Deathmetaloví Nahum se podívali na vlastní minulost očima současnosti a album Unhuman vydali v novém kabátku

Unhuman lze ze všeho nejvíce označit za speciální nahrávku. Není to počin nový, ale jde o album, ze kterého vyzařuje zdravá metalová síla, a to i díky tomu, že kombinuje dvě vývojové etapy kapely Nahum. A rovnou můžeme uvést, že v tomto případě toto propojení dvou světů, tedy toho minulého s tím současným, funguje.

Skupina nijak zásadně původní materiál neinovovala a také pořadí písní zůstalo zachováno. Vzhledem k tomu, že však skladby byly kompletně znovu nahrané, došlo k jistým kompozičním úpravám. Tedy k takovým úpravám, aby výsledek odpovídal aktuálnímu vidění a úhlu pohledu kapely. Ve skutečnosti to znamená, že přibyla nějaká kytarová sóla, změnily se aranže a také byly ošetřeny dřívější přehmaty.

Je to rozhodnutí zcela pochopitelné, protože dobu začátků Nahum pamatují pouze zpěvák Pavel a kytarista Tomash, zatímco bubeník Tom, kytarista Michal a baskytarista Hanis se stali členy této formace až v dalších letech.

Co se týká žánrového zařazení, tak máme co do činění s klasickým death metalem se všemi jeho nutnostmi, které jsou pro daný styl typické. Je však patrné, že skladby nejsou tak hudebně bohaté a zdatné, když je srovnáme s posledním albem Within Destruction z roku 2018.  Což je tedy jasným důkazem toho, že kapela neřekla všechno na první nahrávce, ale má stále chuť se vyvíjet.

Každopádně Nahum ani v minulosti nebyli nijak ortodoxně vyhranění. Mají sice díky sázce na brutální a agresivní pasáže nejblíže k americké death metalové škole, na druhé straně však kladou důraz také na to, aby skladby disponovaly svěžími melodiemi a velmi efektivními kytarovými sóly. Středobodem každého songu je nosný riff, který slouží jako vhodný pohonný prostředek. Když se všechny tyto drobnosti sečtou, tak jsou zárukou pestrosti, a proto toto dílo nepodléhá zkáze jednotvárnosti. Z toho nám tedy vyplývá, že Nahum byli schopni napsat konkurenceschopné a pro metalové publikum posluchačsky přívětivé skladby už před patnácti lety.

Největší překvapení je přitom ukryto hned v úvodním riffu první skladby Worldwide Screaming. Ačkoliv se to může zdát jako nečekané zjištění, tak tento riff by optimálně pasoval do většiny písní z debutového alba skupiny Kabát. Což tedy bylo v době, kdy tato teplická parta tíhla k thrash metalu.

Ačkoliv většina písní sází zejména na rychlopalné střelivo, tak jistou výjimkou představuje druhá v pořadí Inflicted. Ta preferuje spíše syrové a výbojné střední tempo, takže můžeme předpokládat, že jistým inspiračním zdrojem byli floridští Obituary.

Jako novinku je možné vnímat fakt, že aktuální album má odlišný obal, pokud jde o srovnání s původním materiálem. Autorem nového coveru, který zahrnuje obvyklé death metalové prvky, je Vladimír „Smerdulak“ Chebakov. Tedy umělec, jenž je podepsaný už pod obalem zmíněné nahrávky Within Destruction.

Dá se předpokládat, že těch, kteří vlastní původní demo z roku 2005, není moc. I proto nová verze počinu Unhuman nemusí být dárkem pouze pro fajnšmekry, respektive pro skalní fanoušky kapely. Jinými slovy, Nahum se podívali na vlastní minulost očima současnosti a připravili velmi kvalitní deathmetalovou hostinu se sedmi vitálními skladbami. A to se počítá.

Nahum: Unhuman. Pařát Magazine & Productions, 2019.