Šéf Divadla Mír Albert Čuba: Když nemůžou diváci k nám, jdeme za nimi přes internet domů
27.3.2020 07:03 Ladislav Vrchovský Divadlo Rozhovor
Soukromé Divadlo Mír je jediné ostravské profesionální divadlo, které je z devadesáti procent závislé na tržbách ze vstupného. V čase karanténních opatření souvisejících s bojem s pandemií koronaviru mohou tomuto divadlu pomoci jen jeho diváci. Třeba tím, že formou dobrovolného příspěvku přispějí na jeho internetové přenosy. O současné situaci jsme si povídali se zakladatelem a provozovatelem divadla Albertem Čubou.
Albert Čuba během zkoušky představení v Divadle Mír.
Foto: Jan Lipovský
Divadlo Mír je v dobrém slova smyslu komerční. Co pro vás znamená pandemie nemoci Covid-19 způsobená koronavirem?
Znamená to především zavřené divadlo. Což je katastrofa pro každé divadlo, ať už je komerční či zřizované městem nebo státem. Jistý rozdíl je v tom, že pro divadlo komerční může být taková situace likvidační. Tržby ze vstupného u nás tvoří nějakých devadesát procent rozpočtu, takže je snadné si představit, co takový výpadek znamená. Situace navíc začíná být taková, že soukromý divadelní producent už se nemůže příliš spoléhat na solidaritu, protože obdobně postiženi jsou v podstatě všichni podnikatelé. Tím pádem to ovlivní i sponzory, kteří taktéž nebudou mít peníze nazbyt. Bude to ještě zajímavé…
Přes to všechno se zeptám, co nyní v těchto těžkých dnech hlavně děláte a co plánujete?
Snažíme se tvořit obsah – to je to jediné, co můžeme dělat. Divadlo se sice zavřelo, ale diváci nezmizeli. Jsou doma. A když nemůžou k nám, můžeme alespoň zařídit, abychom se my dostali k nim. To vše nám umožňuje internet a sociální sítě. Tvoříme tedy video obsah, ať už v rámci naší komediální show Tři Tygři, nebo v rámci produkce Divadla Mír, kdy jsme například dvakrát uvedli naší inscenaci Trochu hodně mimo v živém přenosu. Chystáme i další novinky, které bych ale prozatím udržel pod pokličkou. Tedy tvoříme a chystáme se tvořit video obsah, kdy diváci mají možnost přispět na naši tvorbu libovolnou a dobrovolnou částkou pomocí QR kódu či přímo převodem na účet. A mnozí tak činí, za což bych jim chtěl moc poděkovat. Co se týče živé jevištní tvorby, jsem přesvědčen, že sezona pro nás fakticky skončila.
Dramaturgie Divadla Mír, myslím ta sezonní, má několik linií. Co nového v těchto liniích připravujete?
Chystali jsme toho relativně dost, nicméně plány vzaly zasvé. Do prázdnin se měla nastudovat ještě jedna francouzská komedie a po prázdninách další s tím, že v příští sezoně máme v plánu najet na seriálovou divadelní produkci en-suite. Vše asi proběhne, ale nejspíš s časovým posunem. Uvidíme.
Jste vynikající herec. Nestýská se vám po opravdu velkých divadelních postavách nejen domácí, ale i světové dramatiky?
Stýská, ale všechno má svůj čas. Časem určitě začneme uvádět i klasická díla světové dramatiky, ale chceme je produkovat tak, aby divák dostal opravdový zážitek. A zároveň na to musíme diváka připravit s dostatečným časovým předstihem. Uvádění inscenací v blocích (viz. náš Bull) je právě ta cesta, která nám to umožní.
A neuvažujete o nějaké světově proslavené komedii s takovou velkou rolí pro vás v režii renomovaného režiséra?
U nás je to trošku složité s plánováním a domlouváním režisérů. V divadelním světě se plánuje mnoho sezon dopředu, což u nás moc nefunguje. Navíc – úplně nevím, co myslíte tím označením „renomovaný“. Respektive vím, ale uniká mi kontext. Ještě nedávno jsem byl v jednom nejmenovaném divadle na inscenaci renomovaného režiséra a sedělo nás tam asi sedmdesát. V sále pro takřka pět set diváků. Nedlouho po premiéře. A jiný renomovaný režisér udělal zase představení, kde pravidelně po pauze šla půlka diváků domů. Jmenovat samozřejmě nebudu. A pozor – argument typu „no jo, ale to nebyla komedie, velké drama vyžaduje poučeného diváka“ a podobné nesmysly prostě neobstojí. V Ostravě máme mnoho a mnoho příkladů za poslední dekádu, kdy se divácky velmi náročné inscenace dočkaly desítek repríz. Takže čím tedy tu „renomovanost“ chcete měřit? Klíčové jsou přece dvě věci. Režiséra musí respektovat herci. To je základ. A výsledek jeho práce musí respektovat diváci. Víte jak? Že dobrovolně vytáhnou ze svých peněženek několik stovek a jdou do divadla. A činí tak po několik sezon. A jak už jsem řekl, je úplně jedno, zda jde o komedii či vážné drama. Takže abych odpověděl na vaši otázku – chceme angažovat režiséry, kteří si u nás herců získali respekt a diváci rádi chodí na inscenace, které realizovali. Protože víte co? Divák je totiž úplně nejvíce nejdůležitější.
Informace o tom, jak v aktuální nelehké situaci podpořit ostravské Divadlo Mír, najdete ZDE.
Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.