Nejprve hrál prim text, pak zvítězila představivost, říká fotograf Boris Renner o kalendáři s písněmi Jarka Nohavici
21.8.2020 06:18 Petr Bidzinski Obraz & Slovo Rozhovor
Fanoušci Jaromíra Nohavici už brzy dostanou skvělý dárek. Od ledna budou moci jeho písně nejen poslouchat, ale mohou se na ně každý den dokonce dívat. Fotograf Boris Renner totiž vytvořil kalendář, kde hlavní slovo patří právě hitům Jaromíra Nohavici. V následujícím rozhovoru prozrazuje například to, kolik dobrovolníků se do tohoto ojedinělého projektu zapojilo nebo jaká píseň se fotila v hornických koupelnách Dolu Michal. První zájemci si mohou kalendář s názvem Jarek 21 zakoupit již v rámci koncertů Jaromíra Nohavici 29. a 30. srpna v Ostravě-Porubě, pak budou také k dostání prostřednictvím e-shopu či v pobočkách Ostravského informačního servisu.
Fotograf Boris Renner.
Foto: archiv
Za jakých okolností se zrodil nápad na kalendář inspirovaný písněmi Jaromíra Nohavici?
V roce 2018 jsme vytvořili s manželkou Simonou projekt Retro Ostrava, který je založen na tvorbě inscenovaných fotografií a také podpoře handicapovaných dětí. Vydali jsme dva kalendáře, které mapují Ostravu za první republiky (Příběhy staré Ostravy 2019), respektive za socialismu (Dřisty z klepača 2020). Od jara loňského roku jsem nosil v hlavě myšlenku nafotit kalendář písní Jarka Nohavici.
Nosit v hlavě nápad však nestačí. Co následovalo dále?
V srpnu 2019 jsem požádal našeho dvorního dodavatele zajímavých osob Dušana Pálu z Krásného Pole a nafotili jsme první píseň v podchodu u jižní brány „enháčka“ (myšlena Jižní brána společnosti Liberty Ostrava – poznámka autora). Šlo o skladbu Bláznivá Markéta. Pro zajímavost můžu zmínit, že Dušan se také objevil v této scéně coby nádražák. Tuto fotku jsem poslal Jarkovi s dotazem, jestli by nechtěl mít takový kalendář. Do minuty odepsal „super, beru!“. A tak jsme se pustili do díla.
V čem vy sám vidíte specifika či unikátnost tohoto kalendáře?
Hudebníci vydávají zpěvníky, ale myslím si, že žádný zpěvák či kapela ještě nevydali písně na fotkách (smích)… Když si pustíte Jarkovu píseň a nalistujete patřičný měsíc v kalendáři, věřím, že se přenesete přímo do děje!
Podle jakého klíče jste skladby volili? Vybíral jste vy, nebo Jaromír Nohavica?
Kupodivu mi dal Jarek zcela volnou ruku při výběru i realizaci. Chtěl vidět až výsledný produkt. Snažili jsme se s manželkou vybrat písně, které by nejlépe charakterizovaly průřez jeho tvorbou. Takže tam najdete skladby od Darmoděje až po Porubu.
Co bylo nejtěžší na focení? Podle jakých kritérií jste vytipovali aktéry daných fotek a interiéry?
Kdo má zkušenosti z realizace inscenovaných fotografií, tak ví, že je to obrovská řehole. Navíc pracujeme s amatéry, lidé na fotkách nejsou žádní modelové či herci, ale myslím si, že právě o to je to krásnější a věrohodnější. Je tam vidět, že jsou to lidé, kteří mají rádi písničky Jarka Nohavici a vyloženě se těšili, že budou součástí tohoto projektu, který se nemusí opakovat. Tímto bych chtěl ještě jednu všem 80 dobrovolníkům od srdce poděkovat za to, že nám pomohli takové dílo realizovat.
