Přestaňte devastovat kulturu aneb Co zaznělo na tiskové konferenci organizátorů akcí v Moravskoslezském kraji

Karolína Skórková, ředitelka přehlídky Meat Design a zakladatelka nové platformy: Naše iniciativa vznikla strašně rychle, živelně. Vyburcovalo nás páteční opatření Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje. Já jsem měla v úmyslu jít na páteční program Nefestivalu Colours, který byl z minuty na minutu zrušený. Byla to pomyslná poslední kapka jak pro mě, tak pro všechny, kteří tu dnes sedí vedle mě a stojí za námi. Kultura a kulturní průmysl není něco, co se dá vypnout a zase zapnout. Aktivita, kterou všichni vyvíjíme, je dlouhodobá. Je drahá, ale je důležitá. Je to něco, co Moravskoslezský kraj a Ostrava potřebují. To, co se stalo v pátek, je naprosto bezprecedentní věc. Měla jsem pocit, že je potřeba reagovat. Díkybohu jsem v tom nezůstala sama a přes víkend se vyrojila iniciativa, která nadále bude mluvit za pořadatele velkých i menších akcí, ale také za promotéry a další profese. Ta opatření se dotýkají tisíců lidí, kteří jsou navázáni v druhotném a dalším segmentu. Ať už to jsou ubytovací kapacity, dopravní podniky a další a další. Je tu ze dne na den neskutečné množství promrhané energie, chuti něco dělat i peněz. Chci říci, že nemám nic proti opatřením k ochraně zdraví nás všech. Nechceme protestovat proti rouškám, ani proti tomu, že je potřeba se chránit. Na tom rozhodnutí krajské hygieny mi vadí to, že žádné informace nebyly předány koncepčně. Pořadatelé se ty věci postupně dozvídali od kamarádů. Z Twitteru, z Facebooku nebo jen zcela náhodou. Vadí mi, že není metodika, jak pořadatele informovat včas a minimálně 24 hodin předem. Pořadatelé by v tuto chvíli asi potřebovali nějakou věšteckou kouli. Krajská hygienická stanice vyvěsila na svoji informační desku opatření. Dál se to šířili způsobem naprosto nemyslitelným. Údajně o tom nevědělo ani vedení kraje.

Jde nám o dlouhodobou strategickou spolupráci mezi vládou a politickým spektrem. Jde nám o spolupráci s krizovými štáby. Chceme být koncepčně a systematicky informování včas. Máme v plánu podat žalobu, která by měla žádat zrušení vyhlášených pátečních restriktivních opatření. Chceme záruku, že takovéto jednání už se nebude opakovat.

Václav Pokorný, pořadatel festivalu Cirkulum a principál spolku Cirkus trochu jinak: Já jsem tady za umělce. Je těžké mluvit za všechny umělce. Každý to máme trochu jinak. Ale všichni jsme se ocitli v podobné situaci. My jako spolek připravuje jednotlivá představení, trénujeme a zkoušíme několik měsíců, máme patnáctiletou tradici v Moravskoslezském kraji a dostali jsme se až za hranice kraje i republiky. Pro to, abychom mohli cestovat, máme produkční tým, marketingový tým. Všechno funguje na bázi týmové spolupráce.  Jednotlivě pak to všichni děláme s láskou, je to naše zaměstnání a poslání. To, že vystoupíme na akci, kterou vidí diváci, to je jen část. Za tím vším je spousta krve, bolesti. Musíme všechno naložit, vyjet autem, postavíme scénu, vystoupíme, zase všechno sbalíme a odjedeme. Abychom tohle mohli dělat, musíme poctivě trénovat.

