Ředitel Janáčkovy filharmonie Jan Žemla: Tohle těžké období může být v jistém ohledu i pozitivní
18.3.2020 08:05 Milan Bátor Hudba Rozhovor
Kulturní život v České republice se zastavil. To však neznamená, že utichla hudba. Záznamy z decimované Itálie ukázaly zpěv v ulicích. Kolik lidí si i v těžké době sedne k nástroji, nelze ani odhadnout, ale určitě jich není málo. Určitě k nim však patří členové Janáčkovy filharmonie, kteří mají „home office“ a pilně se připravují na další koncerty, které jsou potenciálně možné. Své o tom ví Jan Žemla, ředitel, který prestižní orchestr přivedl na výsluní české interpretační špičky.
Ředitel Janáčkovy filharmonie Jan Žemla.
Foto: Dita Pepe
Pane řediteli, jak vnímáte výjimečný stav, ve kterém se nacházíme?
Je to velmi nezvyklá situace, kdy nejen kulturní svět, ale vlastně všechno se tak trochu zastavilo. Vnímám to jako fakt a snažím se k tomu přistupovat v klidu a bez emocí. Veškerá opatření beru jako nutnost a respektuji je. Zdraví lidí je samozřejmě na prvním místě a je nutné se přizpůsobit dané situaci a zareagovat v maximální možné míře. Proto tedy reagujeme v Janáčkově filharmonii dle pokynů. Snažíme se, aby se i lidé na pracovišti nescházeli, případně pouze v omezeném počtu a izolovaně.
Museli jste upustit od řady koncertů. Některé byly přesunuty, jiné dokonce zrušeny, a to bez náhrady. Jaká kritéria jste přitom uplatnili?
Jediným kritériem je v tuto chvíli datum. Přesunujeme koncerty, které již s jistotou byly zrušeny a my na ně máme zároveň náhradní termín. A definitivně jsme zrušili koncerty např. s větším počtem účinkujících, kteří se prostě už nesejdou. Například ty, kde jsme angažovali vítěze naší soutěže Jeunesses Musicales, protože není v technických možnostech je ani v rámci příští sezony opakovat. Je možné, že i přesunuté koncerty se budou dle aktuálního stavu rušit, ale to je samozřejmě věc, o které v tuto chvíli nemohu spekulovat. Některé programy se pokusíme pro jejich zajímavost nasadit do sezony o dva roky později. Mám na mysli např. koncert s Johannesem Moserem, na kterém měl hrát hudbu skladatelky Kaiji Saariaho a podobně.
Mají ostravští filharmonikové nějaký alternativní program? Co mohou v podobné situaci vlastně dělat?
O alternativním programu jsme uvažovali až do chvíle, kdy vláda vyhlásila omezení pohybu. V tuto chvíli se tedy o žádné alternativy nepokoušíme. Samozřejmostí je domácí příprava. Muzikanti dostanou k dispozici veškeré materiály (zejména obtížnější skladby), které bychom potenciálně do konce sezony měli ještě uvést. Co se týče managementu, tak v tomto ohledu je situace trochu jiná. Činnost se nezastavuje, pokračujeme v plánování příští koncertní sezony a přípravě katalogu, většina kolegů může pracovat z domova.
Odrazí se současná situace na finanční kondici Janáčkovy filharmonie? Na nějaké odhady ztrát je předpokládám brzy?
Tato situace se finančně odrazí u všech institucí. V našem případě to snad nebude tak dramatické. Podstatná část sezony již byla odehrána, zahraniční projekty na toto období nebyly plánovány, to by znamenalo opravdové ztráty. Předpokládám však, že v kultuře pocítíme ekonomický dopad v příštím roce, kdy očekávám menší objem peněz v grantových programech na podporu profesionálního umění. Ale je to opět jen hypotéza, která se doufám nevyplní.
Vaši kolegové z jiných, i českých orchestrů, už plánují či realizují koncerty formou live streamu. Uvažujete o této praxi taky?
Ano, hned v prvních dnech vyhlášení krizového stavu jsme uvažovali o alternativních možnostech jako live stream. Dokonce i přímý přenos veřejnoprávními médii byl jednou z cest. Měli jsme už i konkrétní návrhy, nicméně razantnější opatření situaci změnilo. Jakékoli setkávání většího počtu lidí na pracovišti nepovažujeme v této situaci za zodpovědné. Pokud se současný stav zlepší, samozřejmě o tom můžeme dále uvažovat.
Ministr kultury Lubomír Zaorálek přislíbil pomoc nezávislému kulturnímu sektoru. Bude finanční podporu potřebovat také Janáčkova filharmonie?
