Marcela Kysová Halmová z Hudební současnosti: Čeká nás dlouhá cesta, ale jsme odhodláni bojovat a nevzdávat se

Vedení festivalu Hudební současnost jsi převzala po Markétě Dvořákové. Jaké byly tvé první kroky?

Mé první kroky byly náročné vzhledem k tomu, že hned po měsíci zvolení do funkce ředitelky festivalu nás překvapil Covid, čímž byl letošní ročník festivalu značně ohrožený. Spousta lidí mne odrazovala od jeho realizace.

Tušili, že to nebude žádný med. Jak jste reagovali na nečekané překážky v podobě pandemie?

Nevzdali jsme to. Snažili jsme se pracovat s plným nasazením, tvořit „flexibilní“ dramaturgii, abychom byli připravení na všechno. Věřili jsme, že festival proběhne, i když situace tomu moc nepřála. Překážek bylo víc než toho, co nám vycházelo.

Přesto se vám povedlo festival zachránit a řada koncertů proběhla. To je obdivuhodné, protože mnoho dalších festivalů si letos muselo dát pauzu. Jak hodnotíš vaše streamované koncerty, které už proběhly? Máte pozitivní ohlasy?

Máme velmi pozitivní ohlasy. Sami posluchači nám píšou kladné recenze a dávají nám zpětnou vazbu, že se již těší na další koncerty tohoto ročníku. Těší nás vysoká sledovanost koncertů a velká podpora diváků na všech platformách, kde festival prezentujeme.

Navštěvuju festival už pěkných pár let a můžu tvá slova potvrdit. V minulosti neměl asi nikdy tak masivní ohlas na sítích jako letos. Čím si to vysvětluješ?

Určitě je to i díky tomu, že jsme se letos víc zaměřili na prezentaci festivalu a snažili jsme se ji ve srovnání s minulými léty vylepšit. Poměrně vysoké sledovanosti pomohla asi i covidová doba, kdy mají lidi víc čas se zastavit a zajímají se o projekty, které dříve vzhledem k nedostatku času neměli možnost navštívit a ani se o nich dovědět. Díky pestré dramaturgii a tomu, že jsme se snažili reagovat na požadavky doby, jsme si získali také nový okruh posluchačů. Festival si taky pochopitelně i nadále drží svoji stálou základnu dlouholetých posluchačů a příznivců, kteří ho pravidelně navštěvují roky.

Ty sama ses podílela na festivalu jako interpretka. Musím ti na tomto místě složit poklonu. Zdaleka ne každý ředitel hudebního festivalu je také vynikající umělec. Které kompozice tě zasáhly a oslovily nejvíc?

Jestli myslíš z těch, které jsem hrála, tak určitě skladba Ireny Szurmanové, která pro naše duo se Zbignievem Kaletou napsala krásná Taneční intermezza. A samozřejmě skladba Milana Báchorka s názvem Kontrasty pro neobvyklou kombinaci fagot a akordeon velmi kladně ,,zarezonovala“ nejen v uších interpretů (mým kolegou zde byl fagotista Jan Soukup), ale také snad ve všech posluchačích Hudební současnosti. Milan Báchorek je zakladatelem tohoto festivalu a skladatelskou autoritou nejen u nás na Ostravsku, ale také v celé ČR a zahraničí. Například včera mi psala rektorka z Akademie hudby v Gdańsku s prosbou o noty Báchorkových Kontrastů.

Uplynulé koncerty Hudební současnosti se dají zhlédnout ze záznamů na YouTube. Velice mě oslovil koncert věnovaný tangu, na kterém sis také zahrála. Ostravu v něm z Brazílie pozdravil také akordeonista Fernando Ávila. Nešlo si nevšimnout, že tango je tvá srdeční záležitost, je to tak?