Teď nastala situace, že jsou všichni znechuceni a demotivováni. Věci se dějí z minuty na minutu a lidé už nemají vůli dále pokračovat. Přitom je třeba si uvědomit, že dáváme prostor mladé generaci. Aby ty děti měly kam chodit. Je to stejné jako sport. My tady sice mluvíme o kultuře, ale problém je v celé společnosti. Nechuť lidí se začíná projevovat všude. Tím, že vedeme i malé děti, jim vytváříme možnost se seberealizovat. Nesrocují se někde za domy, nekouří, nepijí alkohol. To všechno je pro naši populaci velice důležité. Abychom nacházeli naši kulturní identitu už od nízkého věku. Teď se nám to všechno boří. To, co se stalo, to obsahuje opatření, která jsou důležitá a za nimi stojíme, ale není možné, aby někdo bez jakýchkoliv předchozích informací vydal nařízení, které zboří dlouholetou práci lidí. To je ta nejhorší věc. Zodpovědnost za takováto rozhodnutí je velice důležitá. Když si tady bude kdokoliv vydávat jakékoliv nařízení, to může za chvíli vyjet armáda a může nás tady okupovat. Je nepřípustné, aby si někdo takovým způsobem udělal nějaké rozhodnutí. Proč nemají všichni stejné podmínky? Proč do obchodního centra mohou tisíce lidí a na kulturní akci ne? To je nepřípustné. Chceme zachovat naši svobodu. Chceme, aby nás neomezovala nějaká ad hoc rozhodnutí.

Kamil Rudolf, ředitel festivalu Beats for Love: Já mám tu čest dnes mluvit za kulturní festivaly. Ostrava je město festivalů. Mnozí z vás to víte. Za mnoho let tady vznikla řada festivalů. Nejde jen o Colours of Ostrava, jsou tu další a další akce. Nejen hudební. To snad nemá obdobu v naší republice a možná bych mohl jít i dál, nejen v České republice. A tady končí legrace: Tahle kulturní hodnota je teď ve vážném ohrožení. Když se tohle zničí, už se to nemusí podařit obnovit. Festivaly nemají jen kulturní hodnotu, ale obrovskou ekonomickou přidanou hodnotu. Obrovské multiplikační efekty. Lidé sem jezdí dopravou, ubytovávají a stravují se a utrácejí tady své peníze. Celý ten navazující byznys je opravdu obrovský.

Pořádání festivalů bylo koronakrizí zasaženo ze všeho nejvíce. Festival má mnoho zaměstnanců, kteří ho připravují celý rok. A úspěch celé akce je naprosto závislý na úspěšném průběhu těch několika dnů, kdy se festival koná. Na Colours of Ostrava například pracuje přibližně šest tisíc lidí. Tvoříme společně stovky celoročních pracovních míst. Zde vidíte důležitost tohoto odvětví. Vybrané peníze od návštěvníků opět končí ve firmách převážně z našeho regionu a kterým platíme za jejich práci. Je třeba si uvědomit, že tady vznikla řada firem, které jsou na světové úrovni. Firma Oriental, nejlepší festivalový servis, Martin Duda, který bude mluvit za chvíli, naprosto nejlepší technická firma České republiky, která dělala evropské tour kapely Red Hot Chilli Peppers. A další a další.

My všichni se ohrazujeme proti způsobu, jakým byla opatření krajské hygienické stanice zavedena. Všichni, jak tady sedíme a stojíme, jsme tím ohroženi a demotivováni. Považujeme to za absolutní aroganci moci. Přece není možné, aby v právním státě z minuty na minutu někdo rozhodl o zrušení kulturních akcí. Navíc z příčiny, která je minimálně diskutabilní. Lidé, kteří o tom rozhodovali, si asi vůbec neuvědomují, co svým rozhodnutím způsobili. Nejsou schopní dohlédnout za následky svých rozhodnutí. A to je obrovská chyba. Mně osobně už se přestává chtít něco v tomhle systému dělat. Navíc tohle všechno má dopad na diváky. Promotéři vstupenku prodají, pak ji vracejí, a tohle všechno stojí peníze, které festivaly musí uhradit samy. Navíc lidé ztrácejí důvěru a chuť kupovat si lístky na akce, jejichž konání není jisté. Důsledky mohou být mnohem vážnější, než si dokáže představit hygiena i my všichni.

Já si přeji žít v zemi, kde se ctí člověk. Kde jsou vážení lidé, kteří kreativně něco dělají. A všechny ty psychosociální aspekty této krize mohou být mnohem závažnější než ty dopady zdravotní. Byla nám odepřena svoboda podnikání. Naprosto nehorázným způsobem. Doufáme, že příští rok už všechno proběhne dobře. Protože jinak by to pro všechny z nás už bylo úplně likvidační.

