Výstavní síně znovu otevřeny. Galerie Magna začala komentovanou prohlídkou díla Evžena Šimery   

Znova rozhýbat galerijní provoz v Ostravě nebude tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Postupné uvolňování epidemiologických opatření automaticky neznamená, že se veřejnost pohrne vstříc umění. A že třeba kulturně založení senioři hned tak brzy překonají strach z nevypočitatelného chování nemoci covid-19. Nouzový stav navíc přinesl i další formy frustrací anebo rovnou vážné finanční problémy, takže pro mnoho domácností přestává být kultura společenskou nezbytností.

Z výstavy Evžena Šimery. (Foto: Ivan Mottýl)

Divadelní režisér a šéf činohry Národního divadla moravskoslezského Vojtěch Štěpánek v nedávném rozhovoru pro Ostravan.cz prohlásil, že po odeznění pandemie se lidem zřejmě nebude chtít zpátky do divadel. A jak se ukazuje, stejně těžké bude i oživení galerií. Na pondělní komentovanou prohlídku výstavy význačného současného umělce Evžena Šimery nedorazil ani jediný návštěvník! V Galerii Magna se potkali pouze novináři, konkrétně štáb České televize a spolupracovník kulturního deníku Ostravan.cz. Pochopitelně v rouškách, které ovšem ve svobodomyslné galerii vyvolávají dosti omezující pocity.

Jiří Dobeš před kamerou. (Foto: Ivan Mottýl)

Plánovaná prohlídka přitom měla výraznou propagaci a příznivci výtvarného umění dostali informaci, že budou moci vůbec poprvé spatřit výstavu, jejíž zahájení bylo původně naplánováno na 16. březen. Tedy dva dny poté, co vláda vyhlásila kvůli pandemii nouzový stav a Ostrava se proměnila v město duchů. „Výstava konceptuálního umělce a malíře Evžena Šimery nám tak téměř dva měsíce visela nainstalovaná v galerii, aniž by ji mohl kdokoliv spatřit,“ vysvětloval v pondělí kurátor a galerista Jiří Dobeš. A marně se díval ke dveřím, v nichž čekal návštěvníky doslova vyhládlé po výtvarném umění. Jeho spolupracovník mezitím mával dvoumetrovou tyčí, kterou chtěl usměrňovat rozestupy. Vláda totiž stanovila, že v galeriích a muzeích musí mít návštěvníci právě takto velký odstup.

Korinavirové poučení při vstupu do Magny. (Foto: Ivan Mottýl)

Počiny kurátora Jiřího Dobeše v Galerii Magna zasluhují pozornost již léta, loni do Ostravy přivedl třeba zavedená jména typu Otto Placht, Petr Písařík anebo Jiří David. Výstava Evžena Šimery se ale potkala s dějinným zvratem, jehož následky a dopady zatím neumíme přesně odhadnout. Prvním z nich byla i prázdná výstavní síň. „Možná je to tím, že z hygienických důvodů nemůžeme nabízet občerstvení,“ žertoval galerista. A nakonec přesvědčil jednu slečnu z vedlejší kanceláře, aby se kvůli televizi stala komparzistkou a s katalogovým listem v ruce si zahrála na milovnici výtvarného umění.

Vyměřování dvoumetrových rozestupů v Magně. (Foto: I. Mottýl)

Následný zasvěcený výklad se tak stal šalbou pro kamery, bez reálného diváka. Dobeš nicméně o tvorbě Evžena Šimery mluvil erudovaně a s jiskrným nadšením. A bylo dostatečně zjevné, že právě tento druh tvorby je mu v současném českém umění nejbližší. „Tady máme pro Šimeru další typický příklad jeho techniky, kterou vynalezl. Laboratorním kapátkem nanáší na kraj plátna jednotlivé barvy a ty nechává po plátně stékat, k čemuž využívá jen zemskou gravitaci,“ komentoval Dobeš obraz z cyklu Nový dripping.

Umělec techniku, které říká „new dripping“, rozvíjí od roku 2006 „Vynalezl“ je ovšem silné slovo, spíš jen osobitě kouzlí s náhodou jako jedním z principů umění. Podobně jako Jackson Pollock a stovky dalších výtvarníků, k Pollockovi se ale sám a důrazně přihlašuje. „Šimera přitom nepracuje s emocemi a podvědomím, tak jak to bylo u Pollocka. Subjektivní zásah je vyloučen a malba sama pracuje podle prostých fyzikálních zákonů,“ porovnává oba přístupy kunsthistorička Ivona Raimanová.

Stékaný obraz Evžena Šimery.

