Dramaturg festivalu Ost-ra-var Adam Gold: Získat studenta pro vystoupení v rozpravě je stále těžší

Jsou nějaké změny v přípravě Ost-ra-varu oproti předchozím ročníkům?

Ne. Ten stávající formát celého festivalu a rozborových seminářů necháváme stejný, až na několik drobných změn. Například tematický seminář, který by měl být v pátek, je výjimečně vztažen ke třicátému výročí sametové revoluce. Seznam mluvčích na tomto semináři se stále dotváří, takže konkrétní jména ještě nemohu prozradit.

Aspoň obecně, z jakých profesí by měli na určené téma nahlédnout?

Jsou to politologové, sociologové a divadelníci. Moderátorem bude Michal Zahálka, který bude letos, a to je jistá změna, moderovat i rozborové semináře. Seminář stejně jako všechny ostatní, a to je další změna, proběhnou ve slavnostním sále Karla Krügera v budově Divadla Jiřího Myrona.

Kapacita toho sálu sice není malá, nicméně veřejnost se asi nevejde …

Přihlášených hostů jsou dvě stovky. Samozřejmě je otázka, kolik studentů se bude chtít seminářů zúčastnit. Nicméně semináře nejsou určeny veřejnosti – tím nechci říci, že by nikdo z ostravských příznivců divadla na ně nemohl přijít, ale primárně jsou určeny hostům festivalu z řad studentů a kritiků.

V minulých ročnících poněkud klesl zájem herců a inscenátorů o tyto rozpravy nad jednotlivými představeními. Bylo to způsobeno některými postoji zejména studentů, ale také kritiků, kteří se občas vyjadřovali mírně řečeno ne příliš ohleduplně. Je nějaká snaha získat zpátky k přítomnosti na seminářích herce, režiséry, dramaturgy a další?

Rozhodně platí naprosto svobodný přístup všech, kteří buď chtějí, nebo nechtějí přijít. Nikoho k ničemu nenutíme, oficiálně nezveme, s naprostou většinou tvůrců se dobře známe, potkáváme se a hovoříme spolu na neformální bázi, takže oni vědí své. Ten negativní vztah k seminářům z jejich strany stále trvá a myslím si, že má kořeny v době, kdy já jsem tady ještě nebyl, takže o příčinách nemohu hovořit.

Ty příčiny byly v některých až urážlivých vyjádřeních na adresu hereckých výkonů, režie, výběru některých předloh k inscenacím zejména z řad studentů, kteří také občas spíše mluvili jen o svých sympatiích či naopak antipatiích k některým tradičnějším formám divadla.

Rozumím tomu a ten stav nadále trvá. Nicméně někteří herci, například Vladimír Polák, Štěpán Kozub, Albert Čuba i další na semináře chodí. Chodí i pan ředitel Krejčí od Bezručů i jiní. Jiní naopak ne a již nikdy nepřijdou.

Podotýkám, že pravidelně chodila i bývalá ředitelka Komorní scény Aréna Renáta Huserová a v loňském roce po jejím odchodu do důchodu hned přišel i nový ředitel KSA Jakub Tichý. Co program? Jsou změny v účasti ostravských divadel?

Stará aréna neexistuje a Studio G, které tvoří někdejší inscenátoři a herci ze Staré arény, zatím ještě připravuje svoji první premiéru, takže máme o jednoho účastníka méně. Chtěl bych zdůraznit, že já spolu s mojí kolegyní Silvií Vůjtkovou fungujeme sice jako dramaturgové festivalu, ale probíhá to, myslím tím ta pozvání, poněkud neformálně. Například s Divadlem Mír probíhá ta debata od jeho vzniku a oni byli velmi pro účast sami za sebe. Tím, jak se tady všichni známe, se spolu bavíme o účasti na festivalu, a my nevidíme důvod, proč bychom měli tomu, kdo se chce zúčastnit, nějak bránit. Nebo kohokoliv od účasti zrazovat.

Ostravským divadlům je tedy dána absolutní svoboda v rozhodnutí zúčastnit se, nebo ne. A jak je to s výběrem festivalových titulů?