Martin Duda, zástupce společnosti High Lite Touring: V pátek nastala těžko představitelná situace. Zrušil se Nefestival Colours, a ovlivněno bylo konání dalších akcí. Na to vystoupil ministr zdravotnictví a řekl že ta opatření nemají ekonomický dopad. Ale to je obrovský omyl. Festival je jen špičkou ledovce kulturního průmyslu. Za umělci a pořadateli jsou osvětlovači, zvukaři, videotechnici, kreativci, produkční, sanita, úklidové služby, stánkaři, bezpečnostní služby. Zaznamenal jsem teď dokonce otázku, proč to ti lidé v nastalé situaci vůbec dělají. Odpověď má dvě části: Stát nastavil nějaké mantinely pro podnikání v těchto oblastech a je to jejich práce. Ale za druhé, je to živobytí tisíců lidí. Některé firmy si budovaly vlastní strukturu dvacet let. Zrušený Nefestival Colours představoval pro lidi, kteří na něm pracovali, po čtyřech měsících možnost opět si vydělat nějaké peníze. Naše branže je úzce specializovaná činnost. Za posledních patnáct let se mnohým podařilo dosáhnout evropské až světové úrovně. České firmy zajišťují světová turné špičkových umělců. Dělají dobré jméno regionu i celé zemi. A teď je jejich existence ohrožena. Je třeba si uvědomit, že v těchto oborech pracují lidé, kteří se dlouhodobě vzdělávali a vypracovávali se na svoji špičkovou úroveň. Investovali spoustu času a energie do nejrůznějších školení. Jedno stojí třeba i několik tisíc eur. A dneska panuje názor, že tito lidé by měli jít sbírat jahody.

A závěrem: my tady sedíme v Ostravě, v Moravskoslezském kraji. Ale pro všechny lidi v celé republice byl v pátek vyslán signál: je naprosto zbytečné něco zařizovat, něco si kupovat. A řada akcí, naplánovaných na podzim, byla teď zrušena nebo odložena na neurčito. A to je naprosto likvidační. A nespraví to žádná omluva.

Martin Hradečný, provozovatel hudebního klubu Kofola v Knově: Přijel jsem z Krnova. V našem regionu téměř nejsou žádní nakažení. Přesto jsme postiženi restrikcí. Vznikl dopis padesáti čtyř starostů obcí z Bruntálska, Opavska, Rýmařovska, Osoblažska, adresovaný vedoucím činitelům státu a kraje, aby byla přehodnocena vyhlášená opatření.  Je to kudla do zad. Mluvím tady za hudební kluby. My připravujeme program rok dopředu. A pak musíme naši práci zastavit. Mluvím nejen za klub jako takový, ale i za všechny navazující profese. Zavřít zařízení ve 23 hodin je docela likvidační. Nemyslím si, že virus chodí do klubu po třiadvacáté hodině. Taková rozhodnutí, to je zoufalství. Apeluji na částečné přehodnocení. Jsme lidé, máme rozum, tak ho používejme. A nemluvím tady jen za hudební kluby. Jde i o kina. O sportovní akce. Informovanost ze strany hygieny je naprosto tragická.

