Nezadržitelní Fredy&Krasty povyšují ostravskou rázovitost na šílený level

Hned úvodní song Big City jasně vymezuje prostor, kterým je Ostrava. Město, kde se místo pozdravu můžete dočkat oslovení „Hej, stary“. Akční střídání sborových vokálů, rapu a sólových pěveckých linek v podání svérázného Jindry Holubce je poznávacím znamením všech písní, stejně jako šťavnaté groovy a dobře šlapající rytmika. Následující píseň nabízí vysvětlení oné bizarní poetiky této kapely a naznačuje, že se tito šílenci nemíní spokojit pouze s lokálním běsněním: „Fredy a Krasty straší planetu, Fredy a Krasty sjíždějí na netu“.

Většina skladeb má dobrý tah a skutečně ryzí a nefalšované funkové ostří. Texty obsahují asociace a narážky na spoustu osobností (nechybí ani oblíbený „fackovací panák“ Leoš Mareš), kapel a umělců, samozřejmě v naprosto nečekaném kontextu a karikatuře. Jednu z nejzábavnějších písní Kontroluj svý péro limituje jen vysoká koncentrace vulgarismů, díky kterým ji asi do svých rozhlasových playlistů zařadí jen podobní šílenci jako Fredy a Krasty. Otázkou je, jestli se takoví vůbec najdou…

Naopak sociální rozměr a snahu postihnout i všednodenní realitu nabízí skvělá píseň Vlní se ti svět s absolutně charismatickým refrénem „Nebezpečně vlní se ti svět, dneska to nepůjde, začínám ráno v pět.“ Velké kouzlo má také „výchovná“ parodie Skenuj bráchu s řezavým rockovým riffem, který svádí k pohybu.

Kolekce 13 písní naznačuje, že Fredy&Krasty si budu dělat, co chtějí, i kdyby se všichni na hlavu stavěli. Jejich neuvěřitelná instance recesistických i slabomyslných fórků, skečů, gagů a parodií je osvěžující a dobře prověří vaše bránice. Současně poodhalí, co je kdo schopen ještě unést a přijmout jako srandu a co už vnímá jako vulgaritu a oplzlou zábavu. Tento rockově-funkový komiks nefunguje jako návod na život, prostě nemá tyto ambice. Texty se hemží metaforami a dvojsmysly a jsou naroubovány na muziku, která obstojí v populárním i funkovém ranku, protože Fredy&Krasty ukazují, že jsou sehraní nejen názorově, ale i po hudební stránce. Pěvecké linky jsou kvalitně zazpívané, melodie výrazné a snadno zapamatovatelné, rapované pasáže dobře zařezávají a mají šťávu.

Nevzpomínám si, že by v Ostravě v minulosti byla podobně odvázaná kapela, která by s takovou vehemencí parodovala různé společenské jevy. V určitém ohledu existuje částečná souvislost snad jen s proslulými performancemi a kabarety Jiřího Surůvky, které ovšem neměly onen mediální tlak, s nímž Fredy&Krasty masírují streamovací služby na netu svými scénkami a komentáři. Každopádně album Make Ostrava Great Again má dost síly, aby udělalo z této potřeštěné partičky novodobý fenomén. Podlehnout jejich svobodomyslné a bláznivé estetice není totiž příliš těžké. „Je to fajne dajne, no je to prostě šupa. Made in Ostrava, no big big grupa.“

Tak čau.