Takzvané stékané obrazy učinily ze Šimery v roce 2008 i finalistu Ceny Jindřicha Chalupeckého. „Neobvyklých výsledků dosáhl užitím stékajících kapek barvy po plátně, jimiž nahrazuje tradiční malířské postupy. Technologická inovace mu umožňuje prozkoumávat obraz a jeho limity. Hledá styčné body mezi malbou a objektem, autorstvím a náhodou, minimalismem a designem,“ ocenila ho tehdy porota. Metoda stékaných barev se dnes učí v každé druhé základní umělecké škole, absolvent AVU v ateliéru Vladimíra Skrepla ji ale nepoužívá jako malíř, ale ani jako konceptualista. Podle některých kunsthistoriků uplatňuje až vědecký postup zkoumající celý proces, tedy i onen protimluv vyjádřený spojením „zákonitosti náhody“.

„Diváci mohou na výstavě vidět i práce ze Šimerovy disertační série Duch látky, kdy se věnoval zachycování instantně proměněného skupenství barvy. Výsledkem byly pigmentové práce na papíře a série fotografií,“ upozornil kurátor Dobeš v hlavním výstavním sále galerie. A přítomní televizní pracovníci si na těchto dílech trénovali fantazii. „Dokonce jsem při výkladu na chvíli zapomněl, proč tu jsem,“ poznamenal kameraman.

Zátiší s kamerou a dílem E. Šimery. (Foto: Ivan Mottýl)

Princip náhody je starý jak samotné umění a už Leonardo da Vinci nabádal: „Budeš-li se dívat na opelichané a zašpiněné zdi nebo na nestejnorodé kameny, můžeš tam vidět sestavy a podoby různých zemí (map), bitev rozmanitých, hbité pohyby osob, neobvyklé výrazy obličeje, oděvy a jiné věci do nekonečna, protože ve změti důmysl se vzchopuje k novým vynalézavostem.“ Náhodě lze samozřejmě i aktivně pomoci, tak jako to učinili třeba četní surrealisté, Vladimír Boudník a nyní třeba Šimera.

Jiří Dobeš při výkladu. (Foto: Ivan Mottýl)

Výstava v Galerii Magna stojí za návštěvu už jen proto, aby návštěvník znova zapřemítal právě nad náhodou. Vždyť i pandemie koronaviru má s nepředvídaností leccos společného. Šimera výstavu pojmenoval Vše co vidíme je již minulost, stále jsme trochu pozadu. Příznačný název pro tyto dny vznikl těsně před vypuknutím pandemie v Evropě, která nás od nedávné minulosti odděluje ještě zřetelněji. Porovnejme si třeba pestrý galerijní život v Ostravě letos v lednu a v těchto dnech. A nakonec ještě jeden citát, kterým lze relativizovat koronavirovou éru a zároveň i výstavu Evžena Šimery: „Umění nevzniká prostřednictvím náhody, stejně tak náhoda nemůže produkovat umění.“

*

A ještě několik praktických poznámek. Většina ostravských galerií zatím zůstává uzavřena, třeba městská galerie PLATO otvírá 19. května a Dům umění bude zpřístupněn až 26. května. Už nyní jsou však otevřeny například obě galerie v Antikvariátu a klubu Fiducia, které představují malířku Janu Vojnárovou (Galerie Dole) a fotografie Miroslava Myšky (Fotografická galerie Fiducia). Galerie Jáma 10 připravila vernisáž nové výstavy na čtvrtek 14. května v 17 hodin, svoje práce uvede umělecká skupina ČILY (Petra Čiklová a Petr Lysáček) pod názvem Ry7WgPZ_wok. V pondělí 18. května v 18 hodin pak začíná výstavní projekt 7 x 7 způsobů koronární cirkulace v 1_7 gallery, která má sídlo ve výlohách zdevastovaného obchodního domu Ostravice-Textilie. Vernisáž tam společně připravuje sedm kurátorů a sedm umělců ze sedmi ostravských neziskových galerií.

Čtenáře kulturního deníku Ostravan.cz také zveme do Galerie Ostravan, což je koronavirový projekt redakce. Zatím jsme v improvizované internetové galerii uvedli devět umělců (Václav Rodek, Libor Novotný, Václav Buchtelík, Nicole Fialová, Tomáš Teper, Gabriela Maňáková, Aleš Hudeček, Kataríny Szanyi a Filip Nádvorník), do projektu se jich ale přihlásilo více a bylo by nefér je pominout. V příštích týdnech tak ještě představíme tvorbu Marcely Lysáčkové, Martina Cihláře, Petra Szyrokého a Marka Pražáka.