Jan Rokyta: Hodnotu jakýchkoliv hudebních projektů prověří až čas

Už za pár dní se po osmiměsíční rekonstrukci otevřou dveře legendárního studia S1 Českého rozhlasu Ostrava. Jaké pro vás bylo to osmiměsíční mezidobí, kdy „esjednička“ dostávala novou podobu?

To období bylo po hudební stránce velmi intenzivní, koncertní aktivity se ale odehrávaly v jiných prostorách. V případě podzimní edice hudebního cyklu Zpěvem k srdci to byl nádherný secesní sál hotelu Pod Zeleným dubem v Bohumíně, koncerty pátého ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Musica Pura zase odezněly v Divadelním sále Domu kultury města Ostravy. Upřímně ale musím přiznat, že mám z obnovení provozu v „esjedničce“ velikou radost, je to přece jen výjimečný koncertní a nahrávací prostor se zřetelným geniem loci!

Slavnostní znovuotevření má podobu první edice rozhlasového cyklu Zpěvem k srdci. Na úvodním koncertě vystoupí Orchestr lidových nástrojů VUS Ondráš s novopečeným primášem Štěpánem Blinkou a řadou zajímavých hostů. O koho se jedná a s jakým programem se představí?

Po stránce interpretační i dramaturgické je Ondráš v současné době jasnou vlajkovou lodí stylizovaného folkloru v České republice. Tento soubor vzorně plní své poslání na české hudební scéně, do významné míry uspokojuje umělecká očekávání odborníků a těší se i velké popularitě a přízni laického publika. Koncert je mimochodem již dávno vyprodán. Štěpán Blinka je mladý talentovaný houslista z Valašska, který v plynutí našeho koncertu symbolicky převezme primášské a umělecké žezlo od Jaromíra Kučery, jenž orchestr příkladně vedl v minulých letech. Návštěvníci koncertu i posluchači Českého rozhlasu Ostrava a diváci kanálu YouTube, kde se koncert vysílá v přímém přenosu, se mohou těšit na hudební úpravy Petra Gablase a Zdeňka Vejvody v podání dívčího sboru, na temperamentní východoslovenský čardáš a písně z Luhačovského Zálesí v interpretaci Jana Tarabuse a Jana Kočára (oba velmi zdatně zpívající členové orchestru) a koneckonců i na virtuózní výkony orchestru v instrumentálkách Jiřího Slavíka či Aleše Smutného. Ondráš si kromě loučícího se primáše a uměleckého vedoucího Jaromíra Kučery přizval i další dva milé hosty: výrazného valašského zpěváka Pavla Ptáčka a multiinstrumentalistu Mariana Friedla, nominovaného na Cenu Jantar. Máme se tedy na co těšit!

Na další z koncertů „Zpěvem k srdci“ zavítá Orchestr lidových nástrojů Plzeňského kraje. Můžete představit tento soubor, který v loňském roce vydal pozoruhodné nové album?

Toto hudební těleso je řekněme takovou novodobou štikou v českém folklorním rybníku. Funguje zatím na příležitostné bázi a sdružuje ty nejlepší zpěváky a instrumentalisty ze západních Čech, od Rokycan přes Plzeň a Horní Břízu až po Chodsko. Soubor má dvě umělecké duše, které patří k významným osobnostem české lidové hudby. Jsou jimi dirigent Dalibor Bárta a umělecký vedoucí Zdeněk Vejvoda. Posluchači se mohou těšit na vynikající zpěváky, skvělé dudáky, štěbetavé klarinetisty a především na lidové muzicírování tělem i duší, kterým tento orchestr doslova nadchnul posluchače loňského ročníku Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici.

Vaše dramaturgie nezapomíná ani na „romskou notu“. Josef Giňa mladší a jeho skupina bude třetím hostem vašeho cyklu. Můžeme se těšit na gypsy jazz, nebo půjde spíš o temperamentní folklor?

Půjde určitě o obojí. Jožka Giňa mladší navazuje jednak na hru svého otce a svých strýců, kteří pod názvem Romská lidová hudba Jozefa Gini v sedmdesátých a osmdesátých letech pravidelně v „esjedničce“ natáčeli. Vedle romských písní a lidových melodií z východoslovenského Šariše, odkud Giňovci v šedesátých letech do Opavy přišli, však uslyšíme i novodobou tvorbu Jožky mladšího, která už spíše inklinuje k romskému etno popu a nevyhýbá se ani folklorním vlivům maďarským či rumunským.

Český rozhlas Ostrava nezapomíná ani na své jubilanty. Další z koncertů bude zasvěcen právě muzikantům, kteří letos slaví životní jubilea. Na koho letos padlo a jaká hudba v jejich podání bude znít?

