Ředitel Divadla Petra Bezruče: Zatím nejsme v normální situaci. A kdy v ní budeme, ví jenom Bůh

Mohl byste prosím pro začátek seznámit čtenáře Ostravanu se způsobem financování Divadla Petra Bezruče?

Od města máme víceletou dotaci ve výši 15 milionů korun ročně. To je veřejná informace. Respektive máme jeden milion dvě stě padesát tisíc na měsíc. Tato dotace pokrývá v podstatě mzdové prostředky na zaměstnance. Je však podmíněna tím, že tyto prostředky musí tvořit maximálně osmdesát procent našich příjmů. Zbylých dvacet procent musíme zafinancovat sami. Jinými slovy, máme povinnost mít dvacetiprocentní soběstačnost.

Takže máte nějaké sponzory, donátory …

Sponzory bohužel nemáme žádné. Těch dvacet procent pokrýváme z příjmů ze vstupného a z plateb za naše zájezdy. Zájezdová činnost je pro nás životně důležitá, abychom těch dvacet procent pokryli, protože jen příjem ze vstupného od našich diváků v Ostravě by to nebyl schopen pokrýt.

A jsme u toho. Tři měsíce jste nehráli, tedy neutržili ani korunu ze vstupného, ani jste nemohli vyjet na zájezd. Jednali jste už s vedením města Ostravy o tom, že letos pravděpodobně nenaplníte těch dvacet procent soběstačnosti?

Ne, zatím ještě k žádným jednáním v této věci nedošlo. Podívejte se, my máme zúčtovací období červenec až červen, tedy od července 2019 do června 2020. Takže nás tahle tragédie postihla de facto v poslední čtvrtině zúčtovacího období. Za ty měsíce do začátku března 2020 jsme měli nějaký zisk, takže doufám, že to nakonec vyjde.

Jinými slovy, vám koronavirus zase až tak moc situaci nezkomplikoval?

Ale no tak! Takhle bych si to nedovolil říct. Zrovna dnes jsem dělal pro pana náměstka primátora Zbyňka Pražáka tabulku. Dotaz zněl, o kolik návštěvníků jsme přišli v březnu, v dubnu a v květnu. Kolik jsme neobsloužili z důvodu zrušení naplánovaných představení. A tady jsou čísla: V březnu jsme nemohli zahrát 2527 divákům, v dubnu 2012 a v květnu 1635 divákům. A co se týká zájezdů, bylo zrušeno celkem sedm domluvených vystoupení. Ztratili jsme příjmy od 6174 diváků a sedmi zájezdů. Když to vynásobíme průměrnou cenou vstupenky 200 kč, jedná se o ztrátu zhruba jeden milion osm set tisíc korun.

To tedy není malá ztráta. Jak se promítne do fungování divadla?

Už se promítla. Zavřeli jsme divadlo 12 března. To bylo těsně před premiérou Mechanického pomeranče. Všechno bylo vyrobeno, kompletní scéna byla postavena a my jsme museli ukončit činnost. Většina plateb za výrobu scény, kostýmů, hudby, ale i honorářů za režii, dramaturgii, scénografii apod. se bude teprve platit, protože premiéra je přesunuta do nové sezony.

Máte v divadle lidi s pracovním úvazkem, ale také externisty se smlouvami na konkrétní práci, za kterou platíte po jejím odvedení. Jsou u vás lidé, kteří vinou uzavření divadla přišli téměř o tříměsíční příjmy?

Samozřejmě že jsou. A není jich málo. Třeba všichni hasiči a uvaděčky, ale také další profese. A ještě jsem nemluvil o plánované inscenaci Bikini Blues s režií Janky Ryšánek Schmiedtové. Hru napsala Anna Saavedra, všichni byli připraveni, i scénografie byla udělaná, premiéra se měla konat 15.května. A najednou stop! Nemohlo dojít ani k inscenačním poradám, natož k realizaci. Za text budeme muset zaplatit, až se trochu zvedneme z bahna. Možná bude někdy v budoucnu použit, ale momentálně to nelze potvrdit. A jak jste mluvil o lidech pracujících na smlouvy, obávám se, a nejde jen o ně, že v populaci je velké procento lidí žijících bez větších rezerv. Tyto osoby pandemie zasáhla výrazně. Ale chci říct jedno: všechno, co se děje, má značnou setrvačnost. Teď máme začátek června a začínáme sčítat ztráty. Ale pozor! Nevíme, jestli nepřijde další vlna. Nedejbože, aby opět museli všichni mazat do karantény! Teď ale musíme řešit to, co se stalo. My dnes (3. června) poprvé po této tříměsíční pauze hrajeme, ale s povinnými rozestupy v hledišti. Ty však už nebudou po 8. červnu povinné. Zatím ovšem jsou a my jsme schopni do hlediště pustit pouze 45 diváků. Jenže si vůbec nejsem jistý, že jich tolik přijde! Lidé se ještě trochu bojí!  Možná se budou bát i nadále. Je to docela pochopitelné, bohužel zatím nejsme v běžné, normální situaci. A kdy v ní budeme, to ví jenom Bůh.

