Galerie Ostravan: Výtvarník Tomáš Teper staví Maják, který má do temné doby vnést vnitřní světlo

Osmým hostem Galerie Ostravan je mladý vizuální umělec Tomáš Teper, kterého na ostravské Fakultě umění „vyškolil“ mimo jiné Libor Novotný, jehož aktuální práce jsme v internetové koronovirové galerie představili už v polovině března. Oba umělci pracují s některými obdobnými východisky. Novotného mimo jiné zajímá „vztah domestikovaného čili kulturně modifikovaného, versus naturálního“, jinými slovy vztah divočiny a kultury. Teper jde rovněž ke kořenům lidství. A k počátkům umění.

Na konci března Tomáš Teper vzkázal Galerii Ostravan: „Chystám projekt Maják, což je objekt z hlíny a dřeva, takže dělám doma skici a vizualizace. Ale nevím, jestli nebudu muset posunout čas realizace.“ V těchto dnech už je všechno jinak. „Konečně jsem našel čas a prostor Maják zrealizovat,“ říká.

Počátek stavby Majáku. (Foto: archiv umělce)

A co Maják představuje? „Chtěl jsem si vyzkoušet primitivní stavební technologie, které používají pouze kámen, dřevo, slámu a hlínu,“ vysvětluje umělec, který po studiích pobýval delší čas na Islandu. Tedy v zemi, kde je k výše zmiňovaným „kořenům“ přece blíže, než když je člověk hledá v ostravských ateliérech a bohémských putykách.

Proutěný plášť Majáku. (Foto: archiv umělce)

„Maják je sice vidět z dálky, ale nesvítí. Světlo člověk uvidí, až když vstoupí dovnitř, protože v horní části stavby je otvor ven,“ vysvětluje umělec. „Takže je to takové vnitřní světlo,“ dodává. Další výklad jen na „divácích“, kteří navštíví Galerii Ostravan, ale tohle vnitřní světlo lze určitě chápat i jako jistou naději, že současná pandemie alespoň částečně zabrzdí sebevražedné drancování planety Země.

Maják s hliněnou fasádou. (Foto: archiv umělce)

Maják ještě není zcela dokončen. „Teď jsem ve fázi vysychání, pak se bude vyrábět střecha,“ informuje výtvarník. Už na počátku února však Tomáš Teper dokončil sérii prací, které vzápětí vystavil na zámku v Hranicích na Moravě. Expozice se jmenuje Robaki, což je polský výraz pro červy. Pokud bychom v tom názvu hledali nějaké spojitosti s koronavirovou pandemií, našlo by se jich dost. Výstava je to vpravdě vizionářská.

Z Teperovy výstavy v Hranicích.

Když bychom to vzali bez servítek, tak třeba ve Velké Británii si nemoc Covid-19 vzala uplynulou sobotu 823 obětí. Pokud těla nebyla spálena, vezmou si je v příštích dnech na starost právě červi. Symbolika je však mnohem širší. Ajťáci třeba používají termín „počítačový červ“, což je zákeřný nepřítel, proti kterému se musí vyvíjet stále nové antivirové programy.

Podle Wikipedie byl zatím nejúspěšnějším počítačovým červem ten s líbezným názvem „I Love You“, který po svém vypuštění v roce 2000 napáchal škody v řadu desítek milionů amerických dolarů a ochromil provoz některých internetových služeb na řadu dnů. Nový koronavir také aktuálně ochromil Ameriku, z ropy učinil skoro bezcennou tekutinu a jen v New Yorku usmrtil takřka 18 tisíc lidí.

Zajímavé je, že tuhle vizionářskou výstavu v Hranicích obávaný koronavir neuzavřel. Výstava totiž visí v arkádách hranického zámku, v němž sídlí městský úřad. Tedy ve veřejném „úředním“ prostoru, takže v úředních hodinách a v rouškách je to toho času jedna z mála přístupných výstav v celé České republice. A navíc byla prodloužena až do 10. května.

Tomáš Teper: Kreveta v křeči

Tomáš Teper poslal do Galerie Ostravan i několik dalších prací, o nichž lapidárně říká: „Myslím, že jejich názvy jsou výmluvné.“ Zde alespoň dvě z nich. Obraz Kreveta v křeči a dílo s opravdu výmluvným názvem Ptáci, co si serou do vlastního hnízda. Toť Teperova další narážka na vztah světových ekonomických mocností k naší planetě.

Tomáš Teper: Ptáci, co si serou do vlastního hnízda