Choreograf Juanjo Arqués před premiérou nového ostravského baletu: Snažím se posouvat hranice v tanci i mimo něj

Co bylo nejvýraznější inspirací pro představení Následky?

Jednou z ústředních otázek představení se stal vztah člověka a přírody. K tomu se váže také téma romantismu a jeho teorie tzv. „vznešena“ (z francouzského „sublime“  tj. vznešený – pozn. red.). Jde v jádru o to, že my lidé jsme oproti přírodě jen malí páni. Přírodní katastrofy nebo obrovské masivy hor nám ukazují, jakou moc nad námi příroda má, že může být neskutečně silná, a zároveň krásná. Dvacáté století navíc přineslo nové technologie a vznikl tak i nový druh „vznešena“. Bohužel si často jako lidstvo neuvědomujeme, že tyto technologie sice mají obrovský potenciál, ale mohou se lehce vymknout kontrole. Balet Následky je tedy točí kolem těchto palčivých témat, která jako společnost momentálně řešíme.

Jde skutečně o zásadní společenské a lidské otázky. Jak se vůbec takové téma dá převést do pohybu?

Snažil jsem se svou choreografii postavit na kontrastu řádu a zmatku, kontroly a chaosu. Chtěl jsem, aby choreografie byla organická, ale přesto v ní zůstal prvek náhody a nepředvídatelnosti, možná dokonce i chaosu. Představení má tři části a v každé z nich se styl pohybu liší. To se ukazuje především v úvodní a střední části představení, které hovoří o síle přírody i síle člověka znovu se postavit na nohy po přírodní katastrofě. Závěrečná část je ale jiná. Používám v ní mechanické, repetitivní, až téměř robotické pohyby, které jsou spojeny se zvuky přetechnizovaného světa. Odkazují právě na technologie a nejrůznější experimenty, které se nám mohou časem vymknout z rukou.

Je pro vás při tvorbě důležitý hudební doprovod?

Hudba mě velmi inspiruje. Pokud hudební doprovod vzniká zároveň s choreografií, pak potřebuji být v úzkém kontaktu s autorem hudebního libreta. Pokud se nejdříve objeví téma, snažím se k němu najít hudbu, která by ho co nejlépe vystihovala. V baletu Následky používám poměrně široké hudební spektrum, od hudebních ploch se smyčcovými nástroji se specificky narušeným zvukem až k elektronické hudbě, která se objeví především v závěrečné části.  

Tvrdíte, že se vám nejlépe spolupracuje s kreativními osobnostmi…co přesně to pro Vás znamená a které osobnosti Vás provázely kariérou?

Během kariéry jsem měl to štěstí pracovat s řadou osobností, choreografů a tanečníků, kteří mě inspirovali. Začínal jsem jako klasický tanečník a tančil v klasických souborech. Měl jsem ale možnost setkat se s tvůrci jako William Forsythe, Hans Van Manen nebo David Dawson. Každý z nich mi předal něco ze svého osobitého stylu a pohybového slovníku, což mi později pomohlo v rozvíjení vlastního choreografického jazyka.

Obecně ale rád pracuji s kreativními lidmi na sále – nechci se stavět do nadřazené role jen proto, že jsem choreograf. S tanečníky jsem od začátku v kontaktu, mluvíme o myšlence a záměru představení, ptám se na jejich pocity a reakce. Tady v Ostravě se tanečníci učí již existující choreografii, protože Následky vznikly už před nějakou dobou, takže mě těší, jak rychle dokážou vstřebat informace, jak jsou všestranní a dobře připravení. Doufám, že si celý proces nejen užívají, ale že jim také hodně dává.  Obecně mohu říci, že mě zajímá zpětná vazba na mou práci, a to nejen od tanečníků, ale od kohokoli, kdo se dívá na mé balety a má k tomu co říct.

Podle svých slov se také jako choreograf snažíte neustále posouvat hranice. Co si pod tím máme představit?

Pokud jde o choreografie, snažím se především o spojení s diváky. Chci se dotknout jejich emocí a chci, aby si každý z představení odnesl osobní zážitek. Vnímání toho, co se děje na jevišti, je totiž velmi subjektivní záležitost. Snažím se také posouvat své vlastní hranice v tom smyslu, že přetvářím klasickou baletní techniku a klasické tradice tak, aby vzniklo něčeho nového, moderního, co vyvolává hluboké pocity. 

Jaká nová spolupráce nebo projekt vás čeká v nejbližších měsících?

Aktuálně chystám dva nové projekty. První z nich je pro Holandský národní balet a bude se točit kolem témat jako je vesmír, černá díra, časoprostor, otázky metafyziky a podobně. Hudební doprovod obstará velký orchestr, bude se jednat o současnou vážnou hudbu. Druhý projekt bude součástí programu, který je postaven na minimalistické hudbě. Takže mě čeká dosti různorodá práce, ale těším se na ni.