Jubilantů bude letos celá řada a rád k nim připojím i ty loňské, kterým jsme z důvodů rekonstrukce studia neměli možnost pogratulovat či na ně vzpomenout. Nedožitá stovka hudební redaktorky a folkloristky Věry Šejvlové, nedožité devadesátiny první dámy našeho folkloru Jarmily Šulákové, jejíž zlatý fond nahrávek vznikl právě v „esjedničce“, i hudebního redaktora a skladatele Jaromíra Dadáka. Při dobrém zdraví přivítáme ve studiu valašského pěveckého doyena a čerstvého osmdesátníka Josefa Lažu. I jeho pěveckého dílo vzniklo kompletně v „esjedničce“ a čítá více než 200 nahrávek lidových písní! Můžeme se ale těšit i na mnohé další osobnosti, které kulaté výročí nemají, o to více se však zásadní měrou zasloužily o věhlas folklorní redakce Českého rozhlasu Ostrava. A na sluníčko vystavíme i ty, které není nikdy vidět ani slyšet, tedy hudební režiséry a mistry zvuku. Koneckonců, v době konání koncertu bude ještě pár desítek hodin jubilantem-devadesátníkem i samotný Český rozhlas Ostrava. Rád bych v souvislosti se zmíněným koncertem upozornil, že v prodeji bude pouze velmi omezený počet vstupenek.

Pokračujete ve stopách svého otce, který byl legendární postavou ostravské folklorní scény. Vaše vlastní kapela se jmenuje Ensemble FLAIR. Reagujete v ní i na progresivní změny, které do folkloru v posledních desetiletích vstoupily?

Dramaturgie Ensemble FLAIR je založena na mých skladatelských či upravovatelských kreacích a v „ambici vlastní tváře“ nereaguje na žádné změny či vývojové proudy, které se ať už jakýmkoliv způsobem lidové písně dotýkají. Na tomto místě bych měl určitě vysvětlit, že mými vzory jsou osobnosti, jejichž nadčasové dílo je symbiózou klasického a lidového umění. Patří zde skladatelé Leoš Janáček, Bohuslav Martinů, Béla Bartók, Vítězslav Novák, Jaromír Dadák, Jaroslav Krček, Zdeněk Lukáš, Emanuel Kuksa, básníci Petr Bezruč, Josef Kainar či Josef Kalus, ale například i herec Alfred Strejček, folklorista Dušan Holý nebo můj otec Jan Rokyta starší. Ve světle těchto inspirací a ve vší úctě již nepotřebují moje umělecké kreace další impulsy ze současného světa folkloru či world music.

Představíte se s kapelou Ensemble FLAIR také na Ostravsku? Kde vás mohou lidé vidět a slyšet?

Ensemble FLAIR se teď připravuje především na natáčení pátého alba, což bude na konci března. Koncerty nás pak zavedou spíše do jiných koutů České republiky. V Moravskoslezském kraji budeme koncertovat až v červnu: 20. června to bude v Morávce a 24. června pak vystoupíme jako hostující kapela výše zmíněných folklorních jubilantů v „esjedničce“. Zmíním také koncertní program Blaženosti nikdy dosti, který s pěveckou skupinou BLAženky odehrajeme 26. června na Mezinárodním folklorním festivalu Vsetínský krpec na Vsetíně. Další se pak ukáže na našich webových stránkách…

Jak se díváte na projekty a tvorbu kapel Ponk nebo Beránci a vlci, které propojují lidovou hudbu s jazzem a dalšími alternativními žánry?

Oba zmíněné hudební počiny jsem slyšel a seznámil se tak s myšlenkovým pohledem jejich tvůrců na lidovou píseň i s jejich způsoby uměleckého zpracování lidových motivů. Necítím potřebu se k těmto kreacím nějak osobně vyjadřovat (nečiním tak ani u jiných projektů), v různorodosti autorských je přijímám spíše jako důkaz o současném dění na české hudební scéně. V pozici hudebníka a hudebního redaktora mi více hodnocení ani nepřísluší. Jedno je ale jisté: hodnotu a nadčasovost těchto i jakýchkoliv jiných projektů nejpravdivěji prověří a „uzná“ až čas…

Uvažujete o tom, že byste v budoucnu rozšířil svou dramaturgii o podobné crossoverové přesahy a průniky, které se vám v minulosti podařily v rámci festivalu Musica Pura?

Slovo rozšířit bych s dovolením nahradil slovním spojením pokračovat v nich. V rozhlasovém hudebním cyklu Zpěvem k srdci totiž v minulých letech svou nadžánrovou tvorbu dvěma koncerty prezentovala Jitka Šuranská se svým triem i se slovenským jazzovým uskupením PaCoRa, Gabriela Vermelho a její kapela GaRe nebo brněnská folková kapela CimbalClassic, mezi prvními nadžánrovými vlaštovkami byl koneckonců i Ensemble FLAIR. Na své by si tedy v budoucnu měli přijít tradiční posluchači i milovníci alternativních směrů.