Autorský vánoční strom v PLATO zasvětil Eduard Halberštát vzpomínce na rodnou hroudu

Připomeňme si všechny dosavadní vánoční instalace v PLATO. Premiéru obstarala v roce 2014 sochařka Šárka Mikesková, když v obrovském prostoru industriálního Trojhalí na Karolině uvázala u stropu strom s tlukoucím srdcem, které udávalo tempo stále zběsilejším předvánočním nákupům. O rok později Elli Tiliu Motýlová připomněla zaniklou koksovnu Karolinu dvacetitunovou hromadou koksu, do níž zabodla pětimetrový smrk jak adventní třísku. V roce 2016 si Marek Pokorný vybral malířku Katarínu Szanyi, která pracovala s instalací jako s malířským plátnem.

Další Vánoce se strom přesunul z Trojhalí před bývalý Bauhaus a tvořil ho pouhý rozšiřující se paprsek zeleného světla (ateliér Kristýny Pavlíkové a Kateřiny Baránkové). Loni v interiéru Bauhausu vyrostl experimentální strom manželů Škutových, měřil necelých šest metrů a místo betlémské hvězdy ho korunoval neon se symbolem palce namířeného směrem dolů. Díky neonu vyzařoval lehce pop-artovou náladu, zároveň ale vyvolával „etno dojem“, neboť měl tvar indiánského tee-pee. A uvnitř stanu dokonce seděla věštkyně a zájemcům prozrazovala, co je čeká v letech budoucích.

Nápadem instalovat v prostoru městské galerie autorské vánoční stromy se ředitel PLATO Marek Pokorný inspiroval ve Slovenské národní galerii v Bratislavě a v londýnské Tate Modern. V České republice je to pořád unikát, v jiných význačných tuzemských galeriích se autorské vánoční stromy zatím nesetkaly s přízní kurátorů.

Strom Eduarda Halberštáta. (Foto: Ivan Mottýl)

Jak už bylo řečeno, autorem letošní vánoční intervence je ostravský bard Eduard Halberštát. Grafik a malíř narozený v roce 1937, jenž dal dílu název Tradition today, což zdůvodnil i těmito slovy: „Ze všech předcházejících autorů vánočního stromu v PLATO jsem prožil nejvíce Štědrých večerů. Některé byly velice skromné, zvláště za druhé světové války, ale jejich pospolitou rodinnou atmosféru si pamatuji dodnes. Moje instalace vánočního stromu je spíše minimalistickou připomínkou těchto časů, na rozdíl od současné předvánoční nákupní hysterie podporované barnumskou reklamní masáží.“

Rodným městem umělce je východočeské Ústí nad Orlicí, kde se už od osmnáctého století dodržuje tradice malovaní a stavění papírových betlémů, kterou nedokázal zničit ani komunismus. „Už jako malý kluk jsem o Vánocích obdivoval jeden z největších papírových betlémů, který stojí v našem barokním kostele Nanebevzetí Panny Marie. A rovněž jsem několik betlémů sám vytvořil, ten z roku 2016 je zatím mým posledním,“ prozrazuje.

Představy o vánočním stromu Eduarda Halberštáta jsem měl před středeční „vernisáží“ asi podobně široké, jak rozložité je Mistrovo dílo. Konečně i kurátor Jakub Adamec říká: „Halberšátova tvorba je mozaikou lidské existence s výrazovou škálou od kvazi abstraktních plánů pro expresivní figurativní kompozice. A dokládá tak zakotvení v tradici i důvěru v obsahový přínos experimentu.“ Jinými slovy, čekal jsem v PLATO třeba permanentně hořící smrček, který se ze všech sil snaží uhasit hasičské družstvo. Hasičské motivy se totiž umělcovým dílem vinou jak červená nit, a to už od dob jeho studií na pražské AVU, údajně je to součást nějakého studentského slibu, který Halberštát stále dodržuje. A požárníci vs. planoucí symbol Vánoc, to by se prostě nabízelo.

Strom Eduarda Halberštáta. (Foto: Ivan Mottýl)

Umělec se však rozhodl do galerie nového věku vnést něco z věků uplynulých. Zřejmě si řekl, že ho k tomu opravňuje jeho dvaaosmdesát křížků, takže místo šestimetrového stromu postavil na sokl jen asi metr vysoký jehličnan. Stroze ozdobený malými bílými baňkami. „Bílá barva je spojena se spiritualitou a vy sami můžete nad bílou barvou meditovat, abyste vyčistili a povzbudili svůj organismus,“ píše o bílé barvě třeba britská vědkyně Stephanie Norris.

Halberštátův strom nejde proti duchu PLATO. Prostý strom na soklu je stejně inspirativní jako ten zavěšený ke stropu nebo zabodnutý do hromady koksu. Halberštát navíc instalaci doplnil originálními vysvětlivkami ve formě grafického listu, do něhož promítl ústeckoorlické vánoční vzpomínky.

Vánoční vzpomínky Eduarda Halberštáta. (Foto: I. Mottýl

Je to jen další z typických „site specific“, na které lze v PLATO pravidelně narazit. Někdy se v galerii můžete nechat ostříhat, a třeba příští týden ve čtvrtek se tam odehraje „seznamka pro lidi prožívající smutek nebo pro jejich blízké, kteří jim chtějí lépe porozumět“.

Tradiční expozice v PLATO nemá úplně místo, což je aktuální trend i v nejlepších světových galeriích, které se odvracejí od výstav k takovým podobám současného umění, jež zprostředkovávají témata, jimiž lidé a společnost žijí i mimo galerie. „Zajímá mě neukončenost a nejasnost, protože umění má zpochybňovat a ukazovat svět z jiných aspektů,“ říká ředitel galerie Marek Pokorný.

Co dodat? Stejně jako loni to budou slova papeže Františka: „Strom směřující vzhůru nás vyzývá, abychom se natáhli směrem k nejvyšším darům a vystoupali až nad mraky.“ A je úplně šumafuk, jak je ten strom vysoký. Hallelujah!

*

Eduard Halberštát: Autorský vánoční strom (Tradition today). Ostravská městská galerie PLATO (bývalý Bauhaus). Výstava potrvá do 5. ledna 2020.