Už ani den! Nová inscenace Divadla Mír publiku spolehlivě polechtá bránice

Simona je snílek, tak trochu blázen do esoteriky, tak trochu oběť dnešní doby, ale hlavně pozitivně smýšlející až naivně vyhlížející dívka. Přemysl je zmatený, vulgární, se sklony k extrémnímu řešení situace, a hlavně s absencí odvahy. Marcel je vzdělaný a poctivý slušňák s gastronomickými znalostmi a kutilskými vlohy. Když tuhle nesourodou trojici ubytujete v jednom ostravském bytě a uvězníte je v absurdní situaci, dostanete koktejl, který by nechutnal bez správných ingrediencí. A těmi jsou především hlavní protagonisté.

Albert Čuba nalezl velmi vyrovnanou kombinaci herců, kteří vytvářejí kontrast úhlů pohledů a jejich rozdílné osobnosti posouvají komické situace na hranu.

Z inscenace Už ani den! (Foto: Jan Lipovský)

Už ani den! nepatří mezi intelektuálně nabité tituly, ale stavba celého příběhu, včetně opakujících se replik vracejících se jako bumerang vůči původnímu majiteli, má velmi stabilní základ. Ne nadarmo patří francouzský všestranný umělec Clément Michel k vyhledávaným autorům po celé Evropě. Hra kterou si vybral Albert Čuba, reaguje především na aktuální vztahová témata. Upřímnost, komunikace, instantní vztahy, to vše se ukrývá v humorném přebalu, v němž překvapivě nehrají hlavní roli vztahová klišé, nýbrž jedno rozhodnutí, které se vymkne kontrole.

Původní Michelův text v překladu Jany Montorio Doležalové prošel lehkou změnou, která adaptovala text do regionální podoby. Ostravským bytem, tedy divadlem, znějí repliky, které sedí hercům na tělo, a ačkoli nejsem příznivcem vulgarit na jevišti, v tomto případě lehce přimhouřím obě oči, protože v rámci vodopádu slov Štěpána Kozuba se už nějaké to sprosté slovíčko prostě tak nějak hodí. Není to stavební kámen a spíše dokresluje celkové vyjadřování prostého redaktora zemědělského časopisu. Nicméně právě na Štěpánu Kozubovi celá inscenace stojí.

Štěpán Kozub. (Foto: Jan Lipovský)

Štěpán Kozub svému Přemyslovi dává tak absurdní nádech, že je až k zamyšlení, zda by s ním někdo kamarádil, natož sdílel jednu domácnost. Avšak je to právě šílený výraz a bláznivý kolotoč grimas s dobře načasovaným napětím v pravý čas, co dodává celé komedii šťávu.

Byla bych ale nespravedlivá, kdybych hodila celou zásluhu na bedra jen jednomu z podnájemníků. Robin Ferro má velmi příjemnou téměř transparentní roli. Ráda jsem ho viděla ve zprvu jednoduché nekomplikované osobě, která téměř klopýtá v předstírání, což mu jde tak perfektně, že o jeho všestranném talentu opět není pochyb. Na jevišti je čím dál více sebevědomý a v roli Marcela má šmrnc.

Z inscenace Už ani den! (Foto: Jan Lipovský)

Sehranou trojici doplňuje a zjemňuje Kristýna Leichtová. Ačkoli role není nikterak charakterní a vlastně ani není v popředí, je sympatické, že ji herečka přijala s noblesou. Simona má jednoduchou úlohu být milá a přijmout život takový, jaký je. Nemá extrémní výkyvy a je tak trochu sluníčková, ale v přiměřené a uvěřitelné rovině. Nenechává se strhnout pánskými excesy a udržuje svou postavu spíše v civilní rovině. Bez manýrů a přehnaných gest stojí mezi oběma pány a vyrovnává extrémní rozdíly v jednání dvou přátel.

Kristýna Leichtová. (Foto: Jan Lipovský)

Postavy se v průběhu příběhu proměňují, vyvíjejí se vzájemným působením, až se zcela vymknou kontrole. Až na závěrečné rozuzlení, které příběh trochu nepřirozeně utíná, má inscenace velmi rychlé tempo a hlediště bojuje s výbuchy smíchu, které jsou místy nekontrolovatelné.

Inscenace má nakročeno k dlouhému zabydlení se v Divade Mír, napovídá tomu i scéna, která velmi autenticky vykresluje reálnou domácnost. Mišmaš dvou povah, barevné kousky s nudnými prvky komerčního ražení i provozní nepořádek stále ještě nevybaleného stěhování. David Bazika tak vytvořil velmi hutnou scénu, kde je stále co objevovat a narušil tak řadu minimalistických scén, na které jsou diváci Míru zvyklí.

Kristýna Leichtová a Robin Ferro. (Foto: Jan Lipovský)

Co mému oku poněkud nelahodilo, byly kostýmy. Ačkoli záměr dotáhnout charaktery postav a obléknout je do typického outfitu chápu, v případě Kristýny Leichtové a Štěpána Kozuba mi tento záměr připadal až zbytečně prvoplánový a přetažený. Jitka Stauder předala Simoně až hippie vzhled s velkou dávkou nevkusu, což zbytečně vyvolává otázku proč, a Přemysl svou osobnost podtrhovat nepotřebuje, naopak by mu trochu normálnosti v oblečení neuškodilo.

Kristýna Leichtová. (Foto: Jan Lipovský)

Už ani den! se tradičně neobejde bez přestávky, ačkoliv tomto případě by představení slušelo jednoaktové seškrtání. To však nemění nic na tom, že pokud se budete chtít bavit a pořádně se zasmát od plic, je právě inscenace Už ani den! přesně pro vás.