Andrej Harmečko: Cooltour je zavřený, nemůžeme nic, ale nezoufáme si

Jak se dotkla současná pandemie činnosti Cooltouru?

Naprosto, jsme zavření a nemůžeme pořádat naplánované akce ani mít otevřeno. Byla to, stejně jako pro všechny, taková rána z čistého nebe. Ale nezoufáme si a snažíme se plánovat pokračování. Doufáme upřímně, že nebudeme v této situaci moc dlouho, nemluvě o tom, že tím trpí ekonomika obecně, i když v této chvíli si to uvědomuje relativně málo lidí. Ten problém vygraduje později.

Dotýká se i vás osobně?

Ano, určitě. Vidím tu pomíjivost cílevědomé práce. Mnoho z toho, co jsem osobně udělal já, bylo budování. Když budujete, tak myslíte na budoucnost a vzdáváte se okamžitého přínosu, který celý investujete do příštích dob. To jsem dělal deset let. Vidět, jak to celé padá v průběhu týdnů, není moc povzbuzující. Stále doufám, že existuje nějaká možnost nápravy a že se z toho nějak oklepeme.

Co vám na dnešní situaci nejvíce vadí?

Asi taková ta běžná česká vlastnost – odbornost všeho druhu. Teď jsou všichni epidemiologové, mudrují, jak je nutné to vyřešit. Nejčastěji omezením všech svobod. Na kultuře je to patrné v tom, jak mnoho lidí komentuje – bohužel včetně prezidenta této země – naši zbytečnost. Přičemž nezávislá kultura spotřebuje na podpoře jednotky promile státního rozpočtu, ale generuje jednotky procent HDP. To je obrovská částka. Kulturní organizace zaměstnávají lidi, odvádějí sociální a zdravotní pojistné a daně, a když je nouze, přispívají společnosti, jak mohou, jsou aktivním prvkem angažovaného občanstva. Tohle mě štve. Navíc těžko hledat zastání, když je slovy politiků „válka“. Můžete bojovat, ale válka je úplně něco jiného. Ve válce jdou životy slabších stranou, svoboda jde stranou, je to metafora pro „právě teď“ bez odpovědnosti dívat se, co bude. Ale přece ten virus tady bude asi déle než měsíc a je nutno slyšet jasnou strategii napříč obory, napříč společností. Teď je každý den jen soustavou zpráv a jejich popřením. Někteří si bohužel osedlali příšeru jménem Covid a jedou na ní jako na divokém býku. Každý den počty mrtvých a nakažených bez širších souvislostí, každý den chaos.

Na čem teď hlavně pracujete?

Upravili jsme dramaturgii, posunuli Move Fest na začátek října, připravujeme letní zahrádku. Pomalu dokončujeme projekt Rouška je cool, v rámci kterého jsme vydali více než 10 tisíc roušek potřebným, drobnou odměnou jsme přispěli maminkám, tetám a babičkám, které se poslední týdny potili u šicích strojů. Pracujeme prostě na tom, co bude, když už těžko ovlivníme to, co je teď. Skutečnost je, že opravdu něco bude, a my chceme, aby ta budoucnost byla dobrá. Někdy se mi zdá, že se na to zapomíná.

Promítá se současná situace i do příprav Letních shakespearovských slavností v Ostravě?

Velmi zásadně. Především v tom, že nemáme dostatek informací, zda budeme moci uspořádat festival. Navíc je to komplikované tím, že u tohoto projektu je roční práce převedena do několika týdnů této kulturní události, kdy se to má všechno finančně vyrovnat. My teď nemáme jistotu v ničem. Určitě máme několik variant, předpokladem je uspořádat festival a zatím máme asi čtyři měsíce čas. Následující týdny nám pomohou se rozhodnout, kromě toho vše běží víceméně podle plánu. Nový web bude zveřejněn do několika dní, pracujeme s herci, jsme v kontaktu se všemi dodavateli a věrnými sponzory. V tuto chvíli to vypadá, že Letní shakespearovské slavnosti budou. Bavíme se i o tom, že bychom věnovali jedno představení jako benefiční večer pro všechny v první linii. Pro ty, kteří nás chrání a kteří mají náš obrovský respekt. Moc děkujeme a vydržte!

Čeho se do budoucna obáváte nejvíce?

Že přijdeme o nás samé v procesu boje. Strachu, který je nadřazen respektu. Paniky, která je nadřazena rozvaze, a nakonec chaosu, který je nadřazen logice. Zatím se nic neděje, ale pokud se ztenčí peněženky, nastává chvíle hledání silného vůdce, který všem vysvětlí, co musíme udělat, abychom vyhráli. Toho se bojím. Avšak stále jsem, co se týče lidí, optimista a věřím v jejich lepší stránku.

Pokud bych se měl vyjádřit k budoucnosti našich projektů, stále si myslím, že je brzy na nějaké zásadní závěry. Za měsíc může být vše jinak a uvidíme, co se stane. Jen nechci, aby kultura padla za oběť nějakému neobjektivnímu posuzování. O věcech příštích musí rozhodovat týmy odborníků – těch nejlepších, které máme.

V minulých rozhovorech jsme si povídali o instituci Cooltouru v rámci Ostravy. Jak se situace vyvíjí v tomto směru?

Použil bych známou větu: „Lidé plánují, Bůh se směje“. Říkal jsem, že si nejsem jist, zda Cooltour nespěje ke svému konci. Tím nechci říct, že nebudeme pokračovat jinak. Poslední měsíce přehodnocování ale přinesly mnoho zajímavých nápadů a asi ucelenější pohled na to, v čem jsme dobří a co bychom mohli dále rozvíjet. To je vše možné za předpokladu, že současná situace bude mít v řadu měsíců pozitivní vývoj. Nad vším přemýšlíme a píšeme ambiciózní projekt, kterému věřím. Sami uvidíme, zda se nám podaří jej uskutečnit. V průběhu let v Cooltouru pracovala opravdu velmi schopná skupina lidí. Věřím svým kolegům a věřím, že budeme mít reálnou šanci Ostravě představit, kam se dá jít dále s nezávislým kulturním centrem.

Můžete prozradit nějaké další plány pro podzim tohoto roku, případně pro rok 2021?

Jak jsem již zmínil, některé akce jsme museli přesunout na podzim, což znamená zhuštěnější kulturní nabídku, nicméně zajímavou. Rozhodně plánujeme uskutečnit divadelní festival Offenziva, a to v poslední čtyři dny v srpnu, Move Fest v říjnu a zároveň i další představení, která byla naplánována. Dále jedou projekty z Creative Europe a čekáme na výsledky podpory z Visegrádského fondu. Také bychom měli mít jasno, jak dál, ale to je teď předčasné prozrazovat, závisí to na mnoha faktorech. Mezi jinými i na tom, jak budou stát, město a kraj chtít dále financovat kulturu a zda budou k dispozici finanční zdroje a motivace nezávislou kulturu podpořit a zachovat i přes ztíženou ekonomickou situaci vyvolanou současnou příšerou jménem Covid 19.