Chceme zveřejnit zapomenuté klenoty začínajících slavných tvůrců, říká Vladimír Mráz o novém filmovém kanálu
14.1.2020 19:48 Martin Jiroušek Atd. Rozhovor
Ostravské QQ Studio vytváří vlastní internetový filmový kanál, na kterém budou k dispozici neznámé snímky známých tuzemských tvůrců. K vidění budou ale také zajímavé dokumenty, amatérské nebo studentské snímky. Šéf studia Vladimír Mráz vysvětluje, jak na tento nápad přišel a co je jeho smyslem. Ve výsledku by tak mohla vzniknout platforma, kde budou k dispozici zajímavá díla, o která jiná média nemají zájem.
Režisér a majitel ostravského QQ Studia Vladimír Mráz.
Foto: archiv V. Mráze
Proč vznikl nápad začít zveřejňovat neznámé prace známých tvůrců?
Každý správný režisér, když začínal, tak si všechno schovával na VHSky, protože Česká televize sice pořad odvysílala, pak ale na něj zapomněla a spadnul do propadliště dějin. Výroba běžela dál a pořady se chrlily. Pak přišla třeba povodeň, která utopila celý zdejší archív, takže jediná šance, jak se k pořadu opětovně dostat je, soukromá nahrávka.
Nebojíš se, že půjde o technicky nekvalitní díla?
Kvalita není v těchto případech až tak zásadní, lidi více zajímá ikonografie toho obrazu než krystalický čistý obraz, stejně na to koukají na malém formátu mobilu, navíc se dá něco i dodatečně „dopixelovat“. Podstatné pro ně je, aby hlavně dobře rozuměli, co kdo říká.
Už se podařilo nějaké snímky získat?
Mám nějaké své kámoše, které moje výzva ke zveřejnění jejich archivních videí zaujala. Nedávno jsem psal například režisérovi Janu Prušinovskému nebo Honzovi Klusákovi a kvitovali to jako dobrý nápad. Zvláště zajímavé jsou starší studentské filmy, které spadají do oblasti, již se televize nevěnuje, protože nesplňují technické parametry vysílacích formátů.
Jak jste daleko s uveřejňováním těchto snímků? Bude jejich součástí i informace o autorovi?
Zatím vytváříme strukturu nového kanálu, chtěl bych aby byl hodně zábavný, aby obsahoval nějaké režisérské vstupy, kdy si tvůrci prostě jenom vezmou mobil, na který natočí a uvedou: hele, tak tohle jsme točil tehdy a tehdy, bylo to tenkrát takové a makové a podobně. Ten film je zajímavý v tom a tom, všimněte si toho a toho v obraze. Myslím si, že je toto uvádění s komentářem tvůrce skoro nutnost. Časem si dokážu představit, že uděláme malou show, pustíme nějaký film a něco si k němu řekneme. Třeba formou doporučení nebo nedoporučení. Nejen podle toho, jak je film dobrý nebo špatný, ale i podle tématu a podobně.
Proč je tak důležité mít přehlednou strukturu kanálu?
Nelíbí se mi orientace na HBO, vůbec se nevyznám v tom, na co se tam mám dívat. Lepší je na tom OBOD., což je menší společnost, naopak ty velké mi připadají pro orientaci běžného diváka strašně zmatené. Takže na přehledném členění teď pracujeme.
Bude možnost vidět i nějaké tvé filmy?
Ano, připravil jsem i své staré práce. Když jsem začínal, tak některé z nich vyhrávaly státní amatérské soutěže jako Mistře, spolehněte se o mechanikovi psacích strojů. Pak i mé další filmy, co jsem točil na FAMU pod dohledem Olgy Sommerové. Takže nějaké filmy pro začátek mám. Jen doufám, že nakonec neskončím jen uvedením svých filmů (smích). Ale už mám přislíbené velmi zajímavé snímky od dokumentaristy Theodora Mojžíše z Prostějova. Máme připravené přepisové zařízení z VHS do digitálu, včetně vylepšení obrazu i zvuku přes speciální software. Tvůrcům se tak nabízí recipročně digitální verze svého díla.