Jonáš Vrchovský, zástupce firmy Oriental: Jsem zaměstnanec firmy Oriental. Na akcích máme na starost nejrůznější servis. Já se starám mimo jiné o stánkaře. Nejde jen o špičkové umělce a další věci spojené s festivalem. Jde také o to, co máte rádi: že si dáte nějaké dobré jídlo, nápoj, to, co dělá z celé produkce záležitost kulturní po všech stránkách. Co se stalo v pátek: prodejci, kteří přijeli na Nefestival Colours a přivezli své zboží do areálu, si to zboží odvezli s tím, že si je mohou vyhodit. Nechápu, jak někdo může vytvořit taková pravidla, podle kterých někdo, kdo ráno sedne v Praze do vlaku a přejede hranice kraje, se ocitne za hranou zákona, protože ve vlaku nemá roušku. To mi nepřijde logické a správné, protože jste všichni vystaveni situaci, kdy nemůžete dodržet platná pravidla. A není to vaše vina. Jak je možné, že si toto neuvědomí ten, kdo taková pravidla píše? Jak je možné, že z jejich vyhlášení nyní vyvozena žádná zodpovědnost? Tady není žádná reakce. Tady jsou jen výmluvy. Vyhlásím opatření a pak se za ně omluvím? Zmizí ta bolest, zmizí psychologický efekt této facky? Je tohle morálně vůbec možné? Postrádám jakoukoliv chuť takhle z minuty na minutu něco řešit. Prodejci nemají chuť něco řešit. Nechtějí se zúčastňovat akcí. Promotéři ruší akce. My nejsme schopni zaručit, že akce nebude v minutě, kdy má začít, zrušena.  Jakým způsobem máme pracovat?  Ale ten problém je širší: stánkař prodává housku, ale tu musí někdo upéct, někdo si musí nakoupit mouku, ubytujete se v hotelu, v tom hotelu uklízí pokojská, nerozumím tomu, že někdo, kdo rozhoduje si neuvědomuje důsledky svého rozhodnutí. Zalepit to nějakou omluvou, to nám přijde jako výsměch.

Vyjádření ředitelky Colours of Ostrava Zlaty Holušové, která se nemohla tiskové konference kvůli zdravotní indispozici zúčastnit: Případ zrušeného Nefestivalu Colours a řady dalších akcí za cenu velkých ztrát ukázal nutnost změny pravidel pro nastavení hygienických režimů. Ty musí být transparentní a s předstihem dostupné. Požadujeme setkání s bezpečnostní radou kraje a s paní ředitelkou krajské hygienické stanice MUDr. Svrčinovou. Voláme především po zdravém rozumu. Považujeme za nepřijatelné vyjádření epidemiologů, že by se kulturní akce vůbec neměly konat. My jako pořadatelé vždy respektujeme veškerá nařízení a zákony. Fungujeme přesně dle toho, jak jsou nastavena. V těchto krizových dobách nemůžeme na kulturu rezignovat, protože nám přináší chvilky uvolnění, naděje a radosti. Podporuje kreativitu a sounáležitost. Kultura znamená svoboda.

Otázka Ostravanu na Karolínu Skórkovou: Z jakého důvodu se iniciativa Za kulturu v Moravskoslezském kraji rozhodla nevystoupit na pondělní ostravské demonstraci svolané iniciativou Ostrava nemlčí?

Karolína Skórková: Obě tyto akce vznikaly souběžně. My jsme se včera setkali ve dvanáct hodin, měli jsme sepsané body a nějakou strategii, protože nám jde o nějakou dlouhodobou komunikaci a strategii, tak jsme vlastně nebyli v nějaké shodě, s čím bychom tam chtěli vystoupit. Pro mě jako pro občanku, protože jsem tam osobně byla, to bylo vyjádření zjitřených emocí, které věřím, že jsou i v nás, jak tady stojíme. Ale tahle naše iniciativa by měla být platformou, která bude fungovat dlouhodobě. A povede dialog v té racionální části v nás. Čímž nepopírám, že demonstrace po něčem takovém, co se v pátek odehrálo, byla potřeba. Lidé se musí ozvat.

Na závěr ještě otiskujeme v plném znění tiskovou zprávu organizátorů, která odpoledne dorazila do redakcí.

Zástupcům v podstatě všech odvětví z oblasti kultury se silně nelíbí nařízení Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje z pátku 17. 7. 2020, kterým ředitelka KHS z minuty na minutu zrušila právě probíhající kulturní akce a vážně ohrozila akce, které se připravují. Nerozporují přitom nutnost přijímat bezpečnostní opatření proti šíření nemoci Covid-19, protestují ale proti nezodpovědnému a nezdůvodněnému způsobu komunikace a načasování zmíněného nařízení KHS.

