Seriál České tajemno nabídne na ČT2 sugestivní setkání s novým materiálem záhadologa Arnošta Vašíčka
8.2.2020 09:19 Martin Jiroušek Atd. Report
Leží hrobka bájného hunského krále Atilly nedaleko Frýdku-Místku? Jsou pod Radhoštěm tajné chodby? A proč v Kravařích sídlil jeden z největších alchymistů všech dob? Na tyto otázky se od úterý 11. února pokusí opovědět nový dokumentární seriál České tajemno z produkce ostravského studia České televize. Šest dílů, které se budou vysílat na programu ČT2, vytvořili společně nekorunovaný král českých záhadologů Arnošt Vašíček z Ostravy, režisér Pavel Jandourek a dramaturg Martin Červenka.
Moderátorka Jana Fabianová a Arnošt Vašíček.
Foto: Rostislav Šimek
České tajemno má sice jen dva díly věnované moravskoslezskému regionu, celistvý styl mu ale vtiskli právě tvůrci z Ostravska. Vidět je to i na poutavém vizuálu, ve kterém nechybí rozsáhlé záběry z ptačí perspektivy. V epizodních rolích v hraných částech pak vystupují ostravští herci. Například krvežíznivého hunského vladaře si s chutí zahrál Dušan Urban z Divadla Petra Bezruče a jeho tajuplného mága v neméně divošském vzezření Michal Čapka z Komorní scény Arény.
Roušku záhad ostravský štáb poodhalil už v tomto týdnu v Centru Pant, kde byl k vidění v předpremiéře díl o tajemné hrobce. Před plátnem se za asistence moderátorky Jany Fabianové nejprve objevil záhadolog Arnošt Vašíček, aby vysvětlil, na co se publikum může připravit. Na první poslech bylo jasné, že to budou zejména podivné věci, 13. století, sekty, mágové, a další typické atributy tohoto dnes populárního žánru.
„Zajímají nás tajné spolky, ke kterým jsme přidali i pátrání po tajemném autorovi Ďáblovy bible, což je všeobecně známý rukopis opředený mnoha záhadami. Vznikl v církevním prostředí, pravděpodobně v klášteře v Podlažicích, tak jsou v něm obsažena i kouzla a zaklínadla. My se snažíme dokázat, že je psal jiný autor než zbývající náboženský text, a že to byl jeden z největších mágů, které tato planeta nosila,“ napínal hned od počátku Vašíček místní publikum. Není od věci připomenout, že právě on už má za sebou několik televizních sérií, ať dokumentárních, nebo hraných, a k tématu Ďáblovy bible se pravidelně s chutí vrací.
Záhad je zvláště v Česku na každém kroku přehršel, nyní se ale tvůrci snaží co nejvíce o rovnováhu mezi bizarními teoriemi a moderní vědeckou výbavou. „Nechci nikoho přesvědčovat, že mám pravdu. Používám fakta k hypotéze. Možná že by se z toho dal složit i jiný příběh. Vždy chceme ukázat také slabá místa hypotézy. A necháváme na divákovi, ať si vybere,“ nechal se slyšet Arnošt Vašíček s tím, že on sám některým divokým konspiracím rozhodně nevěří. Přesto rád připomíná nutnost prověřovat i sebebláznivější teorie. Navíc právě on, jak ostatně zdůraznila moderátorka Jana Fabianová, má dar poutavého vyprávění, takže zdánlivé nesourodosti díky němu získávají na nové hodnotě.
Tvůrci Českého tajemna to nemají lehké, protože pátrají po záhadách mnohdy dokonale zasutých časem. Aniž by se vyhýbali stylizovaným hraným pasážím, i tak usilují o vědeckou konfrontaci.
„Snažili jsme se inscenovat suchá historická fakta a rekonstruovat některé události. Současnost zastupují vědci, geologové, písmoznalci či speleologové. V díle Tajemství templářů i největší skeptici ve štábu včetně mne spolu s vědci dva dny provrtávali sondami pole u jednoho nejmenovaného hradu. Rozkrývání záhad je hra, která nemá přesná pravidla, ale většinu lidí láká a baví odjakživa. Asi proto, že nás na jejím konci čeká vždycky odměna, někdy dokonce i poklad,“ komentuje vznik a smysl Českého tajemna režisér Pavel Jandourek. Ten sice v Pantu nemohl vystoupit, ale poslal zdravici formou videoklipu z Thajska, kde právě pobývá.
Televizní pátrání nás zavede do hluboké minulosti i ryzí současnosti. „Naším záměrem bylo zhodnotit celou záhadu co nejobjektivněji, a to i za pomoci všech dostupných explicitních metod. Dotkneme se nejstarších dokladů lidské přítomnosti na našem území, slavných období středověku, raného novověku a nakonec doputujeme až ke zjištěním, která nám přináší současnost, věda a moderní odborné disciplíny. Sdělení dokumentu tak osciluje mezi tradovanou verzí mapovaného příběhu a její kritickou revizí ve světle moderní analytické vědy. Ale naším hlavním záměrem zůstalo, že diváka chceme především dobře a seriózně pobavit,“ uzavřel debatu s diváky dramaturg Martin Červenka.
K seriálu aktuálně vychází i jeho knižní verze, která bude mimo jiné v prodeji na nadcházejícím Knižním festivalu na Černé louce, kam se Arnošt Vašíček každoročně chystá.
Přečtěte si více z rubriky "Atd.", nebo přejděte na úvodní stranu.