QQ Studio navazuje na legendární studio Prométheus, které v Ostravě vytvářelo řadu kvalitních snímků, počítáš i s jejich uveřejňováním a přepisem?
Ano, například jsme slavnému režisérovi a animátorovi Karlu Trlicovi přepisovali Kantilénu (jeden ze slavných snímků ostravského studia Prométheus), který již nikde nenajdete, ani v Národním filmovém archívu, pouze Karel ji má na VHS. Podobný případ je u dalšího kmenového autora ostravské animace Ilji Nováka, polovina jeho slavných filmů není už nikde v archívu. To všechno by na našem kanálu mohlo být k dispozici.
Máte nějaká omezení, zaměříte se třeba jen na místní autory?
Ne, zatím nemáme v tomto směru žádná omezení. Naše hranice je „Československo“. Spíše se chceme vyprofilovat dramaturgicky, ať se nestaneme jenom nějakým odkladištěm, takže chceme vybírat velmi citlivě. Upřednostníme i příběh samotného režiséra a filmu. Nejde nám o selekci na profesionální nebo amatérské filmy. VHS všechno sjednotí, spíše jde o touhu něco zobrazit, co stojí za to vidět znova.
Ve své době řada pozoruhodných snímků vznikla v amatérské tvorbě, je to i tvá osobní zkušenost a budou amatéři vůbec v centru zájmu vašeho kanálu?
Mám výhodu v tom, že jsem začínal v amatérské oblasti, živil jsem se něčím jiným, teprve na jedné ze soutěží mi pan střihač Valušiak s kritičkou Terezou Brdečkovou řekli: „Hele, nechceš jít na FAMU?“ A já šel. Točil jsem, co mě bavilo, a amatéři v té době nebyli amatéři v dnešním slova smyslu, ale nezávislí tvůrci. Proti nim stáli profesionálové, kteří měli technické i finanční zázemí. Ve své době existovaly i velice slavné soutěže amatérských filmů, třeba Brněnská šestnáctka nebo Mladá kamera v Uničově. Věřím, že se nám řadu těchto snímků podaří časem znovuobjevit.
Jak bude fungovat financování takovéto záležitosti?
Bude to neziskovka, jejíž podstatou je pouhé zveřejnění. Autorská práva ponecháme na správě Youtube, o výtěžek z promítání nám nejde, smyslem je vytvoření internetové platformy, aby uvedené filmy byly k dispozici na jednom místě. V okamžiku, když nám autor pošle dílo, dá nám k dispozici také souhlas k promítání. Pokud si někdo bude stěžovat, tak snímek stáhneme, internet je brán jako veřejné náměstí, jehož cílem je informovat. Navíc děláme tvůrcům reklamu a těžko z toho zbohatneme, spíše nás to bude stát úsilí a finance.
Můžeš na závěr prozradit, co jiného QQ Studio aktuálně dělá a jak se mu daří?
Teď pracujeme jako koproducenti na pohádce Princezna zakletá v čase. Natáčela se částečně na naši filmovou techniku a nyní se u nás dělá postprodukce, velmi složité speciální efekty. Dále pracujeme na dětských pořadech pro Českou televizi Ty Brďo! a Draci v hrnci. Vyvíjíme seriál, ve kterém hrají herci s kreslenými postavičkami, je to lehce atypický formát, takže nejtěžší z toho všeho je přesvědčit televizi, že by mohl fungovat, když nemůžeme ukázat žádný vzor ze zahraničí. Dál snímáme Ostravu v časosběrech, navazujeme tím na odvysílaný hodinový film Kolik příběhů má den. Od roku 2004 máme v neustálém chodu po městě rozmístěno kolem 50 foťáků a snímáme nejen stavby, ale i každodenní rituály. Máme šílené množství dat, které k dnešku plní 120 TB disk a v tomto roce připravujeme celovečerní film. Převzali jsme zpět pod svá křídla zpěvačku a skladatelku Elis Mraz a ve spolupráci se Světem techniky v Ostravě nabízíme návštěvníkům výstavu Animace z Ostravy. Je toho opravdu hodně.
Přečtěte si více z rubriky "Atd.", nebo přejděte na úvodní stranu.