Tady se dá pouze věřit ve vstřícnost institucí financujících kulturu. Podle mých informací od ředitelů nejrůznějších divadel v celé České republice zřizovatelé zohledňují tyto ztráty, způsobené vyšší mocí.

Doufám, že to tak bude i v našem případě, pokud bychom v budoucnu měli z příčin, které neovlivníme, problém s financováním.

Sám jste řekl, že náměstek primátora pro kulturu už chtěl vědět, pro kolik lidí jste nemohli hrát, je tady vidět zájem ze strany vedení města, buďme tedy optimisté.

Jeden příklad za všechny:  Měli jsme vyprodaný Kašparův ostravský týden, tedy Divadlo v Celetné. Každoroční hostování tohoto pražského divadla u nás bylo vždy provázeno velkým zájmem diváků. Vyprodali jsme skoro všechna představení a akce byla náhle zrušena! A lidé chtějí svoje peníze zpátky. To je ovšem problém. Praxe není taková, že by ty peníze u nás někde ležely na zvláštním účtě. Všechny příjmy jsou průběžně promítány do všech našich nákladů. A přišlo uzavření divadla. Snažíme se o domluvu s diváky. Teď nemluvím jen o vstupenkách za Kašpary. S našimi diváky se nám jakž takž daří dohoda o náhradním představení. Na hosty z Prahy ale chodí specifické publikum. To nejsou naši předplatitelé. Těm nemohu nabídnout naše představení. Chtěli vidět pražské herce! A logicky chtějí své peníze zpět.

Nemůžete to udělat podobně jako například Colours of Ostrava? Tam zůstaly v platnosti vstupenky z letošního zrušeného festivalu na festival Colours of Ostrava 2021. Možná je namístě jistá prosba o vstřícnost ze strany milovníků divadla, kteří chodí pravidelně na hosty z Divadla v Celetné, aby prostě přijali nabídku na domluvu.

Tak podobně se chovají třeba cestovní kanceláře, že ano? Postupují podobným způsobem. Ale i když to vypadá dobře, a domluvili bychom se na tom, stejně to bude pro nás určitá ztráta.

Promítla se pandemie do složení souboru Divadla Petra Bezruče?

Tak ta nejvýraznější změna není způsobena koronavirem. Na jiné působiště odchází herečka Pavla Gajdošíková, ale to už asi veřejnost ví.

Ano, o tom že Pavla Gajdošíková odchází, se ví a její ostravští fanoušci jsou zarmouceni, i když všichni této skvělé herečce přejeme úspěch, ať už bude hrát kdekoli. Vaši ostatní herci zůstávají?

Nemůžeme prostě oželet herečku a nemít za ni náhradu, takže o dalších angažmá se v současné době jedná. Jen doufám, že příští sezona nebude tak narušená, jako ta, která právě končí. My jsme na její závěr ještě připravili pro diváky několik představení. Odehrajeme 10. června Zapomenuté světlo s Norbertem Lichým v hlavní roli, následovat bude hned 11. června derniéra této inscenace.  V divadelním sále Domu kultury města Ostravy, kde jsme se domluvili, protože mají větší hlediště a chtěli jsme i při povinných rozestupech hrát pro více diváků, uvedeme třeba oceňovanou a vyhledávanou Maryšu s Pavlou Gajdošíkovou v hlavní roli (18. června), Zdravého nemocného (24. června)  a Transky, body, vteřiny, další oceňovanou inscenaci se skvělým Jakubem Burýškem v hlavní roli (25. června).  O všech našich představeních, které odehrajeme v červnu, najdou diváci informace na webu bezruci.cz. Na úplný závěr sezony ještě zahrajeme v amfiteátru u Vily Landek v Hornickém muzeu inscenaci Bezruči v 60 minutách (26. června). Tam se rozloučíme se sezónou 2019/2020. Srdečně zveme všechny příznivce Bezručů.