Nechceme přerušit kontinuitu festivalu, říká před startem Dream Factory Tomáš Suchánek

Byli jste nuceni zkrátit letošní program festivalu Dream Factory na tři dny. Co je hlavním důvodem? Obavy z nákazy, nebo snížení počtu festivalových představení ze strany nasmlouvaných hostujících souborů a inscenací?

Na jaře, po vypuknutí epidemie, jsme brzy pochopili, že uspořádat dvanáctý ročník festivalu Dream Factory v podobě, kterou jsme více než rok připravovali, nebude reálné. Rozhodli jsme se proto přesunout festival, víceméně v původní podobě, na říjen. Domluvit se na změně termínu s téměř třiceti hostujícími soubory nebylo jednoduché. Až na malé výjimky se nám to ale podařilo. Snad ještě složitější bylo získat v Ostravě v novém termínu hrací sály divadel, kde festivalové inscenace uvádíme. Divadlo Petra Bezruče, Národní divadlo moravskoslezské, Dům kultury města Ostravy i Divadlo loutek na podzim přesouvaly svá neodehraná představení z jarního období a měly tak na říjen už zcela nabitý program… Všem zástupcům jmenovaných divadel se sluší moc poděkovat za ohromnou vstřícnost a ochotu. Zvláštní poděkování patří vedení Národního divadla moravskoslezského, paní Mileně Sladké, za nekonečné hledání nových termínů, a především panu řediteli Nekvasilovi, který našemu festivalu vyjádřil podporu také velmi vstřícnými finančními podmínkami pronájmů Divadla Antonína Dvořáka i Divadla Jiřího Myrona. Moc si toho vážíme. Přes léto se však ukázalo, že vir tady s námi hodlá ještě nějakou dobu přežívat. Ve chvíli, kdy se v červenci situace v Moravskoslezském kraji začala znovu zhoršovat a hygienici zatrhli v jeho průběhu NeFestival Colours of Ostrava, začal se náš sen o festivalu „v plné polní“ v odloženém říjnovém termínu pomalu, ale jistě rozplývat. Po konzultaci s našimi hlavními partnery, Statutárním městem Ostrava, Moravskoslezským krajem a Ministerstvem kultury ČR, jsme se rozhodli předejít potenciálním ztrátám na všech frontách – především těm finančním. Faktury za objednané ubytování, nájmy hracích prostor, pronájem techniky pro uvádění inscenací v Hotelu Palace, propagaci, tiskoviny – to jsou statisíce, které by v případě zrušení jednotlivých festivalových představení zmizely v propadlišti dějin. V průběhu srpna jsme proto připravili pro letošní rok již třetí, zkrácenou verzi, třídenní protivirovou festivalovou edici. Ta má za úkol minimalizovat případné finanční ztráty a přesto nepolevit z našeho úsilí a nepřerušit kontinuitu dvanácti ročníků Dream Factory. A aktuální dění dnešních dnů ukazuje, že naše rozhodnutí bylo správné. Karantény, do kterých divadla postupně upadají, by znamenaly podstatné změny v programu a rušení mnohých představení. Po rozhodnutí vlády o znovuzavedení nouzového stavu a nových opatřeních bychom například přišli hned o zahajovací představení – muzikál Davida Bowieho Lazarus.

Kterých kusů je vám z těch, co Ostrava tentokrát neuvidí, nejvíce líto?

Hereckými záštitami letošního ročníku měli být Erika Stárková a Viktor Dvořák. Erika měla, společně s Igorem Orozovičem, vystoupit právě ve zmíněném muzikálu Lazarus, Viktor, aktuální držitel Ceny Thálie, bývalý Bezručák a nově známý také jako představitel filmového Havla, se měl představit v roli jednoho ze synů Miroslava Donutila v inscenaci Smrt obchodního cestujícího. Společně se zamýšlenou inscenací Sláva a pád krále Otakara měly tyto inscenace tvořit profil letošního divadla roku – Městských divadel pražských. Do Ostravy letos nezavítá Divadlo pod Palmovkou, Divadlo Na zábradlí, Švandovo divadlo ani brněnská Husa na provázku… Je prakticky nemožné říct, která z mnoha pečlivě vybíraných inscenací, jež se letos v Ostravě neobjeví, nám bude chybět nejvíce… Mrzí mě neuvedení oceňovaných slovenských inscenací Zem pamätá a Moral Insanity. A velmi líto je nám také zrušených inscenací z nezávislé scény – Divadla X10, MeetFactory, Divadla Letí, Lachende Bestien, Wariot Ideal a dalších.