CO SE STALO
– Nařízením je existenčně ohrožen kulturní průmysl, který po celé republice zaměstnává na 130.000 lidí a je na něm závislá velká spousta návazných oborů, které často nejsou na první pohled vidět. Své podstatné příjmy nemají dopravci, hotely a další ubytovací zařízení, stánkaři a spousta dalších profesí a zaměstnanců. Jen ekonomický efekt dvou největších festivalů pro občany Moravskoslezského kraje se každý rok blíží jedné miliardě korun.
– Velkou tragédií je i dlouhodobost tohoto problému, protože organizátoři napříč celou Českou republikou ruší své další akce dlouho dopředu, a to jen na základě pátečního šokujícího nařízení, které způsobem svého vyhlášení zapříčinilo obrovskou nejistotu v plánování v celém tomto důležitém hospodářském odvětví. Opatření se odráží i v nedůvěře občanů, která se projevuje ve snižujících se předprodejích vstupenek.
– Nezodpovědné omezení kulturního průmyslu tak ohrožuje obrovské množství zaměstnanců a pracovníků i jejich rodin, působí jim často existenční potíže a snižuje jejich koupěschopnost. V konečném důsledku má vliv i na státní rozpočet v podobě nižších odvedených daní a zvýšených státních výdajů na podpory v nezaměstnanosti a sociální dávky.
POŽADAVKY INICIATIVY
Zástupci kulturního průmyslu z Moravskoslezského kraje považují Nařízení Krajské hygienické stanice MSK z pátku 17.7.2020 za velice nebezpečný precedens do budoucna, kdy se již nesmí stát, aby jeden člověk mohl nepředvídatelně a bez řádného odůvodnění zastavit celé odvětví, které se navíc vzpamatovává z obecné krize způsobené nemocí Covid-19. To vše navíc bez jakékoliv odpovědnosti.
Z tohoto důvodu je nutné požadovat splnění následujících bodů:
– Jasně nastavit pravidla a parametry, za jakých bude možné přijmout podobná velmi omezující nařízení a opatření. V případě, že se např. ukazatele počtu nakažených budou blížit stanovenému limitu, budou podle toho v dostatečném předstihu jednat i pořadatelé akcí a minimalizují tak škody.
– Nařízení podobného charakteru není možné přijímat s okamžitou platností, ale minimálně s dvoudenním odkladem. Moravskoslezský kraj se prostě nenachází ve válečném stavu, aby bylo nutné reagovat takto rychle.
– Krajská hygienická stanice (případně i další orgány veřejné správy, které mohou přijímat podobná opatření s velkým zásahem do veřejného života) musí svá opatření jasně odůvodnit a podpořit je podloženými fakty (a to samozřejmě s dostatečným předstihem). Jedině tak nedojde k absolutní ztrátě důvěry v systém.
– Přijatá opatření nesmějí jednoduše postrádat zdravý rozum a musí reflektovat situaci v dané postižené oblasti komplexně.
– Kulturní průmysl chce mít svého zástupce v rozhodovacích orgánech, které jsou pro případy řešení podobných krizí zřizovány ať již Moravskoslezským krajem nebo i samotnou Krajskou hygienickou stanicí. Jedině tak se jednotliví aktéři dozvědí o chystaných rozhodnutích včas.
– Krajská hygienická stanice musí své partnery včas informovat – jedná se zejména o zástupce Moravskoslezského kraje a zástupce zasažených měst a obcí. Pomocí splnění předchozího bodu budou informováni i zástupci kulturního průmyslu (přičemž stejným způsobem mohou být informováni i zástupci z jiných dotčených odvětví).
– Při zavádění takto rozsáhlých restriktivních opatření musí existovat jasně dané osoby, které za ně ponesou odpovědnost.
– Kulturní průmysl požaduje po státu finanční kompenzaci za nezodpovědný způsob zavedení nařízení č.15/2020 Krajské hygienické stanice pro Moravskoslezský kraj. Vyčíslení konkrétních, průkazných a jasně odůvodněných finančních ztrát jsou zástupci kulturních subjektů připraveni předložit.
Zástupci kulturního průmyslu podají žalobu směřující ke zrušení části nařízení č.15/2020 Krajské hygienické stanice pro Moravskoslezský kraj poškozující kulturní průmysl. Cílem žaloby není rozporovat odborný obsah zmíněného nařízení, ale procesní způsob, jakým bylo vyhlášeno.