Slovní hříčky Jiřího Suchého jsou jako brilianty od nejlepšího klenotníka, říká editor Velkého zpěvníku Semaforu Tomáš Edelsberger

Kdy jsi poprvé objevil fenomén Semaforu a písničky pánů Suchého, Šlitra a spol.?

Tak to mi bylo tak sedm až osm let. Doma jsme neměli v roce 1984 wi-fi, ale měli jsme gramofon a desky Semaforu a ta hudba prošpikovaná srandou mě neuvěřitelně fascinovala. To bylo ještě v Kremnici, kde jsem prožil mládí, než jsem se naplavil do Krnova. Poslouchal jsem ty desky dokola a uměl jsem zpaměti celého Jonáše a tingltangla a předváděl ho návštěvám místo obligátních básniček. Jelikož jsem byl jedináček a neměl parťáka, tak jsem odříkával text Suchého i Šlitra. No a potom jsem taky o prázdninách chodil v Praze do Semaforu, už od počátku 90. let, kde jsem viděl například Šest žen s Miroslavem Horníčkem a Nižní Novgorod. A to dětské okouzlení poetikou a humorem Jiřího Suchého ve mně zůstalo napořád.

Kdy ses rozhodl vydat velký zpěvník Semaforu? Zrálo to přesvědčení v tobě dlouho?

Asi tak před třemi roky. Pozval jsem totiž Jiřího Suchého a Jitku Molavcovou s orchestrem divadla Semafor na vystoupení do Krnova, kde čas od času pořádám v našem velkokapacitním kulturním stánku koncerty, a na následné afterparty jsme se dali do řeči s intendantem divadla, panem Jiřím J. N. Svobodou. Přišli jsme na to, že řada skvělých semaforských písní dosud nebyla nikde publikována a některé nejsou v notách zachyceny vůbec. A tak jsem si řekl, že se do toho pustím.

Jde o první autorizovaný zpěvník Semaforu, který obsahuje 250 písní. To se v České republice opravdu dosud nic podobného neobjevilo? Čím si to vysvětluješ?

No něco podobného ano, ale asi ne v tom rozsahu. Prostě jsem objevil díru na trhu. Notových zápisů semaforských písní vyšlo během těch šedesáti let několik (jejich seznam je uveden i v tomto zpěvníku). Osobně jsem se inspiroval krásným zpěvníkem prof. Přemysla Ruta Orchestrion v hlavě, mapujícím historii české písničky, ale mou ctižádostí bylo sestavit opravdu autentický a autorizovaný materiál, podle kterého se může hrát semaforská tvorba i v samotném Semaforu (což se ve finále už i děje). Jednotlivé písně jsou téměř bez výjimky zaznamenány v původních tóninách a harmoniích, tak jak byly v průběhu let zpívány a hrány na prknech Semaforu a nahrány na zvukové nosiče. Při výběru skladeb jsem pak kladl důraz na zařazení dosud nepublikovaných písní z autorského pera Ferdinanda Havlíka a Jiřího Suchého, které v hojném počtu doplňují skladby složené Jiřím Šlitrem v šedesátých letech minulého století.

Knihu uvodila předmluva Jiřího Suchého? Jak se mistrovi zpěvník líbí? Poskytl ti i nějaké rady, případně zpětnou vazbu? Potěšilo ho to?

Já doufám že ano. Jiří Suchý opakovaně prohlásil, že doufá v to, že jeho tvorba bude žít dále, i když jednou odejde do nebeského angažmá. A já věřím, že tento zpěvník bude kromě řady zvukových nahrávek vhodným pomocníkem pro současné i příští generace. Jak mi řekl můj kamarád ze Semaforu Štěpán Hrabánek, syn dlouholetého inspicienta a herce divadla Vladimíra Hrabánka „ten zpěvník bude trvalka“.

Jiří Suchý je podepsán také pod půvabnými ilustracemi. Je podobně zajímavý kreslíř jako textař a skladatel?

Jiří Suchý je muž přinejmenším desatera řemesel, jak dokládá mimo jiné i skvělý a oceňovaný celovečerní filmový dokument paní Olgy Sommerové Lehce s životem se prát. Jeho kresby, grafiky, kostýmy jsou stejně krásné a nápadité jako jeho písňové texty, divadelní hry či úvahy a povídky, a jsem hrdý, že jsem mohl tento zpěvník doplnit i výtvarnou tvorbou Jiřího Suchého. Jak jsou jednotlivé písně různě dlouhé, tak tam zela bílá místa a já trochu nevěděl co s tím. Tak jsem kromě pana Suchého oslovil i klíčové fotografy, kteří mapovali Semafor během těch 60 let prostřednictvím svých spouští. Mezi nejdůležitější patřili Ivan Englich, Jan Pohribný, Dušan Dostál a Irena Zlámalová. Z jejich materiálů jsem se pokusil vybrat ty, které se hodily svým obsahem k jednotlivým písním.

Některé písně doprovázejí i fotografie herců a zpěváků kolem Semaforu. Které osobnosti jsou ti nejbližší?