Ano, tangu se věnuji nejen jako interpretka, ale i jako tanečnice. Je to určitě dobrá zkušenost pro všechny hráče, kteří se tímto žánrem zabývají. Argentinské tango je výjimečné svým typickým objetím a naprostou blízkostí těl, a tím je odůvodněna vzájemná závislost na harmonickém pohybu. Komunikace a vzájemnost jsou základní pilíře argentinského tanga. Proto se o tangu říká, že má terapeutické účinky. Tak snad jsme přenesli podobný pocit i na posluchače Hudební současnosti.

Jak byl tento koncert s tangem v hlavní roli koncipován?

Koncert Neotango byl takovou novinkou letošního ročníku Hudební současnosti. Chtěla jsem tímhle projektem posunout hranice tohoto žánru a nastartovat další proces jeho vývoje. Ke spolupráci jsme přizvali i další tango komunity v České republice a na Slovensku, které myšlenka tohoto projektu nadchla. Fernando Ávila je velmi uznávaný interpret a skladatel tanga. Pro letošní ročník si pro posluchače připravil svoji novinku-premiéru Tango bolero. Už název vypovídá o tom, že se jedná o lehkou modifikaci tohoto žánru. Na koncertě letošního ročníku samozřejmě nechyběla také skladba nyní už klasika tohoto stylu, Astora Piazzolly. Současně jsem zařadila do programu skladbu dalšího úspěšného skladatele, Gorky Hermosy, který také úspěšně překračuje hranice tanga a je snad nejhranějším autorem ze všech akordeonistů dnešní doby. Z českého prostředí jsme na koncert zařadili skladbu uznávaného českého skladatele Tomáše Illeho. Ostravskou scénu reprezentoval Edvard Schiffauer s vtipnou skladbou Zařezaná tanga.

Prozraď, prosím, jaké koncerty festival Hudební současnost ještě chystá? Nač se můžeme těšit?

Závěrečným koncertem 9. prosince v 19 hodin ukončíme letošní ročník festivalu. Představí se na něm zpěvačka Lucie Rosznyó s klavíristkou Sárou Medkovou. Posluchači se můžou těšit na skladby Víta Zouhara, Sáry Medkové, George Aperghise či Luciana Beria.

Hudební současnost se v letošním roce i přes všechna úskalí podařila báječně. Bylo to pro tebe inspirativní? Nelituješ svého rozhodnutí převzít žezlo vedení Hudební současnosti?

Především jsem vděčná autorům, interpretům, umělcům a všem, co se na tvorbě letošní Hudební současnosti podíleli. Děkuji, že s námi do toho letos šli s takovým nasazením a nebáli se, že jejich přípravy a práce budou nakonec zbytečné. Speciální poděkování patří těm, jejichž díla (zejména vokální) se letos nemohla v rámci festivalu realizovat (např. opera Věčna slečna bledá Markéty Dvořákové, Ivo Medka a Josefa Škarky z Hausopery Brno). Taky byl festival ochuzen o významné interprety ze zahraničí. Určitě svého rozhodnutí převzít vedení festivalu nelituji, i když to bylo zrovna ve velmi nelehké době a velmi náročných podmínkách. Myslím, že nás čeká ještě dlouhá cesta peripetiemi, které nám epidemie přinesla a v následujícím roce ještě přinášet bude, ale jsme odhodláni i nadále bojovat a nevzdávat se.

Za dveřmi jsou Vánoce, jak budou vypadat ty tvé?

Určitě v kruhu rodiny. Budu svým nejbližším vynahrazovat to, o co jsem je ochudila v průběhu nejen festivalového dění, ale celého roku příprav festivalu.

Svátky budeš trávit na Slovensku se svou rodinou. Ctíš i slovenské vánoční zvyky a tradice?

Každoročně dodržujeme spoustu tradic, křesťanských rituálů, jíme oplátky, chodíme koledovat, připravujeme tradiční slovenská jídla (pupačky s makom, hríbovicu…) a trošku i čarujeme (záhadný úsměv).

Ta kouzla si necháme na příští rozhovor. Za ten aktuální ti srdečně děkuji a přeji krásné Vánoce!