Díky soutěži Rádia Ostravan budeme mít album o jednu píseň delší, říkají členové vítězného My Dva Tria

Dovolte mi, abych vám jménem celé poroty ještě jednou poblahopřál k velkému úspěchu. Zvítězili jste v soutěži o nejlepší song volně inspirovaný pandemií, která byla vypsána pro hudebníky z celého Moravskoslezského kraje. Co se vám během vyhlášení honilo hlavou?

Václav: Nejdřív jsme nebyli tak moc nervózní, ale řadili jste to vzestupně podle kvality, takže u posledních skladeb už nám sebevědomí upadalo (smích). Zejména skladba Petra Kunzeho, zpívaná Jurou Bosákem, a píseň od Kaczi byly moc krásné, takže pro nás bylo vyhlášení opravdovým překvapením.

Jiří: Celkově jsme měli z naší písničky dobrý pocit. Byla to jedna z těch, která šla jak po másle a její tvorba byla rychlá a spontánní. Na vyhlášení výsledků soutěže jsme se moc těšili a věřili si. Máme velikou radost, že zaujala i porotu, a to navzdory zajímavé konkurenci. Hlavně po poslechu písně od Kaczi jsem už v duchu předával cenu jí (úsměv).

Píseň Pandemie vznikla na základě zadání soutěže, nebo jste už na ni pracovali a soutěž vám přišla vhod?

Jiří: Přihlásit se do soutěže napadlo Václava. Měl z jarní vlny epidemie rozepsanou jednu báseň a napadlo ho, že bychom ji mohli zhudebnit. Proto verše „Vida jarní alchymii, sto pučících galaxií“. Trochu jsme s tím otáleli, ale asi týden před deadline jsem si vytiskl text a pod jeho dojmem, s kytarou v ruce jsem nahrál Václavovi první nástřel. O víkendu, kdy jsme měli oba čas, jsme píseň dokončili a nahráli.

Tušil jsem, že část textu musela být staršího data. Tím jsi nastínil i část následujícího dotazu. Zajímalo mě, jakým způsobem u vás probíhá psaní písniček? Máte dřív hotový spíše text, nebo hudbu?

Václav: Vždycky je první text. Jiří potom vytahuje z rukávů jeden nápad za druhým a zkoušíme, co by textu slušelo. Na střední škole jsme s Jiřím oba tak trochu básnili, takže jsme měli z čeho vybírat. Některé staré texty můžete slyšet na našem chystaném albu. Dnes už píšu jen já. Samozřejmě se musí některé básně přizpůsobit rytmu hudby, nebo musíme naopak hudbu přizpůsobit textu, zejména u nepravidelného verše. To ale není případ Pandemie, tu jsme neměnili vůbec.

Kdo všechno se na písni podílel? Kromě neodmyslitelné kytary a vokálu v ní hrají důležitou roli housle a dívčí hlas…

Jiří: Při samotném tvůrčím procesu mi pomáhala moje žena Karolína, která má na písni určitě velký podíl. Vybrala sloku, která se stala refrénem a pomohla mi nahrát první verzi písně. Už od začátku mi bylo jasné, že to bude zpívat Václav, který má na starost hlavní hlas ve všech našich písních, jakožto autor textů a pomyslný frontman kapely. Karolína na závěr celého nahrávání nazpívala vokály do refrénu, které určitě píseň barevně povznesly zase o kus dál. O housle se postaral můj spolužák z vysoké školy v Bratislavě Tomáš Vašut, který byl ochoten přijet za námi do Vlaštoviček a dohrát zvuk houslí.

Chcete mi říct, že jste píseň nahrávali doma? Máte nějaké domácí studio?

Jiří: Celé album jsme natáčeli sami, byla to první zkušenost s nahráváním. Dělali jsme hodně chyb a celkem jsme se i naučili. Myslím, že výsledek bude nakonec obstojný. Tato svoboda, nezávislá nad studiovými „hodinami“, nám umožnila více přemýšlet o jednotlivých skladbách, což se ve finále vyplatilo. Celé naše mobilní studio je jednoduché a skládá se ze dvou zvukových karet a pár mikrofonů, které jsme vozili po různých místech a nahrávali, kde se dalo. Například píseň Pandemie byla nahrána v domečku po mojí babičce, který jsme museli před nahráváním vytopit, což nám přineslo o jedno dobrodružství navíc (úsměv). Vokály Karolíny pak byly z akustických důvodů nahrávány do skříně v našem bytě v Bratislavě, kde studujeme.

No, to je úžasné! Zvuk, jehož jste dosáhli, je naprosto profesionální. V soutěži jste získali poukaz 10 tisíc korun na nákup v prodejně Hudební svět. Už jste se rozmysleli, jak s penězi naložíte? Doufám, že jste se u toho v kapele nehádali!

Václav: Asi si koupíme tisíc trsátek a paliček (smích)… Popravdě, ještě úplně nevíme. A hádáme se dost často, ale spíš kvůli našim řevnivým povahám než kvůli penězům.

Zmínili jste chystané debutové album. Kdy ho můžeme očekávat a v jaké sestavě My Dva Trio na nahrávce uslyšíme?

Jiří: Album je nyní v rukou zvukového mistra Jakuba Šimáněho, který se nám stará o mix písníček. Booklet alba, který vytvořil opavský bard Jura Bosák, je už odeslaný do společnosti Ragtime Records. Takže z CD se fyzicky začneme radovat asi někdy po Novém roce. Samotný křest bude, dá-li Pánbůh, 12. února 2021 v opavském klubu Art. Roli pomyslného „Jana Křtitele“ nám přislíbila hvězda českého folku Jan Žamboch. Pokud vše vyjde, můžete se těšit na barevný koncert obohacený o hosty z alba, kteří dodali našim písním nové rozměry a tváře.

Ještě nám prozraďte, kdo všechno si na vaší nahrávce zahostoval?

Jiří: Rytmickou sekci podpořil na bezpražcovou baskytaru František Komárek. Houslí se zhostili rovnou tři houslisti: Martin Foral, Tomáš Vašut a Jan Šošola, který obsloužil i violu. Klarinet a saxofon dodal Jiří Pohanka, příčnou flétnu Přemysl Khýr, foukací harmoniku Lubomír Khýr, vokály Karolína Markéta Šoltis a Anna Hřivňacká. Sbor v jedné písní zastoupili zpěváci z ostravského Hladnov Rock Choir.

To je pořádně velká osádka! Přeju vám, ať se CD líbí aspoň tak, jako vaše úspěšná píseň. Mimochodem, najdou Pandemii posluchači také na vašem albu?

Václav: Děkujeme! Původně mělo být na CD 11 skladeb a díky Rádiu Ostravan jich teď bude 12! (úsměv).

*

Vítěznou píseň Pandemie můžete slyšet v internetovém Rádiu Ostravan v hlavním vysílacím bloku a také v ranním folkovém vysílání.