Druhá Müza zasažena! Bastard útočí s heavymetalovým ohněm v srdci

Bastard vydává studiové album po šestadvaceti letech, které uplynuly od eponymního debutu Bastard. Kapela se dala znovu dohromady v roce 2015, přičemž o dva roky později se objevilo EP …na start! Aktuální počin je tedy jejich druhým oficiálním albem.

Druhá Müza je nahrávka plná hardrockových a metalových nábojů, které díky předkládané svěžesti míří přímo do středů posluchačských terčů. Přítomná melodická naléhavost v sobě jednoznačně nese otisk dravých devadesátých let minulého století, tedy jakousi nespoutanost či touhu svobodně žít bez zbytečných zákazů. Bastard však neustrnul v minulosti. Písně totiž obalil i nádechem progresivnosti, což značí, že jde s dobou. Ve výsledku tedy jde o velmi efektivní prolínání starého s novým.

Album si od úvodu do poslední písně udržuje pozitivní rock/metalové vibrace, přičemž je posluchačsky přívětivé, a to i ve chvílích, kdy ke slovu přicházejí ostré skladby, jako například Gladiátor, Tváře provinilých, Nakažlivej stav či Klínem klín. Je očividné, že Bastard cílí na fanoušky s nefalšovaným ohněm v srdci.

Jak bývá v daném žánru obvyklé, nahrávku ozdobily také pomalé songy. Jedná se o duet s Lucií Roubíčkovou Osudy a o song s názvem Andělství (s textem od Rudolfa Schwessera). A nutno říci, že oba se už nyní mohou neohroženě hlásit do soutěže o nejlepší rockovou baladu roku. Navíc obě jsou vystavěny na úplně odlišných základech, takže se nijak nekopírují a nikterak si nekonkurují. Jejich mistrovství tak spočívá v tom, že jsou zdravě nakažlivé a přitom nijak nepodbízivé.

Loni ve skupině došlo k personálním šachům, přičemž aktuální sestavu tvoří zpěvák a kytarista Pavel Škarpa, kytarista Ladislav Krečmer, baskytarista Jarek Jedlička a bubeník Mojmír Krochmalný. Většina muziky a textů je dílem prvně jmenovaného, pod dvěma skladbami je pak podepsaný zakladatel kapely Ladislav Krečmer, jenž Bastard založil s předchozím zpěvákem Ladislavem Tomisem v roce 1993.

Bastard je také jednoznačně kapelou, jež se nebojí dát najevo vlastní názor a nechodí kolem horké kaše. Skupina je ve svých sděleních přímá (například Ekoteror), ale zároveň ve svých textech otevírá témata, s nimiž jsme každý den konfrontováni, ale raději se o nich nemluví, protože jednodušší je předstírat, že neexistují: „Všichni jsme stejní, každej svůj originál…“ (Jenom pocit) nebo „Není žádné tajemství, že lžeme si tu navzájem…“ (Nejvyšší čas).

To, že se tato čtveřice staví do role pozorovatele, potvrzuje také mnohoznačný obal. Ten – ať už úmyslně či zcela nevědomě – odkazuje na sílu takzvaného třetího oka. Což je element, který má pro mnoho (nejen) filozofických škol a směrů zásadní význam.

Je sice patrné, že se Bastard nesnaží přepsat dějiny rock/metalu, takže asi nepřekvapí, když si posluchač občas pomyslí, že nějaký motiv už mohl někde někdy slyšet. Nicméně ty prvky, které Bastard posbíral, se podařilo vyladit do takové podoby, že společně tvoří nadmíru funkční celek.

Zkrátka a jasně, skupina Bastard využila veškeré zkušenosti, které členové kapely během svého působení na české rock/metalové scéně načerpali. CD Druhá Müza, jehož produkci, mix a mastering si vzal na starost zvukový eskamotér Djordje Erić (Citron), je přesvědčivý počin. Inspirační vzory sice nezapře, nicméně vzhledem k aktuální situaci na české hudební scéně vychází ve správné době na správném místě. A o tom, že Bastard jistojistě neřekl poslední slovo, není třeba diskutovat.