Všechno zlé je pro něco dobré, říká Petr Muroň, kytarista metalových Final Destiny

V kapele Final Destiny nedávno došlo k personálním změnám. Můžeš prozradit více?

Ve skupině Final Destiny jsem hledal muzikanty podle mých představ a stylu muziky a také, abychom si sedli lidsky. Takže se kapela pořád rozvíjela, a proto v ní působilo hodně lidí. To znamená asi tři zpěvačky, čtyři bubeníci, dva klávesáci, tři basáci. Poslední radikální změny vznikly z důvodu soukromých vztahů mezi bubeníkem a zpěvačkou, kde to už hodně vřelo. Ostatní členové byli z toho taky unavení, přestalo je to bavit a tím pádem i přestali docházet na zkoušky a věnovali se spíš vlastní práci, která je živila. Také někdo dal přednost raději alkoholu místo kapely. Nemělo cenu dál takhle pokračovat a nějak to držet. Ani muzikantsky to nebylo na dobré úrovni, jak bych si přál. Začal jsem proto hledat nové členy. Podařilo se mi je najít na Slovensku díky zpěvačce Leně, a to za kopci na krásné Oravě. Takže jsme te%d česko-slovenská kapela. (smích)

Jak se tato změna odrazí ve vaší tvorbě?

Určitě bude trochu změna v hudbě. Přibude víc kvalitních samplů. O ty se nyní stará basák Janko, který umí dobře s PC, což já moc ne. (smích) Už jsme i staré písně poupravili a zní to podle mého názoru o moc lépe. Taky bubeník Peter je našlapanější, tak to bude i rytmicky dokonalejší. U zpěvu už nebude Leňa prosazovat pouze operní hlas, ale bude ho střídat s klasikou, což bude pestřejší.

Co se týká nových písní, tak skládáte kompletně nové písně, nebo pracujete s novou sestavou na skladbách, které jsi složil dříve?

Určitě začínáme tvořit nové písně, abychom mohli vydat naše první plnohodnotné CD. Zatím má Final Destiny jen EP se čtyřmi skladbami. Staré písně jsme s novou sestavou secvičili a už jsme měli v září jeden koncert na motosraze v Rožnově pod Radhoštěm.

Mimochodem jak se ti zamlouvá keltské přísloví: „Hodně pozoruj, hodně se uč, nevyhýbej se utrpení, protože to vše je cesta k moudrosti.“? Dá se vztáhnout i na vaši aktuální situaci?

Toto keltské přísloví slyším poprvé. Bude v tom pravda, a ne jenom v běžném životě, ale platí to taky v kapele. Jak říkám já, všechno zlé je pro něco dobré.

Jak jsi už zmínil, během druhého víkendu v září jste absolvovali první koncert v nové sestavě. Jaký ten koncert byl?

Za mě bomba. Lidi se bavili a to je důležité, takže jsme měli radost. I když tam byly nějaké malé chyby, kapela šlapala, jako bychom spolu hráli už roky. Minusy asi nebyly žádné, možná nějaká ta nervozita, jak to dopadne a jestli nová technika nezklame.

Ve vaší tvorbě nelze přeslechnout vliv finských Nightwish. V čem byste chtěli tuto kapelu následovat a naopak v čem se chcete lišit?

Vliv tam nějaký byl, protože původní zpěvačka Sany je milovala a Tarja byla pro ni vzor. Já jsem také kapelu Nightwish poslouchal, ale nechci je kopírovat. Mám rád spíše tvrdší styl, a to skupiny, jako například Xandria, Epica či Arch Enemy. Když se mě fanoušci ptají, co hrajeme, a neznají hudební styly, tak jsem odpověděl „něco jako Nightwish“, protože je hodně lidí zná. (smích)

Hodláte do vaší tvorby zakomponovat více folklorních prvků? Přece jenom Frýdecko-Místecko, kde máte základnu, je oblast bohatá na folklor…

S tím folklorem to moc nechceme přehánět. Je to na hranici tvrdosti kapely. Snažíme se naše skladby držet spíš v symfonickém stylu.

Kdyby sis mohl určit jediného hosta, který by vám hrál či zpíval na vaší nové nahrávce. Kdo by to byl?

To je otázka. (smích) Myslím si, že bych byl potěšen jakýmkoliv profesionálním hudebníkem. Tak třeba John Petrucci. (smích)

Jak jsi spokojený s tvou dosavadní hudební kariérou? Co se ti podle tebe zatím nejvíce povedlo?

Moje hudební kariéra je na úrovni hobby. Jsem rád, když si můžeme s kapelou zahrát někde venku na nějaké dobré akci. Co se mi povedlo? Hm, udržet kapelu Final Destiny už osmým rokem. A snad se to bude dařit dál, abychom se dostali na nějaká větší podia.

Máš pocit, že tvá hudební kariéra ovlivňuje tvůj soukromý život, nebo spíše tvůj osobní život zasahuje do tvých muzikantských aktivit?

Kapela a hlavně muzika je můj život. Je to odreagování od práce, běžných starosti a podobně. U mě je to tak padesát na padesát. Zatím chodím do práce, která mě živí, a hudba je koníčkem.

Final Destiny je také počítačová hra. Zkoušeli jste kontaktovat její autory s možností nějaké spolupráce?

Ani nevím, že je nějaká hra stejného názvu. Ne, nezkoušel jsem je kontaktovat. Možná oni budou kontaktovat mně. (smích)

Co máte jako kapela Final Destiny aktuálně v plánu?

Do konce roku jsme chtěli natočit videoklip, ale bohužel časově to nevyšlo a hlavně Covid nám to neumožnil. Ani jsme se nyní nemohli sejít na zkoušce. Tak tvoříme doma nové songy a přeposíláme si různé nápady.