Můžete pro zájemce přiblížit jednotlivá festivalová představení včetně toho, proč jste vybrali právě je?

Přestože jsou řádění viru i reakce našich hygieniků na něj nevyzpytatelné, nevzdali jsme se a začali, byť v době velkých nejistot, hledat způsob, jak s virem efektivně bojovat. S dramaturgyní Sylvií Vůjtkovou tedy přicházíme s již třetí podobou letošního ročníku. A jelikož vir je latinské označení muže (obzvláště toho zdatného v boji), rozhodli jsme se povolat na pomoc ty nejlepší myslitelné protivníky – silné ženy! Nehovoříme jen o síle fyzické, ale zejména té duševní. Letošní verze Dream Factory bude komorní. Na tři dny nám přijedou pozvednout ducha ty největší a nejsilnější ženy, s nimiž se na české nezávislé divadelní scéně můžeme setkat. Trpící, vzdorující a mlčící Maryša, milující, oddaná a nezlomná Marie Zahradníčková, sedmero Matek, které vědí, o čem ten život je, Matka Ubu, bez níž by to Otec Ubu těžko někam kdy dotáhl, nebo Ženy z reportáží držitelky Nobelovy ceny za literaturu Světlany Alexijevičové, které zažily (a přežily!) věci, které si my sami jen těžko dovedeme představit. Vzdáváme touto podobou festivalu také hold české nezávislé divadelní scéně, která to v dnešní době opravdu nemá lehké a trpí danou situací snad nejvíce. Věřím, že ostravský divák si z naší nabídky vybere. Bude mít možnost srovnat oceňovanou Maryšu z Divadla Petra Bezruče s Maryšou z pražského uměleckého gangu Depresivní děti touží po penězích – režisér Jakub Čermák letos získal Cenu české divadelní DNA 2020 za mimořádný počin na poli nového divadla a před pár dny také Poctu festivalu …příští vlna/next wave… v kategorii Osobnost roku. V inscenaci Jenom matky vědí, o čem ten život je se do Ostravy vrací Veronika Lazorčáková, která byla dlouhá léta výraznou tváří Národního divadla moravskoslezského, a režijně-dramaturgické duo Barbara Herz a Dagmar Radová, které ostravští diváci mohou znát z koprodukční inscenace NDM a Cooltouru Studie Titus. Závěrečné představení Zahradníček / Vše mé je tvé o nelehkém osudu známého českého básníka je hereckým koncertem aktuální držitelky Ceny Thálie Lucie Trmíkové a Saši Rašilova. Budeme moc rádi, když přijdete proti viru bojovat s námi! Týden před festivalem poběží na našem facebooku také soutěž o poslední volné vstupenky.

Neudělal vám další problémy zákaz zpěvu na jevišti?

Nemáme jinou možnost než respektovat nová vládní opatření. Během čtvrtka jsme tedy zrušili plánovaný koncert Vladivojny La Chia i závěrečné hudební soirée Daniely a Michala Sedláčkových a nahradili je dvěma besedami. Po sobotním představení Jenom matky vědí, o čem ten život je bude následovat beseda nejen o inscenaci, ale i o mateřství, které nemusí být vždy jen zázrak. Besedovat budou režisérka inscenace Barbara Herz, herci Lucie Andělová, Veronika Lazorčáková a Jiří Kniha a věříme, že i publikum. Po nedělním představení Zahradníček / Vše mé je tvé pak proběhne beseda s aktuální držitelkou Ceny Thálie herečkou Lucií Trmíkovou a hercem Sašou Rašilovem jak o práci na zhlédnuté inscenaci, tak o postavení (a přežití) umělce v posledním půl roce.

Počítáte s tím, že by se některá letos nerealizovaná festivalová představení přesunula do příštího ročníku?

Už nyní máme na příští rok vytipovaných přes deset inscenací, které vznikly v době po první vlně epidemie a o jejichž uvedení na festivalu začínáme jednat. Pochopitelně budeme usilovat také o přesun některých inscenací zamýšlených pro letošní ročník. O konkrétní podobě festivalu budeme rozhodovat začátkem roku 2021. Hodně bude záležet na situaci nejen po stránce epidemiologické, ale také na tom, jaký dopad budou mít všechna opatření na podporu kultury ze Statutárního města Ostrava, Moravkoslezského kraje či Ministerstva kultury ČR. Bez podpory těchto hlavních partnerů by další pořádání našeho festivalu nebylo myslitelné. Moc jim všem děkujeme.

Dream Factory 2020 proběhne ve dnech 9. – 11. října, informace na www.dfov.cz