Člověk se potřebuje neustále vyvíjet a pracovat na sobě, říká houslová víla Lucie Klasek
17.10.2019 08:07 Petr Bidzinski Hudba Rozhovor
Lucie Klasek patří k nejrespektovanějším houslistkám s ostravskými kořeny. V současnosti sympatická hudebnice věnuje svou energii a své kreativní myšlení především multižánrovému projektu The Stringz. Nehovořili jsme však pouze o tomto seskupení, které před pár dny představilo nový videoklip, protože v rozhovoru padla zmínka třeba také o Justinu Bieberovi, ale i o tom, jak najít životní rovnováhu.
Snímek z nového videoklipu Storm.
Foto: archiv Lucie Klasek
Jaké aktuální hudební záležitosti zaměstnávají Lucii Klasek?
S projektem The Stringz máme za sebou natáčení nového videoklipu v Beskydech. Jedná se o skladbu Storm Antonia Vivaldiho. Sešel se úžasný tým a splnil se mi můj sen realizovat klip na Moravě, kde jsem doma. Točili jsme s týmem Collective Production Američana Caryho Hubbse, byly to skvělé dva natáčecí dny. Snad se nálada promítla i do výsledku. Myslím si, že klip přesně zachycuje mé vnímání. Tedy propojení starého a nového, bílé a černé. Máme za sebou aktuálně také první zahraniční vystoupení v Monaku, připravujeme nové aranže, vystoupení na fashion akci Luďka Hanáka, promo focení. To je jen letmý výčet toho, co mě momentálně zaměstnává.
V současnosti se tedy soustředíte především na The Stringz. Proč jste se vlastně do tohoto projektu pustila? The Stringz totiž není pouze multižánrový projekt, pro který je důležitá výhradně hudební složka… Ten přesah je mnohem větší…
Člověk se potřebuje neustále vyvíjet, pracovat na sobě. The Stringz je pro mě další posun, další krok, evoluce, souhra s dalšími strunnými nástroji, které miluju. Jsou to nové podněty, a to jak hudební, tak lidské.
Zkuste upřesnit, přece jenom projektů, které se snaží propojovat světy klasické a populární hudby je hodně…
Snažím se vytvořit originální projekt s jasně uchopitelnou hudební image, s typickým rukopisem a charakteristickým zvukem. The Stringz jsou postaveny na třech rovnocenných sólových nástrojích – houslích, pianu a cellu, tedy klasickém komorním uskupení – triu. Naše show bývají doplněny o rytmickou sekci, samozřejmostí jsou světelné a vizuální efekty.
Jak to funguje v praxi?
Každé vystoupení vyžaduje své pojetí, svou dramaturgii, náladu. Je potřeba zohlednit, kde se hraje a pro koho, při jaké příležitosti. Divák, tedy posluchač, je na prvním místě. The Stringz jsou flexibilní, mají za sebou spolupráci s komorním orchestrem, zpěváky, jako například s Tomášem Savkou nebo Václavem Noidem Bártou, ale i s tanečníky. Pracuji tak, aby vždy hrála roli i jistá dávka originality. Snažíme se také hledat a podporovat mladé začínající talenty, třeba tím, že jim dáváme prostor na některém z našich koncertů.
Jak v kontextu vašeho repertoáru vnímáte skladbu Stringz Generation?
Stringz Generation je autorská skladba našeho pianisty Alexe (Alexander Khristianov – pozn. autora) napsaná přímo pro nás a jsme na ni patřičně pyšní. Pojmenovali jsme po ní naše debutové EP. Z reakcí na koncertech je jasné, že uspěla i u posluchačů. A to je pro nás podstatné.
Podle jakých kritérií si vybíráte repertoár? Pro The Stringz jste zpracovali třeba píseň Dangerous od Davida Guetty, také jste nahrála povedený cover od Justina Biebera…
Prioritně si vybíráme melodické skladby, které nás baví, mají uměleckou hodnotu a dají se dobře instrumentálně uchopit. Love Yourself od Justina Biebera je můj sólový track ve spolupráci s hudebním producentem Thomasem Coastlinerem., jedním z největších talentů současně taneční scény. Klip se natáčel na Ibize. Princip a můj přístup k práci je pořád stejný, ať jde o sólovou tvorbu či jiné projekty. Momentálně směřuje moje energie k The Stringz.
