Zdeněk Hrabal si zahraje Hercula Poirota a říká: Vůbec si nejsem jistý, zda jsem takového úkolu hoden
24.1.2020 05:54 Ladislav Vrchovský Divadlo Rozhovor
Herec Zdeněk Hrabal patří k dlouholetým oporám mužské části činoherního souboru České scény Těšínského divadla. Během své herecké kariéry vytvořil více než čtyřicet rolí, od těch nejmenších až po hlavní. Nyní se připravuje na jeden, jak sám říká, úkol z nejtěžších: bude hrát roli detektiva Hercule Poirota v inscenaci hry Vražda v Orient expresu, jejíž premiéra proběhne v sobotu 25. ledna.
Zdeněk Hrabal na zkoušce inscenace Vražda v Orient expresu.
Foto: Karin Dziadek
Jste čtenář detektivek, případně máte tento žánr rád v televizním či filmovém zpracování?
Přiznávám, že dávám přednost filmové a televizní detektivce – zejména z časových důvodů. Oslovil mne třeba Colombo nebo právě Hercule Poirot s Davidem Suchetem, k jehož herectví a ztvárnění Poirota chovám hluboký obdiv a úctu.
Vzpomenete si, kdy jste se s detektivem Hercule Poirotem setkal poprvé?
Přesně si nevzpomenu, vždy když si myslím, že jsem viděl všechny jeho případy, objeví se další, a to mě těší.
Postava, kterou hrajete, tedy Hercule Poirot v detektivce Vražda v Orient expresu, je proslavená díky několika filmovým i televizním zpracováním. Co vás napadlo, když jste se dozvěděl, že to budete vy, kdo ji ztělesní v inscenaci České scény Těšínského divadla?
Chcete slyšet pravdu? Byl to šok. Vůbec si nejsem jistý, zda jsem takového úkolu hoden. Čím jsem starší, tím víc si uvědomuji, co všechno ještě neumím a jestli to, co umím, bude stačit.
Když srovnáte tuto postavu s jinými, které jste v průběhu své herecké kariéry hrál, kam byste ji na pomyslném žebříčku náročnosti zařadil a proč?
Snažím se ke každému úkolu přistupovat s pokorou, vydat ze sebe to nejlepší. Poirot bude v každém případě hodně, hodně vysoko.
Co vám na postavě dává nyní nejvíc práce?
Aby diváci uvěřili, že to co jim předkládáme, je upřímné, pravdivé. A aby odcházeli po představení spokojení.
Jestli se nemýlím, s režisérem Vojtěchem Štěpánkem se při práci na nové inscenaci setkáváte vůbec poprvé. Co vás na jeho přístupu zaujalo?
Pro mě je zásadní, že pan režisér bere herce jako partnera a ne jako výrobní prostředek. Jeho přístup k této inscenaci je mi velmi blízký.
V současnosti vystupujete v pěti inscenacích České scény Těšínského divadla a máte v nich role od velkých přes střední až k těm epizodním. Na které představení, a tedy na kterou roli, se těšíte nejvíce?
Herci jsou jako děti. Každému musíte jednou za čas koupit větší lízátko než mají ostatní, aby byli spokojení. Představení hry Láska mezi nebem a zemí i hru samotnou miluji stejně vroucně jako svou ženu Šárku.
A nakonec otázka, která bývá sice kladena začínajícím hercům, ale nevidím důvod, proč ji nepoložit i vám, člověku, který má dnes za sebou dlouhou a plodnou část života strávenou na jevišti: existuje role, kterou byste si rád zahrál? A prozradíte ji?
Jedna z replik Jacka Camerona ve hře Láska mezi nebem a zemí zní: Nikdy nesmíš nahlas říkat, co si přeješ.
Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.