Já mám rád Semafor en bloc, a tím pádem i všechny, kteří tam kdy účinkovali, zpívali, hráli, současný semaforský kolektiv nevyjímaje. Samozřejmě největší obdiv chovám k panu Suchému pro jeho zásluhy na pozdvižení úrovně písňové tvorby v minulém století, ale mimo jiné i proto, jak se s láskou stará o značku a odkaz V+W. Samozřejmě nesmím zapomenout na paní Jitku Molavcovou, jejíž nesporný herecký i pěvecký talent je možná trochu nedoceněný a přesahuje semaforský prostor a tvorbu. Jsem rád, že jsem ji mohl onoho času zhlédnout i v karlínském provedení muzikálu Hello Dolly, za který obdržela Cenu Thálie. V semaforském souboru je ovšem celá řada nesmírně talentovaných zpěváků a herců a nejlepší způsob, jak si je oblíbit, je zajet přímo do Semaforu, zhlédnout některou z her v aktuálním repertoáru divadla a přitom žasnout nad kondicí a vitalitou pana Suchého, který hraje a zpívá stále s neuvěřitelným nasazením a neplní pouze roli jakési „atrakce“ ve smyslu „ještě jsem tady“.

Mohl bys prozradit, komu je zpěvník určen a kdo všechno jej může bez obav používat?

Samozřejmě je určen pro co nejširší okruh uživatelů. Při hledání optimální formy jsme se snažili o co nejjednodušší zachycení jednotlivých písní bez toho, abychom vynechali podstatné harmonické či melodické prvky. Můj původní zápis však byl až příliš „přesný“. Snažil jsem totiž se zachytit typické frázování interpretů, což bylo místy trochu nepřehledné a matoucí. Společně s mými kolegy ze Semaforu Svobodou a Přibylem jsme to seznali jako omezující z pohledu praktického využití zpěvníku. A tak přišlo na zdlouhavou fázi zjednodušování, tak aby jednotlivé písně mohl zahrát i méně zdatný nebo začínající muzikant, ale bylo tam vše podstatné, co potřebuje k reprodukci semaforských písní muzikant profesionální. Písně zpěvníku jsou zpracovány formou tzv. leadsheetu, což je zjednodušený notový záznam obsahující hlavní melodii, harmonii zaznamenanou formou akordických značek a text písně. U řady písní jsou ale zachyceny i předehry, instrumentální sólové pasáže, vícehlasy a sbory, které jsou pro danou skladbu určující (např. předehra k Pramínku vlasů, Sluníčku, klarinetové sólo z Písně o rose apod.). Myslím, že zpěvník může být i vhodným didaktickým materiálem pro učitele hudební výchovy na základních uměleckých školách, konzervatořích atd., protože tvorba divadla Semafor bezesporu patří v oblasti populární hudby k tomu nejvzácnějšímu a nejkvalitnějšímu dědictví, které bylo za posledních 60 let v Česku složeno.

Když si budu chtít přehrát nějakou píseň, budu k tomu potřebovat znalost not?

Znalost not bude pro uživatele určitě výhodou, nicméně teoreticky lze ze zpěvníku hrát jen podle akordových značek a textu, pokud uživatel danou píseň zná. Ve zpěvníku jsou samozřejmě všechny největší pecky z dílny Šlitra a Suchého, které zlidověly, nicméně je tam řada skladeb, které se nestaly hity, ale jejich kvalita je neméně vysoká. A tak může uživatel zpěvník pro sebe a pro své publikum objevovat písně, které se tak často nehrají a nezpívají.

250 písní je úctyhodné číslo, přesto nejde zdaleka o kompletní dílo. Máš tušení, kolik skladeb ve zpěvníku chybí? 

Tušení mám, Jiří Suchý napsal více než 1000 písňových textů a většina z nich byla zhudebněna. Kompletní zpěvník by byl nepřenosný, což je u tohoto typu hudební literatury myslím značně nevýhodné. A samozřejmě i v Semaforu se spousta písní nepovedla. Takový všeobsažný zpěvník by byl určitě zajímavý z hlediska hudební vědy, ale patrně by nebyl zajímavý pro běžného konzumenta a uživatele.

Nepřemýšlíš, že zbylé songy se případně objeví v imaginárním druhém dílu? 

No rozhodně si dovedu představit doplnění zpěvníku o celou řadu dalších písní, na které se nedostalo a které tam být měly. Já už jsem jich našel asi 50, takže jestli někdy dojde k dalšímu vydání, v což doufám, tak bych je tam rád po konzultaci s pány Suchým a Svobodou zařadil.

Jaká je dosavadní zpětná vazba na tvou práci? Musel jsi v tom nechat spoustu času a energie. Dělá ti radost?

Myslím, že zpěvník je povedený a dělá radost, což je jeho hlavní poslání. Snad nebude nešťastný ani pan Houdek, majitel nakladatelství Galén, s jehož laskavostí se podařilo zpěvník vydat, a zpěvník nezůstane nepovšimnut. Já bych si ho osobně určitě pořídil, ale ještě mám autorský výtisk, tak zatím nemusím.

Co je tobě osobně na hudbě a vůbec estetice Semaforu a osobností s ním spojených tak blízké? 

Je to především úžasná symbióza humoru, krásna, reality, snu a imaginace. Slovní hříčky Jiřího Suchého a jeho čeština vybroušená k dokonalosti jsou jako brilianty od nejlepšího klenotníka nenásilně propojené s hudbou. A co je zvláště důležité, je to tvorba, která nikdy nepřekročí hranice kýče a nevkusu.

Kde je možné si Velký zpěvník Semaforu pořídit?

Zpěvník je k dostání v prodejně Klokočí v divadle Semafor, u dobrých knihkupců a samozřejmě i prostřednictvím e-shopů.