Hrací plán divadel, myslím si to, protože tak to běží v Národním divadle moravskoslezském, vzniká podle termínu Ost-ra-varu, takže divadla si prostě do předem známého termínu festivalu naplánují své reprízy, které se pak stanou festivalovými představeními. Takže je zase jen na nich, čím se chtějí prezentovat.

Jak je to s hosty?

Opět velmi podobně, jak to bylo v loňském a předloňském roce. Jsou to hosté, kteří na jedné straně jsou dlouhodobými účastníky z řad divadelních tvůrců, dramaturgů. Pak jsou to profesionální kritici, pedagogové vysokých škol a studenti. Letos i tady máme jednu novinku, pozvání přijali studenti z divadelní školy v Banské Bystrici a také bratislavské VŠMU. Tím se rozšiřuje počet hostů ze Slovenska. Tradičně přijedou studenti z JAMU, DAMU, Karlovy univerzity, Palackého univerzity z Olomouce, brněnské Masarykovy univerzity, Slezské univerzity z Opavy, přijdou i místní studenti z Ostravské univerzity. Z polských škol nepřijede nikdo, nicméně tady budou hosté z polských divadel, kteří se ale spíše přijedou podívat na tvorbu Národního divadla moravskoslezského, které jsme pozvali v našem zájmu. Tohle už je součástí zamýšleného projektu, který, pokud se jej podaří zrealizovat, nabídne ostravské veřejnosti tvorbu zahraničních divadel.

V čem je podle vás hlavní smysl Ost-ra-varu?

Smysl je ve třech rovinách. Platí to, co vedlo k jeho založení, tedy dostat do Ostravy kritiky z jiných měst, zejména z Prahy a z Brna, kteří jinak na ostravské premiéry spíše nejezdí. Za druhé festival jako prezentace tvorby ostravských divadel našim partnerům z českých, polských a slovenských divadel, to také platí. Největší otázka, která se vztahuje k tomuto festivalu, ale souvisí s účastí studentů, to je za třetí, a toto shledávám – řeknu to upřímně – sporné. V minulosti se hovořilo o studentech jako u budoucí tváři české divadelní vědy a kritiky. Problém je ale v úloze studentů, kteří přijedou. Letos dělám tento festival potřetí. Byť v loňském roce ty prezentace studentských pohledů na jednotlivé inscenace nebyly nějak příliš neinformované či jinak neumělé, prostě nebylo to tak špatné, ten zájem o participaci ze studentské strany je letos dost tristní. Získat studenta pro vystoupení v průběhu rozpravy k některé z inscenací je stále těžší.

Nechybí zde větší angažovanost jejich pedagogů? Zažil jsem v minulosti chvíle, kdy student dokonce dostal za svoji kritickou reflexi představení zápočet. Dokonce se stávalo, že hosté z konkrétní vysoké školy, myslím dohromady pedagogy a studenty, si sedli pohromadě a bavili se o tom, kdo k čemu vystoupí, případně pak to vstoupení analyzovali.

Ano, možná že tady je určitá rezerva. To ale nejsem oprávněn posuzovat. Nicméně jsou i výjimky. A doufám, že letos, kdy to bude druhý ročník, kdy jsme upustili od tištěného zpravodaje a hosté se budou moci vyjadřovat prostřednictvím festivalového blogu, se opět počet i kvalita kvalifikovaných studentských reflexí zlepší. Právě k účasti na tomto blogu se studenti hlásí. My už pro ně víc udělat nemůžeme. Pozveme je ke zhlédnutí dvanácti festivalových představení za pět set korun i s ubytováním a jen na nich, co z toho pro sebe vytěží. Ost-ra-var je hlavně divadelní přehlídkou určenou odborné veřejnosti. Festivalové semináře, na kterých letos nemá mnoho studentů zájem vystoupit, jsou z mého pohledu výjimečným prostorem dvou hodin, kde může vzniknout něco velmi smysluplného. Hlavní smysl Ost-ra-varu je totiž v dialogu mezi kritiky, nemají to být diskuze s tvůrci. Nicméně když jedna strana chce vstupovat do debaty – a zájem ze strany profesionálních kritiků a pedagogů je velký – a druhá strana, studenti, ze kterých by měli vzejít budoucí pokračovatelé a následovníci, moc velký zájem o tuto debatu nemají, je tady jedna velká otázka pro budoucnost, kam a jak ty semináře posunout.