Předpokládám, že dopad těchto několika zrušených koncertů Janáčkovu filharmonii nějak výrazně negativně ovlivní, byť ho jistě pocítíme. Ekonomické následky ponese právě ona nezávislá scéna. My jako příspěvková organizace Statutárního města Ostravy o roční příspěvek, který kryje hlavně mzdy zaměstnanců, v zásadě nepřicházíme. Dlouhodobě usiluji o spíše koncepční řešení a navýšení provozního příspěvku obecně za účelem dlouhodobého navyšování nákladů, o což jsem se pokouším neustále bez souvislosti s touto dramatickou situací.
Můžete nastínit, co vás a orchestr v příštích týdnech čeká? Máte nějaké nápady, jak situaci důstojně překlenout?
Orchestr se v tuto chvíli bude individuálně připravovat na programy, které ho čekají na potenciálně nezrušených koncertech. Pokud by se situace o něco zlepšila, můžeme hovořit o live streamových projektech, orchestr by se teoreticky mohl věnovat komerční nahrávací činnosti, ale v tuto chvíli o ní neuvažujeme, protože vyvíjet úsilí tímto směrem by mohlo být zbytečné. Velmi důležité je komunikovat v rámci filharmonie i s veřejností. Budova Domu kultury, v níž Janáčkova filharmonie sídlí, je pro zaměstnance v omezeném režimu otevřena pro individuální přípravu, přičemž jsou striktně zakázány zkoušky jakýkoliv souborů. Hudebníci, kteří nemají možnost se připravovat doma, mohou využít jednotlivých místností a šaten ke cvičení. Ale opakuji, individuálně.
Pěkně to ale žije na vašich facebookových stránkách, kde jste sdíleli například povedené a vtipné video s houslistou Jiřím Vodičkou…
Samozřejmě je důležité komunikovat s veřejností, jak jsem řekl. Máme připravenou určitou strategii a budeme se pokoušet sdílet kulturní informace přes naše sociální sítě tak, abychom naše posluchače udrželi při vědomí toho, že nadále fungujeme a existujeme. Myslím si, že tuto situaci lze důstojně překlenout individuálním přístupem každého z nás. Chovat se zodpovědně, pokusit se nepropadat panice a v rámci možností, které nám tato omezení nabízí, nepřestat pracovat, tvořit a kreativně myslet.
Čemu se momentálně věnujete?
Posledních několik dní a měsíců jsme věnovali přípravě další koncertní sezony 2020/2021, do níž vstoupíme s mnoha inovacemi, které budeme postupně zveřejňovat. Podařilo se nám zakoupit vynikající klavír značky Steinway & Sons. Pominu-li finanční stránku, která se mohla zrealizovat díky mimořádné podpoře Statutárního města Ostrava i díky dobré připravenosti Janáčkovy filharmonie na tuto investici ve výši 4, 6 milionu, pak jsem osobně s tímto nástrojem velmi spokojený. Opravdu jsme měli štěstí, volili jsme z deseti klavírů a podařilo se nám vybrat klavír, který je skutečně excelentní. Ve chvíli, kdy dorazil na místo, se náš předpoklad, naprosto splnil. Sám jsem měl možnost si na nový Steinway zahrát a ověřil jsem si, že se do toho prostoru hodí. Disponuje velkým zvukem a pianista ho může mít krásně pod kontrolou. Ačkoli jej vybírali jedni z nejzkušenějších českých pianistů Lukáš Vondráček a Ivo Kahánek, v akci ho ještě profesionálně nikdo neměl možnost zkusit. Máme se tedy na co těšit.
Takže nezbývá než se těšit a pracovat na sobě. To je také součást strategie, jak nepropadnout letargii a skepsi, že?
Ano, neusnout na vavřínech a snažit se rozvíjet a zdokonalovat. Standard, který jsme v Ostravě nastavili, je na velmi vysoké úrovni. To říkám přesto, že jsem k vlastním projektům velmi kritický, což sám víte. Dokážu přiznat, že se něco nepovedlo. Já sám jsem ovšem nyní velmi spokojen s kondicí orchestru. Spustili jsme orchestrální akademii. Máme zde spoustu nových mladých hráčů zejména z Polska, kteří kvalitu orchestru také zvýšili. V příští sezoně budeme mít velmi silnou osobnost na pozici šéfdirigenta, která nás také dále posune. Předpokládám, že celé období, které v tuto chvíli nastalo, bude určitou motivací.
Jak to myslíte?
Hudebníci budou chtít hrát, posluchači budou chtít poslouchat a budou chodit na koncerty. Tak nějak očekávám, že dojde k určité akumulaci energie, která potom na tom správném místě a v tu správnou dobu vytryskne. Myslím si, že to může být určitým symbolickým restartem nejen v oblasti kultury. Tohle těžké období prověří určité kvality a může být v jistém ohledu i pozitivní. Nelze stejně nic jiného dělat, než čekat, být opatrný, pracovat a myslet dále. Pokračujeme dál. Svět prostě nestojí.
Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.