Polské dny v Ostravě budou on-line a Petr Pánek říká: Nemůžeme podlehnout situaci a na vše se vykašlat

I přes stále se zpřísňující opatření proti koronaviru se zdá, že osmý ročník Polských dnů se uskuteční, i když ve velmi redukované podobě, a chystané akce proběhnou ve formě on-line přenosů. Neuvažovali jste ani na chvíli letošní ročník zcela zrušit, když je situace taková, jaká je?

Neuvažovali. Jedná se o půlroční práci celého našeho týmu a již na začátku září bylo vše připraveno. Shodli jsme se, že pokud je možno aspoň něco dělat, tak to dělejme. Nemůžeme podlehnout situaci a na vše se vykašlat. Což neznamená, že si neuvědomujeme její vážnost nebo bychom ji chtěli zlehčovat. Je třeba ale nerezignovat a lidem přinášet energii a vědomí, že „není jen Covid“. Zrušili bychom ročník pouze v případě, že bychom nemohli udělat živé setkání s hosty a byli nuceni se s nimi propojit toliko „video hovorem“. To by pro nás pak již nemělo smysl.

Festival zahájí ve čtvrtek v kulturním centru PANT beseda se spisovatelkou Karin Lednickou, absolutní vítězkou čtenářské ankety Kniha roku za její bestseller Šikmý kostel, a polským historikem Danielem Korbelem. Jak vás napadlo tyto aktéry svést dohromady a co můžou od tohoto setkání očekávat diváci, kteří sice nemůžou přijít, ale budou besedu sledovat on-line?

O proměnách Těšínska na přelomu minulého století ví laická veřejnost velice málo. Tento region se změnil opravdu „z gruntu“ – sociálně, kulturně, národnostně i fyzicky. Tím myslím proměnu charakteru krajiny (hornictví), složení obyvatelstva s následným vzestupem nacionalismu i rozdělení Těšínska utvořením hranice dvou států a vznikem konfliktů. Tato proměna bude hlavním tématem debaty. Další její rovinou bude vnímání naší historické paměti a podoba společenské diskuse, kdy se i po sto letech objevují vášnivé česko-polské spory, nenávist a osočování. Kniha Šikmý kostel hraje v tomto poznání velikou roli a já jsem velice rád, že zaznamenala takový úspěch. Jelikož nás vždy zajímá pestrost pohledů na probíranou problematiku, bylo logické, že jsme do debaty pozvali hosty z obou stran hranice.

Setkání s pozoruhodnými osobnostmi festival nabídne více, a to včetně autorů úplně nových knih. Na které z nich byste zájemce o dění u našich severních sousedů upozornil a na které se osobně nejvíce těšíte?

U příležitosti Polských dní v Ostravě jsme vydali dvě knihy v rámci naší Edice Moderní dějiny. První, s názvem Spravedliví!, se věnuje Polákům, kteří za války pomáhali Židům a byli izraelským institutem Jad Vašem vyznamenáni titulem „Spravedlivý mezi národy“. Další je kniha s názvem Hranice snů o neuznávaných státech na území někdejšího Sovětského svazu. Ty jsou, jak ukazuje aktuální případ konfliktu v Náhorním Karabachu, tak trochu jako časované bomby: nedá se odhadnout, kdy tam „zamrzlý“ konflikt znovu propukne. A právě autor druhé knihy bude hostem naší debaty v pondělí 2. listopadu. Je jím polský reportér Tomasz Grzywaczewski, který se specializuje na záležitosti střední a východní Evropy. Zkoumal stopy po sibiřských gulazích, hledal potomky Poláků deportovaných do hlubin ruského impéria, procestoval málo známá a často nebezpečná místa, která na oficiální politické mapě nenajdete: od Donbasu přes Abcházii až k Náhornímu Karabachu. Hovořit s ním bude Kateřina Huberová z Českého rozhlasu Ostrava. Dále se velice těším na debatu Petrušky Šustrové a stávajícího ředitele ostravské České televize Miroslava Karase, který byl dlouholetým televizním zpravodajem v Polsku a zná tuto zemi jako málokdo. Přenos debaty můžete sledovat 11. listopadu.

Velmi důležitou součástí Polských dnů bude hudební program, a to trojice koncertů, které se ale také uskuteční bez diváků. Vystoupí alternativně rocková skupina Prowizorium, písničkářka Anna Mysłajek s kapelou či členové projektů Lód 9 a sskjegg. Museli jste kapely přemlouvat, aby přece jen přijely do Ostravy? A nebylo ve hře on-line přenosy uskutečnit z Polska? Přece jen ohledně epidemiologické situace přituhuje a není vyloučeno, že cestování přes hranice ještě může být zakázáno.

Ne, přemlouvat jsme je nemuseli. Hudebníci měli velký zájem do Ostravy přijet a hrát. Pochopitelně o situaci u nás ví a ptají se, obraz Česka v zahraničí je nyní velice dramatický. Pokud zůstanou hranice otevřené, všichni přijedou, ač jsou seznámeni, že hrát budou bez diváků. Uskutečnit koncert a přenášet jej z Polska by bylo organizačně dost náročné a finančně nad naše možnosti, již tak náklady pochopitelně stoupnou. Navíc, prakticky do poslední chvíle byla možnost, že se alespoň v nějaké omezené podobě koncert uskuteční i pro návštěvníky. Jistě, moc jsme tomu nikdo nevěřil, ale ujišťování ze strany vlády tady bylo. Živou kulturní akci nelze uskutečnit, respektive změnit ze dne na den. Připravuje se dlouho. Věříme, že nám situace dovolí koncerty uskutečnit a diváci o ně nepřijdou. Pokud by to nakonec opravdu možné nebylo, určitě najdeme jinou příležitost a termín.

