Asi jsme prostě kápli na nadčasové melodie, tvrdí Cyril z kapely Garlands, která chystá nové album

Začněme na aktuální téma. Jak současnou situaci zvládá kapela Garlands?

Pokud myslíš situaci kolem Covidu a restrikce s tím spojené, tak myslím, že to zatím zvládáme docela dobře. Bohužel jsme tím přišli o nějaké koncerty, ale s tím nic nenaděláme. Covidem jsem si zrovna prošel a musím říct, že to není nic příjemného, takže různá omezující opatření docela chápu.

Ačkoliv pravidelně koncertujete, tak vaše poslední album vyšlo v roce 2003. Proč taková dlouhá pauza? Připravujete vůbec nové písně?

My jsme taková docela líná kapela. Většina členů měla vždy spoustu dalších zájmů a koníčků. Později jsme začali zakládat rodiny, všichni jsme postupně měli děti, takže posledních deset let nebylo z hlediska kapely příliš intenzivních. Nové písně samozřejmě průběžně vznikaly, ale na nahrávku nebyly síly a hlavně čas. Ale mám pro tebe dobrou zprávu, nakonec jsme se přece jen rozhoupali a už více než rok pracujeme na nové desce v GM Studiu v Jablunkově.

Tak to je rozhodně skvělá zpráva. V jakém duchu jsou nové skladby ve srovnání s vašimi nahrávkami Bdícím a Osamělý večer?

Nových skladeb máme tradičně osm. Žádnou radikální změnu stylu jsme neprodělali. Spíše to bude od naší poslední desky Osamělý večer takový postupný vývoj.

Jedním z poznávacích znaků vašich písní je flétna a také klarinet. V čem vidíte kouzlo těchto nástrojů, že jste je do vašich písní zařadili? Budou flétna a klarinet figurovat i v nových skladbách?

Když jsme kdysi dávno začínali, byla to vlastně věc náhody. Zhruba první rok a půl naší existence jsme hráli v sestavě kytara, basa, bicí zpěv. Zkoušeli jsme u kytaristy doma, a občas se na zkoušky přišel podívat jeho brácha, který uměl hrát na flétnu a klarinet. Jednou nás napadlo vyzkoušet, jak by to znělo, a od té doby s námi hraje dodnes. Myslím si, že během let se z flétny a klarinetu stalo naše poznávací znamení, dotvářejí náš specifický zvuk a je to takový náš originální prvek. V nových skladbách bude klarinet, flétna trochu ustoupila do pozadí, ale v jedné písničce se přece jen objeví.

Sice se označujete za gothic punk či post punk skupinu, nicméně vaše skladby sází hlavně na melodickou linku a provází je určité prvky temnoty. To znamená, že punková přímočarost je spíše na okraji… Platí tedy, že vám jde hlavně o to, aby ve skladbách byla zachycena ta gotická nálada?

Že bychom nějak systematicky řešili gothic náladu našich skladeb, to nemůžu říct. První deska Bdícím by se snad dala označit jako gothic, ale Osamělý večer už je mnohem pestřejší, je tam i postpunk, trocha punku, snad i špetka alternativního rocku. A podobně to bude s novou deskou. Punková přímočarost tam každopádně bude!

Nutno podotknout, že vaše písně i po více než patnácti letech znějí svěže. Čím si to vysvětlujete? Proč by mohly být lákavé pro současné teenagery?

Dík za kompliment! Těžko říct, čím to je. Myslím si, že jsou to jen obyčejné melodické písničky v trochu temnějším hávu – asi jsme prostě kápli na nadčasové melodie! Ale teenageři? Na ty bych si asi s naší muzikou netroufnul. Ti jsou podle mě až na výjimky hudebně někde úplně jinde.

Mění se i váš vztah k jednotlivým písním s přibývajícími roky? Přece jenom v současnosti jste už starší, než když vznikly vaše oficiální nahrávky…

Vztah k písním se samozřejmě časem mění. Třeba skladby z první desky, kterou jsme natočili před třiadvaceti lety, máme moc rádi, ale na koncertech je už hrajeme jen výjimečně. Máme dost nových písniček, a taky většinou hráváme v punkovém prostředí, kde se nám novější energičtější a svižnější kousky více osvědčily.

Mezi vzory uvádíte také Cocteau Twins, přičemž se dá předpokládat, že i název vaší kapely je inspirován titulem jejich alba. Je tomu tak?

Přesně tak, jmenujeme se podle první desky Cocteau Twins. Je to naprosto úžasná nadčasová nahrávka s originální atmosférou, plná zvláštních nálad a zvuků. A pro nás velká inspirace ohledně zvuku kytary a basy. Svého času jsem podle téhle desky na basu cvičil a pár skladeb jsem uměl i zahrát. Naše muzika je samozřejmě trochu jinde, ale myslím si, že pozorný posluchač ty vlivy může vystopovat.

Jednou z vašich písní na albu Osamělý večer je song s názvem Petrolejové lampy. Je to song inspirovaný stejnojmenným dílem Jaroslava Havlíčka, nebo je to náhoda?

Kniha Jaroslava Havlíčka i stejnojmenný film patří k mým oblíbeným, ale v tomto případě je vše jinak. Z důvodu inspirativní atmosféry jsem kdysi chodil psát texty do maringotky na svoji zahradu kousek za Frýdlantem nad Ostravicí. Ještě jsem tam v té době neměl elektřinu, takže jsem si svítil petrolejkou. Ten text jsem tam tenkrát napsal celý. Původně to měla být Petrolejová lampa, ale při výrobě bookletu k CD se někde vloudila chybička a byly z toho Petrolejové lampy.

Považujete se za gothic-punkovou kapelu. Domníváte se tedy, že Frýdlant nad Ostravicí, který označujete za domovské město, je spíše gotické, nebo punkové město?

Gothic město určitě ne. Kromě nás tady takovou muziku nikdo nikdy nehrál, pár punkových kapel tady bylo, ale na punkové město to je málo. Pokud bych měl Frýdlant nad Ostravicí spojit s nějakým hudebním stylem, tak ve druhé polovině devadesátých let to bylo metalové město. Proběhla tady menší death-thrash-doom metalová exploze a těch kapel bylo na desetitisícové městečko opravdu hodně. Jsem moc rád, že jsem se toho coby člen Countess Bathory, později Sarapis a samozřejmě taky Garlands aktivně účastnil.

Máte ještě nějaký sen v souvislosti s Garlands? A je třeba možný v současné době hudebních návratů i comeback právě zmíněných doommetalových Countess Bathory?

Já jsem si za ty roky ještě nikdy nezahrál v zahraničí, takže to je takový můj skromný sen. Zahrát si koncert alespoň v Polsku nebo na Slovensku! A ohledně Countess Bathory? Zhruba před čtyřmi roky z iniciativy bubeníka Borovičky opravdu proběhl pokus o comeback, asi půl roku se zkoušelo, ale nakonec se to bohužel celé nějak rozsypalo.

Co vás čeká v nejbližší době?

Klíčové je pro nás dodělat a vydat novou desku. A taky jsme na jaře chtěli dělat koncert k 25. výročí existence kapely. Bohužel nám ale plány zkřížil Covid. Takže pokud se situace uklidní natolik, že bude možné organizovat koncerty, rádi bychom se k původnímu plánu vrátili a naše čtvrtstoletí oslavili.