tři kusy pro hoboj a smyčce naznačují, že Adler inklinoval k neoklasicky projasněné hudební řeči, v níž není ani stopy po prožitých válečných a politických traumatech. Ve znamenité interpretaci hobojisty Viléma Veverky vynikl humorně stylizovaný sólový part. Smyčcový orchestr, složený z členů orchestru opery Národního divadla moravskoslezského, pod taktovkou dirigenta Marka Šedivého podal taktéž velmi hezký výkon.

Smyčcový kvartet č. 1 se skromným podtitulem Malá hudba přináší na ploše tří vět závažnější a psychologicky i kompozičně rafinovaněji propracovanou hudbu. Vrcholem je patrně druhá věta Andante s nádherným rozšiřováním tónového spektra. Adler zde pracuje také s polyfonií a ukazuje se jako spontánní a lyrický melodický talent.

Subtilním a krásným obohacením nehudební narace je klavírní triptych Večer na opuštěném zámku. Jeho jednotlivé části Opuštěné nádvoří, Na věži a Maškarní bál jsou příjemným a nenásilným obohacením tradicí příliš zatěžkaného a uměleckými ambicemi sešněrovaného českého klavírního repertoáru. V těchto mazlivých klavírních tónomalbách jde o lehkost a potěšení z prostoru a pohybu. Podání klavíristky Abdurashidové je skutečně lahodné a vzdušné. Stylově je tento triptych typický svým návratem k hudebnímu impresionismu.

O tom, že Adlerovi nechyběl smysl pro humor ani originální povaha, svědčí i následující dílo nazvané Léto 1968. V jeho čtyřech částech Dusno, Větrno, Oblačno a Bouřka – Uklidnění jde o svižné hudební vylíčení čtyř týdnů a jejich meteorologických podmínek pomocí tónů. Opět nejde ani tak o svérázný experiment jako o svěží hudební hříčku, které nechybí elegance, hudební nápady ani nevázaná tanečnost a veselí.

Album uzavírá Fantasie pro housle a smyčcový orchestr v interpretaci Daniely Grygarové. Tato bezmála desetiminutová kompozice svědčí o tom, že Adlerovou ambicí nebyl jen hudební žert, ale také zcela vážně míněné, technicky i výrazově náročné a umělecky hodnotné skladby.

Jako celek album s komorní a sólovou hudbou Ericha Adlera funguje znamenitě. Dramaturgický oblouk skladeb s doprovodem smyčcového orchestru a sólovým nástrojem v titulní roli má své opodstatnění, stejně jako promyšlené řazení stylově i výrazově kontrastních kompozic. Sluší se upozornit také na znamenité výkony všech sólistů, ale i komorních hráčů sdružených do nového tělesa s názvem Adlerovo kvarteto. Sešli se v něm výborní ostravští umělci Daniela Grygarová, Jan Niederle, Alena Herodesová a Ivo Fišer, kteří svou hrou projevili značné zkušenosti a pregnantní názor.

Druhé samostatné album nese název Židovské poklady. Jeho náplní jsou známé i neznámé skladby inspirované židovskou tématikou. Nad interpretací se sešel opět International Ensemble. Je to nahrávka, která spojuje objevnou linii s díly známými a komerčně úspěšnými. Takovou je například slavná filmová melodie Schindlerův seznam od amerického nestora Johna Williamse, která celé album v emočně vzrušeném podání houslistky Daniely Grygarové otevírá. Za nevšední lze označit nahrávku písní ostravské rodačky Ilsy Weberové, která zahynula v Osvětimi v roce 1944. Čtyři písně v citlivé interpretaci barytonisty Adama Grygara svědčí o tom, že ani válečné hrůzy, naprosté ponížení a devastace lidských hodnot nevzaly Weberové chuť snít a tvořit.

Bez zajímavosti nejsou ani kompozice Ericha Adlera a Janota Susja Roskina. Prvního zmíněného na nahrávce zastupuje Fantazie pro flétnu a smyčcový orchestr v procítěné interpretaci Anny Vallée Stavělové. Lotyšského rodáka Janota Susja Roskina, který dožil v americkém Indianopolis, reprezentují tři písně. Také tomuto autorovi poskytla jemná a vybraně písňová interpretace altistky Lenky Háčkové přirozené a nenásilné kouzlo. Nahrávku uzavírá Baal Shem Ernesta Blocha. Skladatel původem ze Švýcarska se usadil v Americe a patří k nejznámějším židovským autorům 20. století. Na jeho hudebním rukopisu, který kloubí prvky romantismu, imprese, orientálního koloritu a biblické tematiky, je patrná kompoziční erudice a noblesní zvládnutí všech hudebních aspektů. Dlužno dodat, že skladba vynikla též díky brilantnímu podání Orchestru opery Národního divadla moravskoslezského pod taktovkou Marka Šedivého.

Co dodat závěrem? Snad jen, že obě alba je třeba přivítat s velkou radostí jako neobyčejně cenné a nevšední obohacení o osobnosti, které neprávem uvízly, dík nešťastným okolnostem, v zapomnění. Jistě si zaslouží pochvalu i vynikající akustické vlastnosti obou nahrávek, které jsou výsledkem tradičně špičkové práce hudebního režiséra Františka Mixy a mistra zvuku Radka Roubala. Vynikající výkony všech protagonistů jsou rovněž pojistkou, že se k hudbě obou alb lze kdykoli bez jakýchkoli námitek vrátit. Už jenom proto, abychom nezapomínali na to, že byly doby, kdy sice lidstvo nebojovalo s infekcí, ale genocidy, války a totalitní režimy decimovaly nevinné s mnohem hrůznější účinností. A přesto jim nevzaly chuť a sílu vyjadřovat se prostřednictvím umění!

Erich Adler: Sólová a komorní hudba. Celkový čas: 58:58. Vydáno hudebním vydavatelstvím Stylton v roce 2020. 

Daniela Grygarová, International Ensemble: Židovské poklady. Celkový čas 58:58. Vydáno hudebním vydavatelstvím Stylton v roce 2020.