Kniha Od Flaminga k Plameňákům je cenným dokumentem o významné kapitole české pop music

Publikace čtvercového formátu má 250 stran a jde o první samostatnou knihu mapující život legendární kapely, která fungovala od druhé poloviny 60. let až do roku 1989. Jan Horák pocházející, jak říká, z „komediantské rodiny“, měl k tématu velmi blízko od chvíle, kdy se s kapelou seznámil, což bylo na přelomu 60.a 70. let. Napomohla mu k tomu jeho profese moderátora kulturních a společenských akcí nebo příležitostná práce diskžokeje.

Před pár lety vydal obdobnou publikaci o opavském big beatu a pozitivní reakce jej přiměly pokračovat směrem blíže k Ostravě a tentokrát s větším rozmachem. Knihu si nakonec vydal vlastním nákladem, takže její distribuce je složitější a v podstatě je k dostání jen v Ostravském informačním servisu anebo přes facebookový profil Od Flaminga k Plameňákům.

Horák vyzpovídal na šest desítek pamětníků a mimo jiné si svůj záměr nechal posvětit přímo Marií Rottrovou, která s Flamingem spojila část své kariéry. Ke slovu se ale dostávají i jiné osobnosti, například zpěvačky Hana Zagorová, Věra Špinarová, Kristina Biernatová, anebo Jaromír Löffler, Jiří Urbánek, Petr Němec, Richard Kovalčík, Vladimír Figar a řada dalších.

Kniha je sestavena sofistikovaným stylem, takže si na své přijdou pamětníci i příznivci novinových rešerší a raritních fotografií. Takřka na každé stránce se vyjímá nějaký dobový dokument, plakát, fotka, program, fotokopie denního tisku. Snad jen hudební ukázka chybí, zvláště by se hodila ta na některém z dobových singlů, protože jak Jan Horák vzpomíná, na začátku jeho záliby byla náhodná koupě dvou malých vinylových desek s hity nazpívanými Marií Rottrovou a Jaromírem Löfflerem.

Aniž je to na první pohled patrné, Horák vzpomínání na zlatou éru ostravské pop music rozdělil na dvě části. Ta první je jakýmsi životopisem Flaminga, druhá pak sleduje osudy osobností s ním spjatých. Nejedná se o odborné čtení, takže autor neměl ambice přesně dokumentovat vydávání jednotlivých desek nebo obsáhnout poznámkový aparát nebo rejstřík, který by se ale aspoň ve stručnosti hodil, přeci jen, hledat pak zpětně na 250 stránkách není jednoduché.

Takže v zásadě se čtenář dozví především o určujících letech Flaminga před příchodem Marie Rottrové, což je asi nejzajímavější a nejobjevnější část. Tato „zlatá šedesátá“ se nesou ve stručné a věcné rovině se snahou postihnout základní rysy daného období i jednotlivých etap vývoje kapely.

Nechybí ale ani srovnání s jinými souputníky, zejména s proslulým Ivem Pavlíkem a Ostravským rozhlasovým orchestrem. Stěžejní prostor Horák věnuje osobnostem jako byl Richard Kovalčík, jehož předčasným úmrtím přišlo Flamingo o svůj duchovní motor. Jednotlivé profily jsou věnovány všem členům kapely a dokonce i spolupracovníkům, jako jsou například textaři, což patří k nezaměnitelným specifikům Flaminga. Připomenuti jsou tak zejména Vladimír Čort, Jiřína Fikejzová či Jaromír Nohavica.

Horákova encyklopedie je „nabušená“ rozsáhlým množstvím informací, které se někdy mohou zdát až příliš stručné a záběr příliš velký. Nejde totiž zdaleka jen o historii slavné kapely. V poslední třetině se autor dostává k dalším dobovým fenoménům nejen z oblasti hudby, ale také divadla nebo rozhlasu. Každé toto podtéma by si přitom zasloužilo samostatnou publikaci a někdy se jde skutečně jen po povrchu.

Už poněkolikáté je připomenuta třeba pohnutá historie známé aféry kolem Divadla Waterloo a uvěznění jeho tvůrců za recesní představení Syn pluku. Na čtyř stranách je rovněž připomenut krátký život a pád prvního ostravského rockového klubu Školka, o kterém ale již dříve výtvarník a publicista Tomáš Milich vydal celou brožuru. Horák ale překvapí souvislejším, byť rovněž velmi stručným textem a raritní kvalitně přetištěnou fotografií, na které je možno zahlédnout v hippie outfitu dnešního ředitele Divadla Petra Bezruče Jiřího Krejčího a jeho tehdejší kamarády. Zkrátka Flamingo, to nejsou jen dějiny jedné kapely, ale celé kulturní etapy.

Za vyzdvihnutí stojí vizuální podoba knihy, která je dílem Eugena Finkeie, jenž je také autorem pestrobarevné obálky a ilustrací. Cena 500 korun odpovídá obsahu, který jako první uceleněji mapuje základní kapitolu z dějin ostravské, potažmo československé kultury.