Z některých akcí jsme museli utéct zadním vchodem, aby nás policajti neposbírali, vzpomíná Semiš z punkové skupiny IQ:60
2.11.2020 07:58 Petr Bidzinski Hudba Rozhovor
Téměř před čtyřiceti lety se zformovala na havířovském gymnáziu punková formace IQ:60. S kytaristou Semišem jsme zavzpomínali na tehdejší dobu. Také jsme připomněli hudební historky, které se viděno současnou optikou zdají nepochopitelné, a rovněž jsme se věnovali tématu punku tak nějak obecně. Každopádně dobrou zprávou je, že IQ:60 ani po tolika letech nelení a aktuálně připravují nové songy.
Kapela IQ:60 na jednom z posledních koncertů.
Foto: archiv kapely
Na úvod pár informací z historie. Kapela IQ:60 vznikla v období let 1981/1982. Jak na tu dobu vzpomínáte? Proč jste se tehdy rozhodli založit zrovna punkovou kapelu?
V roce 1982 jsme měli 17 nebo 18 let. Líbila se nám tvrdší muzika. Pro dnešní mládež zní nepochopitelně, že nahrávka nějaké kapely kolovala mezi lidmi v jednom exempláři nebo ve velmi nekvalitních kopiích. Také nabídka co poslouchat byla velmi omezená, v oficiálních médích se propagovali jen schválení „umělci“.
Přesně tak tomu bylo…
Ovlivnila nás vlna punku, new wave, některé z nás britská vlna heavy metalu. A kde jsme k tomu teda přišli? Nějaké to nelegálně dovezené Bravo, což byl německý hudební časopis, pokoutně koupená LP deska na burze nebo poslech polského rádia 3, kde to na nás hrnuli. Punk se nám líbil pro jeho jednoduchost, srozumitelnost a agresivitu, odlišný vzhled, což mimochodem působilo obtíže ve škole i na veřejnosti. Chtěli jsme revoltu, což pro mladé není nic neznámé. Tím jsme nebyli nijak výjimeční.
Můžete popsat těm, kteří tehdejší dobu nezažili, co všechno obnášelo hrát v té době punk? Jak jste v té době řešili tehdy povinné přehrávky před kulturní komisí?
Hrát nebo lépe řečeno pokoušet se hrát punk v době před rokem 1989 nebyla cesta k popularitě nebo minimálně bezproblémovému účinkování. K oficiálnímu hraní, tedy situaci, kdy pořadatel pozval kapelu na vystoupení, bylo třeba mít takzvané přehrávky. To obnášelo vystoupit před schvalovací komisi, která schvalovala celkový projev kapely, hudbu a texty. No, ale s naší hudbou, texty a vizáží? I když z dnešního pohledu to vypadá neškodně, neměli jsme šanci, takže jsme do toho nešli a hráli takzvaně načerno.
Jakou nejbizarnější historku z té doby si v souvislosti s kapelou vybavíš?
Zažili jsme akce, ze kterých jsme museli utéct zadním vchodem, aby nás policajti neposbírali, některé akce stihli zakázat ještě před začátkem. Nebyly mobily, nebyl internet, informace kolovaly mezi lidmi. Vše ses samozřejmě dozvěděl v hospodě. Máme zážitek z akce v Praze z února 1983, kde jsme se svezli s kapelou Třírychlostní Pepíček na akci Valná hromada s nadějí na vystoupení. Hrál tam Zikkurat, Miky Volek a další. Čekali jsme v zákulisí, až se kapely budou střídat, vtrhli na pódium, zahráli pár kusů a zmizeli z pódia. Šok pro všechny. Myslím si, že i pro nás. Další den bylo opakování akce na jiném místě v Praze, ale tam už jsme nebyli vpuštěni.
Po určitě době se však kapela rozpadla… Kdy se tak stalo? Čemu ses věnoval, když kapela IQ:60 nebyla aktivní?
Kapela se rozpadla v roce 1984, důvodem bylo postupné rukování členů na vojnu. V roce 1987 jsme kapelu obnovili s jiným obsazením, jiným repertoárem, ale dlouho to nevydrželo.
Po rozpadu jsem se hudbě aktivně nevěnoval. Zmínit můžu snad jen nějaké moje nahrávání v domácím studiu. Zlom přišel až v roce 2015.