Kapely, které přijedou, nepatří u nás ke známým jménům. Dramaturgie hudební části přitom vzniká ve spolupráci s festivalem Hradecký slunovrat, což se může jevit jako záruka kvalitního a citlivého výběru. Dedukuji správně, že právě to je důvod, proč s Hradeckým slunovratem spolupracujete?

Ano. Hradecký slunovrat je určitě jeden z nej festivalů u nás. Hudební dramaturgie nám sedí, navíc se kolem něj pohybují skvělí lidé, se kterými jsme na jedné vlně. Velice rádi spolupracujeme s lidmi, kteří jsou v dané oblasti lepší než my a můžeme se vzájemně obohatit. Naše spolupráce je oboustranně přínosná a jsme rádi, že dlouhodobá. Například také u festivalu Freedom Fest, který pořádáme v květnu na Slezskoostravském hradě. Věříme, že lidé jsou ochotni objevovat nové, kvalitní a zajímavé kapely.

Diváci koncertů můžou zaplatit symbolické „vstupné“ a podpořit tak provozovatele klubů Hudební bazar a Dock, kde koncerty proběhnou. Bude možné tyto podniky podpořit jen během jednotlivých streamů, anebo v delším časovém rozpětí?

Přesně tak. Pomoc klubům, které svou osobitostí vytvářejí kulturní podhoubí a tvář Ostravy, je dalším z motivů, proč vše i přes stávající problémy uskutečnit. Celý výtěžek půjde jim a velice bych chtěl všechny poprosit, aby přispěli. Kluby to dnes opravdu potřebují! Vstupné mělo být 100 korun, jakýkoli příspěvek je velice cenný. Na webu i FB události zveřejníme příslušné účty, v průběhu přenosu bude uveden také, a přispět je možno kdykoli – před, při i po přenosu.

Budou všechny streamy dostupné pouze v čase, nebo zůstanou záznamy těchto pořadů k dispozici na internetu i k pozdějšímu zhlédnutí?

Záznamy zůstanou na facebookovém profilu Centra PANT a YouTube kanálu Hradeckého slunovratu. Odkazy zveřejníme na webu i FB události. Podívat se tedy můžete on-line i kdykoli poté. Navíc, záznam bude zhotoven v HD kvalitě, uchován a poskytneme jej také kapelám, což je další bonus celé akce.

Součástí festivalu Polské dny měly být i exkurze, například za historickými krásami města Krakov nebo do oblasti Těšínského Slezska, jehož kultura je velmi úzce spojena se sousedním Polskem. Tyto exkurze se z pochopitelných důvodů neuskuteční. Přesunete je na dobu, kdy skončí nouzový stav, nebo už se s nimi nepočítá?

Bohužel exkurze musíme zrušit a uskuteční se až v příštím ročníku Polských dní. Moc nás to mrzí, vše je připraveno, akce jsou opravdu skvělé. Ale zájemci o ně nepřijdou, již nyní si všichni mohou poznamenat termín příštího ročníku – 28. 10. až 11. 11. 2021!

Jak to bude s filmovými projekcemi, které měly být tak součástí festivalu. Budou ke zhlédnutí později, až to situace umožní?

Projekce jsou v gesci Minikina. Jsou přesunuty na prosinec, konkrétně 5. a 6. prosince.

Vaše kulturní centrum PANT letos pořádá Polské dny v Ostravě už počtvrté, celkově jde ale už o osmý ročník. Můžete na závěr našeho rozhovoru přiblížit důvody, proč a za jakých okolností jste se rozhodli tuto tradici převzít zrovna vy, a jaké jsou vaše ambice do dalších let?

Je to tak. Polské dny v Ostravě začaly psát svou historii v roce 2008 díky dámám z Matičního gymnázia (Romana Vlková, Jana Bittová a Renáta Macečková), které uskutečnily první čtyři ročníky. Důležitá je také role polonistiky naší Ostravské univerzity (Jiří Muryc). My jsme všemu dali novou energii a Polské dny „znovuzrodili“ v roce 2017 v podobě současného multižánrového festivalu o desítkách akcí. Spolupořadatelem se stal Polský institut v Praze. Podařilo se nám získat potřebné finance a zapojit mnoho ostravských organizací. Partnersky se podílí město Ostrava, záštitu poskytuje pan primátor. Celá akce dostala nový impuls a naše angažmá je ku prospěchu všech. Náš motiv zapojit se je jasný. Polsko leží pár kilometrů od nás a jsme s ním historicky a kulturně propojeni jako s žádným jiným národem. Přesto o sobě víme velice málo, u mnohých je vrytá nevraživost, předsudky a nepochopení. To se snažíme změnit. Vzájemným poznáním můžeme přispět vše zlé zlomit. Díky své blízkosti jsme prostě „odsouzeni“ ke spolupráci a přátelství. Navíc tím obě strany jen získáme.

A naše ambice? Chceme více zapojit vedení Ostravy a našeho partnerského města Katovic. Chceme zapojit více ostravských organizací, zvýšit počet akcí a festival dostat do povědomí a zájmu lidí celého regionu. Do budoucna bychom také rádi minimálně iniciovali obdobu tohoto multižánrového festivalu na polské straně – České dny. Ještě uvidíme, ve kterém polském městě.