Organizátor koncertu Oslava svobody Petr Pánek: Pozvali jsme umělce, kteří kráčejí vlastní cestou

Co vás jako provozovatele ostravského centra PANT, které se zaměřuje spíše na akce komornějšího charakteru, vedlo k tak velkolepému projektu s hvězdami typu Anety Langerové, Tomáše Kluse, Dana Bárty nebo Michala Prokopa?

Od sametové revoluce uplynulo již třicet let, což je více než jedna generace, a rozhodně je vhodné postavit se k tomuto výročí reprezentativní a velkolepou formou. Letos na jaře, kdy jsem tento projekt začal připravovat, jsem samozřejmě věděl, že různé ostravské organizace se zapojí do projektu SametOva, což je určitě skvělý nápad, ale domnívám se, že výročí třiceti let svobody si žádá něco ještě velkolepějšího. Když jsem se zajímal o to, zda se u této příležitosti koná nějaký slavnostní koncert, zjistil jsem, že nikoliv, a tak jsme přišli s tímto konceptem. Rozhodně jsem už od počátku zamýšlel spojit výročí znovuzískané svobody právě s hudbou, která za totality představovala jakousi oázu svobody. Ať už to byla rocková, folková nebo jazzová scéna, vždycky hudba vytvářela určité ostrůvky svobodného myšlení.

Prozraďte, prosím, jak bude koncert v Gongu koncipován?

Bude to nejen koncert, ale celý večer je zamýšlen jako komponované pásmo hudby, mluveného slova i videoprojekcí. Návštěvníky koncertu provedeme historií české populární hudby, a to od konce druhé světové války až po listopadové události roku 1989. Naším záměrem je připomenout svobodnou uměleckou činnost v nesvobodné společnosti, takže nejprve návštěvníkům přiblížíme období swingu, dále období nástupu rockové hudby, folkových písničkářů a postupně se dostaneme až k listopadu 1989. Tím vším se budou prolínat projekce dobových archivních záběrů, které se nám podařilo dát dohromady ve spolupráci s Českou televizí, a výraznou roli dostane mluvené slovo moderátorů Ester Janečkové a Petra Rajcherta, kteří budou tyto záběry komentovat.

Podle jakého klíče jste vybírali jednotlivé účinkující? Jak se dívám na program, tak bych ty interprety rozdělil do dvou skupin – jednak to jsou tuzemské hudební ikony sedmdesátých a osmdesátých let jako Michal Prokop, Vlasta Třešňák a Michal Pavlíček, jednak zástupci mladší písničkářské generace v čele s Tomášem Klusem …

My jsme se snažili v první řadě vybrat interprety, kteří byli nebo jsou vnímáni jako určitý symbol svobodné tvorby a vlastní umělecké cesty. A to jak v době totality, tak i v současné době. Zároveň jsme nechtěli zacházet do undergroundu, protože jde přece jen o akci, která by měla oslovit všechny generace a širokou škálu lidí, nikoliv jen nějakou úzkou skupinu.

Už jste naznačil, že připomenete různá hudební období, například éru swingu nebo nástup rokenrolu. Rozumím tomu správně, že umělci nebudou zpívat jen své písně?

Ano, je to tak. My jsme chtěli, aby interpreti zpívali písničky, které dramaturgicky zapadnou do role, kterou na galakoncertu budou mít. Takže například Dan Bárta svým vystoupením připomene nástup rockové hudby šedesátých let, Markéta Konvičková přiblíží éru swingu, stejně tak Tomáš Klus a Aneta Langerová kromě svých písní uvedou třeba písně Marty Kubišové a Karla Kryla.

Asi jste zaznamenal v poslední době nenávistné reakce na sociálních sítích, které se v souvislosti s akcí vyrojily. Když jsem si pročetl některé ty komentáře, byl jsem docela zděšen tím, co někteří lidé dokáží napsat a s jakou záští útočí na některé z interpretů i na samotný koncept chystané události. Co si myslíte, že tyto lidi k takovým komentářům vede?

Musím říct, že něco takového jsme nečekali a velmi nepříjemně nás to překvapilo. Samozřejmě víme, že česká společnost je polarizovaná a někteří lidé hledají různé záminky, aby vyjádřili svou nespokojenost s politikou nebo se svou životní situací. Právě proto jsme se celou akci snažili pojmout jako skutečnou oslavu svobody, kterou jsme díky sametové revoluci získali všichni. Vůbec jsme nečekali, že takový koncept by mohl vyvolat nějaké kontroverze, ale opak je bohužel pravdou. Musím říct, že mne to nemile překvapuje, stejně jako mne překvapuje, jakým trnem v oku je pro spoustu lidí Tomáš Klus. Některé útoky na něj na Facebooku mě skutečně šokují. Já sám se neoznačuji za jeho velkého fanouška, ale pro mne osobně je Tomáš Klus člověk, který jde svou cestou, dělá si, co chce a říká, co si myslí, což někteří lidé nedokážou skousnout. A právě to je důvod, proč i on zapadá do našeho konceptu představit umělce, kteří se nepřetvařují a kráčejí vlastní cestou.

Nezapadá do vašeho konceptu i Jarek Nohavica, jehož jméno v těch facebookových diskusích, o kterých se bavíme, několikrát zaznělo? Zvali jste ho? Nebo zastáváte názor pořadatelů pražského koncertu pro Paměť národa, kteří se nechali slyšet, že Nohavicu záměrně nezvali?

Jaromír Nohavica je jistě téma samo pro sebe. Za prvé si myslím, že lidé, kteří spolu vystupují na jednom pódiu, si musí vzájemně sednout, což nevím, zda by tomu v našem případě bylo. Druhá věc je, že i já mám vůči jeho sebereflexi docela vážné výhrady a velmi rád bych s ním někdy třeba udělal debatu v PANTu, na které bychom se mohli některých věcí z jeho minulosti dotknout. Jsem přesvědčen, že to hlavní zlo, které se v naší zemi odehrávalo, představoval samotný režim, který se snažil lámat lidi ke spolupráci. A jestliže se mu někoho podařilo zlomit, já takového člověka nepovažuji a priori za odepsaného. To rozhodně ne. Každý člověk se za daných okolností nějakým způsobem zachoval a ty okolnosti byly pokaždé jiné. Použil bych slova Jiřiny Šiklové, která řekla, že nemůže soudit ten, kdo nebyl osloven a kdo se do takové situace nikdy nedostal. Pro mne je tedy Jarek Nohavica člověkem, kterému minulý režim na jedné straně ublížil, a ublížil mu skutečně hodně, na druhé straně si s tím režimem i zadal a dodnes se s touto záležitostí nevyrovnal způsobem, který je pro mne akceptovatelný.

Jak jste spokojen se zájmem o vstupenky? Bude Gong ve středu 6. listopadu plný?

Vyprodáno vzhledem k velké kapacitě Gongu určitě nebude, na druhé straně to ani nebude žádný propadák. Řeknu vám na rovinu, že jsme si vzhledem ke jménům účinkujících mysleli, že bude vyprodáno. Možná se nám špatně daří komunikovat obsah celé události, možná více táhnou samostatné koncerty jednotlivých umělců než koncerty takového typu, kde každý z nich vystoupí jen s několika písněmi. V každém případě jsem rád, že zejména od odborníků, z médií a z umělecké scény máme docela dobré ohlasy, protože jde o zajímavý a přínosný projekt. V Česku se navíc moc srovnatelných akcí konat nebude. Takže jsem rád, že jsme do toho šli, a všechny zvu, protože to určitě bude velmi pěkný večer.