Co se v tomto roce přihodilo, že kapela IQ:60 byla obnovena?
Znovuzrození kapely inicioval zpěvák Zrzek. Chtěl, abychom občas zavzpomínali na staré časy. Z toho vzpomínání se stalo pravidelné zkoušení. Trochu jsme zrychlili, přitvrdili a na soukromé akci šli s kůží na trh. Kladné reakce nás příjemně zaskočily, nakoplo nás to do další práce. Nazkoušeli jsme i nové kusy, zahráli na pár akcích a odezva nás utvrdila, že jsme na dobré cestě.
Mimochodem jsi stále v kontaktu s kamarády z tehdejší punkové komunity? Jste si po lidské stránce bližší, nebo se už moc nestýkáte?
Kontakty se snažíme držet, společně koncertujeme, potkáváme se na akcích a podobně. Lidi se rozprchli do světa, s některými jsme v kontaktu i přes oceán.
Ostatně jak vnímáš punk? Měnil se tvůj vztah k punku? Je pro tebe punk hudební žánr, nebo i životní styl? Máš nějaké vnitřní hranice, co punk ještě je a co už za punk považovat nelze?
Tak to je složité téma. My jsme tvrdili, že hrajeme punk´n´roll. Já myslím, že je nakonec jedno, jak to nazveš. Jádrem by měla být hudba. Proto nemám škatulkování rád, buď se mi to líbí, nebo ne. Jiná kritéria nemám. Někdy pročítám diskuse na internetu na toto téma a nestačím se divit, co se do hudby tahá, ale nechci tady trousit žádná moudra. Každý má možnost volby.
Některé vaše starší písně mají po hudební stránce blízko ke skladbám Tří sester z prvních alb. Je to náhoda?
Ta blízkost k Třem sestrám nebo Visacímu zámku je náhodná. Na akcích jsme se nepotkali a možnost poslechu byla velmi omezená, takže jsme asi poslouchali stejné zahraniční kapely. (smích)..
Ne zrovna typickou historii má vaše píseň Vlajka, která se objevila i na albu hardcoreové formace Radegast. Můžeš vysvětlit proč?
Před rokem 1985, než jsem na jaře narukoval na vojnu, rukovali přede mnou bubeník Pavel Hrnčíř a baskytarista Cripple, IQ:60 bylo paralyzováno. Kamarádil jsem s Milanem Jonštou (kytarista a zpěvák skupiny Radegast – poznámka autora), který chtěl hrát mnohem rychleji a tvrději, než jsme hráli nebo slyšeli kolem nás. Měl jsem v pokoji v domě u rodičů zkušebnu, takže tam jsme zkoušeli a nakonec stvořili základ hardcore kapely Radegast. Jednu ze skladeb, které jsem složil, si Milan půjčil a byla to skladba Vlajka na půl žerdi, inspirovaná úmrtím Brežněva, což byl prezident SSSR. Skladbu jsme oprášili a zařadili do playlistu IQ:60. Překvapilo mě, že ji zná spousta mladých návštěvníků našich koncertů, což mě samozřejmě těší.
V repertoáru máte i píseň Vánoce, která se od jiných vánočních písní velmi liší. Proč jste se rozhodli napsat vánoční skladbu? Jaký je váš vztah k Vánocům?
Skladba Vánoce je vlastně o smolaři, kterému se vše obrací naruby. Inspirací byl můj kamarád. Je to napasované na vánoční téma, momentální nápad, prostě rýmy vyšly. O Vánocích bývá pár koncertů, takže čas na setkání s kamarády z jiných kapel, přátel, kteří na nás zajdou mrknout.
Pomalu, ale jistě se blíží čtyřicet let od založení kapely IQ:60. Plánujete už nějaké oslavy?
To číslo od založení je strašné. Nějak mi to nedochází, ale je to realita. Hraje nám to, baví nás to. Když se na to ptáš, tak je jasné, že bychom to měli nějak oslavit, ale ještě jsem nad tím nepřemýšlel. Zkomplikovalo se živé hraní, takže je více času na novou tvorbu. Skládáme a cvičíme nové kusy, chystáme se do studia, tak snad to vyjde.
Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.