sKORO NA mizině: Průkopnický ostravský seriál o herecké krizi sází na ďábelský humor v drsné realitě

Děj první epizody je prostý a funkční, téměř jakoby převzatý ze života. Jen nechybí patřičná nadsázka a odlehčení. Principál Divadla Mír Albert Čuba nechce „jenom“ splatit nájem na další měsíc, ale snaží se i pomoci svým kolegům, kteří zůstali nevyužití. A tak svolá první zájemce na pracovní setkání, kde navrhne všem zainteresovaným pracovat v době zavřených divadel na netradičním youtuberském projektu. Jenže ne všichni mají pochopení pro tento styl práce a nejsou ochotni slevit ze svých tvůrčích nároků.

Výměna názorů, pronášená často v drsně ostravském slangu, dává jednotlivým postavám až groteskní rozměr. Mezi osazenstvem v Divadle Mír, kde se téměř celý děj odehrává, nechybí kromě herců Vladimíra Poláka, Štěpána Kozuba nebo Josefa Kaluži například provozovatel klubu Les a herec Přemysl Bureš nebo pitoreskní hudebník a dobře známá ikona místních klubů Míťa Dostál.

Scénář počítá s autentickým zapojením místního koloritu a snad s ním bude ještě lépe a více pokračovat v dalších epizodách. Sympatické je i vzájemné hecování mezi hereckými kolegy napříč jednotlivými scénami jako jsou Komorní scéna Aréna, Divadlo Petra Bezruče či Divadlo loutek. Nejvíce si první epizoda seriálu bere na paškál nepřítomného Norberta Lichého, který díky dialogům „vystupuje“ asi na třech místech a možná se z něj časem stane něco jako neviditelný Jan Tleskač v Zeleném Raulovi.

Na první pohled odvážný nápad na youtuberský projekt má sice své trhliny, ale se společným entuziasmem se nakonec pár kolegů podaří přesvědčit, že by to nemuselo být až tak marné, zvláště když zrovna nemají do čeho „píchnout“. Přes počáteční nesouhlas se vrátí i Vladimír Polák, protože mu zrovna vybouchl jeden kšeft za sto tisíc.

Děj táhnou především protagonisté semknutí kolem fenomenálního kabaretu Tři Tygři (Čuba, Kozub, Ferro a Polák). Zde vzniká i první dramatický konflikt, když se Štěpán Kozub vrací z týdenního pobytu na chatě a vůbec netuší, proč si jeho kolegové vzali na sraz roušky. A pak je tady opravdu nepředvídatelný moment, když po odvysílání úvodní části fiktivního sitcomu řeší trojlístek nečekanou situaci v kanceláři. Seriál totiž zaznamenal první úspěch, což nikdo nečekal, a hlavně, být úspěšným se prostě zvláště mezi herci za časů koronaviru zatraceně nehodí. Takže nad geniálním nápadem principála z Míru nakonec visí jeden velký otazník a zároveň i režijní výzva pro diváky. Posledních pár minut se totiž na scéně objeví i samotný režisér Vladimír Skórka a přirovná svůj nejnovější počin k „filmové roušce“, za níž stojí finanční výzva i s číslem konta, na které je možné pro strádající herce přispět.

Úvodní epizodu charakterizuje typický slovní humor, drsný slovník, expresivní gesta a někdy až moc velké přehrávání. Dynamický střih si pohrává i s omezenými výrazovými prostředky a režie si všímá členitosti hrací plochy – Divadla Mír. Zajímavá je konfrontace místního hereckého rybníku s tím pražským, když zoufalý ředitel hledá pomocnou ruku Jiřího Langmajera. Ten sice napoprvé nadšeně souhlasí, ale jakmile hovoří off screen, vychází najevo, že ho zoufalá situace Alberta Čuby vůbec nezajímá.

Trojice scénáristů Martin Šimiček, Vladimír Skórka a Michal Suchánek je na dané malé ploše přiměřeně funkční a zdařile míchá rádoby fikci s poněkud drsnější realitou. Některé slovní hříčky, jak ostatně napovídá samotný název seriálu, jdou na úroveň až ďábelského dadaistického humoru. Nezbývá než se těšit, jak se dál bude situace kolem danajského daru v podobě nečekaného úspěchu v času koronakrize vyvíjet.