Co se týká výsledné fotky, hrál jste si spíše s detaily, nebo chcete, aby každý snímek zaujal především jako celek? Mají jednotlivé fotografie působit spíše po emocionální stránce, nebo chcete, aby byly oceňovány po řemeslné stránce?
Jednoznačně emoce! Kvalitní řemeslná stránka se v podstatě očekává. Ale emoce tam buď jsou, nebo ne… První exemplář dostal jeden známý a sám mi řekl, že jen, co vidí fotky a texty, už má „husí skuru“. To mě těší nejvíce.
Když jste fotky realizoval, chtěl jste zachytit nějaký úryvek textů, nebo bylo pro vás důležitější třeba přesně vystihnout atmosféru dané písně?
Možná v první fázi přemýšlení o scéně hrál prim text, ale nakonec zvítězila představivost a celková atmosféra fotky. Například k písni Kometa je fotografie, kde stará, moudrá žena předává své životní zkušenosti mladé dívce. V pozadí je stoletý strom jako připomínka věků.
Má název Jarek 21 nějakou speciální symboliku? Třeba známý mecenáš či matematik Karel Janeček na základě různých výpočtů i symboliky týkající se Platónských těles tvrdí, že „21 je číslo našeho vesmíru.“ Hrálo to nějakou roli při vymýšlení názvu?
Jasně, jednadvacet oko bere (smích)… Ne, je to opravdu 2021.
Je možné vybrat nějaký moment, na který si vždy v souvislosti s přípravou tohoto kalendáře vždy vzpomenete?
Myslím si, že ani ne. Vše fungovalo tak, jak jsem si naplánoval, a to především díky nadšeným hercům, kteří do té akce šli nezištně a například v písni Dolní Lhota, jež se fotila v Krásném Poli, bylo na fotce 21 lidí plus jeden Bůh. Ale přeci jen, při focení písně Ostravo jsme fotili v hornických koupelnách Dolu Michal a chlapi měli vcelku těžký úkol, protože se fotilo v únoru a ze sprch netekla voda. Představte si pět nahatých chlapů, jak se mažou uhlím a řvou na mě, že je kosa jak cyp! Rychle jsem donesl několik kýblů teplé vody ze šatny, nalil na dlaždice, a už se fotilo. Dávno před samotným focením jsem měl jasnou představu, že tato píseň bude na měsíc prosinec (smích)…
Musíme zmínit rovněž fakt, že kalendář má charitativní rozměr, protože jeho zakoupením je možné podpořit rehabilitaci dětí s mozkovou obrnou. Proč jste se rozhodli pomoci zrovna těmto dětem?
Při startu našeho projektu Retro Ostrava, tedy na začátku roku 2018, jsme chtěli vybrat někoho, komu pomůžeme. Priorita byla Ostrava a děti! Nakonec padla volba na Asociaci rodičů dětí s mozkovou obrnou, kterou založil, včetně několika rehabilitačních center Arcada, Miloš Svoboda. Podařilo se nám za ty dva roky handicapovaným dětem předat již 250 000 korun.
To je rozhodně chvályhodné. Rozloučit se tedy můžeme s tím, co dalšího vás čeká? Jaké další projekty aktuálně chystáte?
Nebude to fotografický projekt, ale krátkometrážní film o historii Ostravy pod titulem Ostravské kořeny. Jsme ve fázi zajišťování finančních zdrojů. Bude to film, který vás vrátí ke kořenům.
Co bližšího k tomuto filmu můžete nyní prozradit?
Jak již samotný titul napovídá, pozveme diváky v tomto krátkometrážním filmu do historie Ostravy z období před sto lety. Cílem filmu je pomocí archivních dobových záběrů a starých pohlednic přiblížit, jak se žilo v Ostravě za první republiky. Nebudou chybět ani krátké hrané scény v reáliích, které se dochovaly z této doby. Celý film bude natočen jako vzpomínka na minulost našeho hrdého města s odkazem na současnost. Premiéra je stanovena na 12. prosince 2020.
Přečtěte si více z rubriky "Obraz & Slovo", nebo přejděte na úvodní stranu.