Up!Great mají nový klip a zpěvačka Veronica Hurt říká: Mám pocit, že jsme teď v nejlepším období

Skupina Up!Great přichází s novým klipem Why?! Co bys k němu mohla říci?

Využili jsme spolupráce s Davidem Spilkou, v jehož studiu vznikala naše nová deska, protože se kromě hudební produkce zabývá také natáčením videí a protože jsme si celkově sedli. Vize byly podobné. Vymysleli jsme, co točit, jak točit, kde točit a hledali zajímavé prostory. Podařilo se nám najít opravdu fascinující lokaci. Bývalý Hotel Palace v centru Ostravy. Jen projít si zchátralé místnosti budovy byl pro mě hororový zážitek, to místo dýchá historií, vzpomínkami, uměním a jen čekáš, kde se vynoří nějaký duch. Chtěli jsme video s atmosférou, živou kapelu, která na tebe srší svou energii, a to místo to umožnilo.

Ta hororová atmosféra je ve videoklipu určitě znát, nicméně nelákalo vás ještě více dané místo obrazově zdokumentovat? Přece jenom asi málokdo pozná, že se jedná zrovna o hotel Palace…

Spíše jsme chtěli maximálně vysát potenciál tohoto prostředí, které má být doprovodným obrazem ke kapele. Hotel Palace je spíše taková bonusová informace pro fanoušky.

Videoklip Why?! rozhodně není jedinou novinkou Up!Great, protože jsi už zmínila, že máte připraveno nové album…

Ano, tento měsíc jsme dokončili naše nové album, na němž jsme pracovali prakticky dva roky. Točili jsme jej v DS Studiu v Olomouci, což pro nás byla nová hudební zkušenost, hodně jsme se zabývali postprodukcí a hráli si s celkovým zvukem. Posunuli jsme se hudebně, tvoříme malinko jinak, core a energie zůstávají, ale message je zase jiná. Jsem zvědavá na reakce těch, kteří Up!Great znají.

Při natáčení klipu Why?! (Foto: David Spilka)

Můžeš prozradit více k novému albu? Co si má fanoušek představit pod sdělením, že „message je zase jiná“?

Album se bude jmenovat Mad Images, zatím z něj máme venku singl Everyone Knows the Truth a druhý Why?! právě vychází. CD by mělo vyjít na jaře 2020 a prozradím ještě, že na něm bude také můj úplně první duet (smích)… Co se týká „oné message“, tak textově se předchozí alba zabývala spíše sebepoznáváním, tohle je zase více o mezilidských vztazích. A skladby jsme otesali do přímočařejších hudebních motivů.

Každopádně jako Up!Great máte za sebou úspěšné koncertní turné s Jinjer a Infected Rain. Jaké hlavní poznatky sis z těchto koncertů odnesla, ať pro tvůj osobní, či hudební život?

Bylo fantastické sledovat, jak velcí dříči to jsou. Obě kapely mají jasný cíl a jdou za ním. Celé cestě za levelem, v němž jsou teď, obětovali strašně moc, protože věří tomu, že jejich práce má smysl. A zároveň jsou chvíle, kdy to musí bolet – cestování z místa na místo, přejezdy v rekordních časech z koncertu na koncert, žádné soukromí, bez rodiny. Ale dokázali se do toho zakousnout a v této chvíli si plní svůj sen.

Jsi spokojená s tím, jakou cestu jste s Up!Great dosud ušli, respektive s tím, jak se kapela vyvíjí?

Za sebe jsem. Mám pocit, že teď jsme hudebně v nejlepším období. Děláme si, co chceme, hrajeme koncerty, které mají smysl, a třebaže jich je méně, o to skvělejší jsou. Ale je to díky tomu, že Toma Rybola (kytarista Up!Great – pozn. red.) je schopen cestu Up!Great takhle manažerovat. Je za tím neuvěřitelné množství jeho práce.

Co podle tebe chybí Up!Great k tomu, abyste se více prosazovali na evropské scéně?

Tři sta koncertů ročně. (smích)

Kapela Up!Great. (Foto: Zu Rybolov)

Mimochodem jak na tvé hudební aktivity reagují tvé kamarádky? Dostáváš spíše dotazy, jak musí být super být zpěvačkou oblíbené kapely, jezdit na koncerty a podobně, nebo se spíše střetáváš s reakcemi typu, jak můžeš „s těmi chlapy vydržet“? 

Reakce jsou spíše obdivné, jsou překvapené, že to všechno stíhám… Dle facebookového profilu to vypadá, že se hudbou živím, takže když je vyvádím z omylu, tak jsou spíše fascinované, jak se to dá zvládat. Je fakt, že mám za sebou pár humorných historek z práce, kdy na mě kolega zírá a říká, jak to, že tu jsi, vždyť jsi včera večer hrála v Praze. Na chlapy holky moc nereagují, ale myslím, že to je spíš záviděníhodné, ne?

Otázka, jak se to vezme. Ale to spíše musíš vědět ty a tvé kamarádky…

Ty bys nechtěl být v kapele s třemi ženami? (smích)

Myslím si, že vždycky záleží na okolnostech… Pojďme však k dalšímu souvisejícímu tématu. Máš pocit, že tě mnohaleté působení na hudební scéně, a to především v kapelách, kde převládají muži, formuje jako ženu? Co ti to přináší pro tvůj osobní život?

No, konkrétně kluci v kapele mě rozhodně naučili nebýt nikdy vztahovačná. Taky jsem musela začít být trochu chlap, nebát se, zorganizovat, co je třeba, říct si, co potřebuji a nečekat, že na to nějaký chlap přijde sám, a nebýt citlivka. Tohle všechno je pak do života fajn.

Domníváš se, že mateřství ovlivňuje tvůj hudební život výrazně?  

Zásadně. Protože mám malé děti a jsem ten typ matky, že je nedokážu dlouhodobě nechat napospas, stala se teď ze mě vlastně největší brzda Up!Great. Je to složitý boj v mé hlavě a zatím fungujeme v kompromisech, tak uvidíme, k jakým rozhodnutím mě hudba ještě dovede.

Na závěr asi trochu nečekaná otázka. Tvé příjmení je Hurtová, přičemž sloveso „to hurt“ anglicky znamená mimo jiné: „zranit“, „bolet“, ublížit“, „ranit“ a podobně.  Máš pocit, že se toto příjmení vztahuje k tvému životu oprávněně, nebo tě absolutně nevystihuje, protože tvůj život je jedna velká radost?

Poté, co jsem se vdala, tak jsem se vzdala příjmení Radimcová, což mě někdy vůči mému otci, který je v Ostravě známým muzikantem, mrzí. Umělecké jméno Veronica Hurt, které používám, mi ale vyhovuje víc – je v něm určité tajemství. Evokuje mnoho otázek, jak to teda mám, jak moc trpím a jak moc je to v textech. A ono to tam je, i když ne nijak emo fatálně, protože mám v životě spíš štěstí. Ale každá krize, která mě potkala, vybrousila část mé osobnosti. Je třeba „to hurt“, aby člověk mohl jít dál.