Co se týká zmíněné skladby Love Yourself od Justina Biebera, souhlasíte s tímto tvrzením, tedy miluj sebe sama? Říká se, že když člověk nemá rád sebe, nemůže mít rád druhé… Máte tedy ráda sama sebe?
Ano, je to životní filozofie, ale i mít se ráda nebo právě tahle oblast musí fungovat ve správném vyváženém, zdravém pojetí. Vše musí být v rovnováze. Celý život. (úsměv)
Patříte spíše k muzikantům, kteří preferují hudební přesnost, ačkoliv mohou hrát trochu odtažitě, nebo raději hrajete více srdcem, i když to technicky nemusí být bezchybné?
Skladba musí být technicky nastudovaná precizně, to je záležitost přípravy, tedy fáze před koncertem. Na pódiu už hraju srdcem, spontánně, užívám si to, tam už na techniku moc nemyslím. Nic kromě tady a teď – flow.
Kromě už zmíněných skladeb máte v repertoáru také písně od Scorpions, Johana Sebastiana Bacha, AC/DC, Queen, Karla Jenkinse, Michaela Jacksona, také jste vystupovala s rockovou kapelou Gate Crasher, DJ Mad Skills. Pomáhá vám tato hudební otevřenost i v osobním životě? To znamená, že na rozdíl od jiných vidíte věci z různých úhlů pohledů…
Nevím, jak to mají ostatní, ale pro mě je posuzovaní z různých uhlů pohledu zcela přirozené. Každá spolupráce byla něčím specifická, každá byla v určitém období, každá mě svým způsobem obohatila. Všechno má svůj čas a věci se dějí, jak mají a kdy mají. Za všechny hudební podněty jsem vděčná, a pokud něco můžu tvrdit, tak že mám štěstí na úžasné lidi kolem sebe. Věřím, že ty správné energie se přitahují. Bohužel moc se mi nedaří oddělovat práci od soukromí. Všechny vlivy se promítají do soukromého života. Pestrost mám samozřejmě ráda, a pokud má člověk kreativní smýšlení, tak různorodost, akčnost a určitou dávku adrenalinu k životu potřebuje.
Chápete tedy svou hudební kariéru i trochu jako edukační? To znamená, že pomáháte vašim fanouškům rozšiřovat hudební obzory?
Oslovit posluchače prostřednictvím hudby je inspirativní. Hudba vždy lidi ovlivňuje, často i nevědomě. Edukační záměr není primární, ale pokud se podaří vyslat směrem k posluchačům nové podněty, něco nepatrného v jejich duších pootevřít, budu spokojená… Snažím se propojovat staré a nové, renesanci i modernu, slučovat neslučitelné, přidávat zajímavé prvky a dělat vjem pro diváka komplexní. Pořád mě zajímají nové věci, podněty. Život je prostě jedna velká inspirace.
Přemýšlíte hodně o tom, co na vaše nahrávky řeknou kritici, respektive hudební fanoušci, nebo je pro vás důležitější to, že vy sama víte, že jste na dané nahrávce odvedla stoprocentní práci?
Hudební kritiky si rádi vyslechneme, nicméně názor fanoušků je pro nás nejdůležitější, vždyť hudbu tvoříme pro ně… To, že skladba je za mě řemeslně stoprocentně odvedená, je samozřejmostí.
Další výraznou stopu jste na české scéně zanechala s projektem Femme2Fatale. Jaká je aktuální situace ohledně tohoto dua?
Projekt Femme2Fatale stále trvá a žije. Je to stále žádaný instrumentální projekt. Za dobu, co existuje, si vytvořil na trhu stabilní místo. Profiluje se zejména na korporátních, soukromých a jiných společenských událostech.
Kde se vidíte, co se týká hudební kariéry, za dalších pět až deset let?
Věřím, že se mně a mému týmu podaří s The Stringz vyprofilovat kvalitní hudební instrumentální crossover projekt poptávaný a uznávaný i za hranicemi České republiky. Cílem je také rozvinout určité záměry produkční a realizovat alespoň některé kreativní nápady a plány, protože těch máme na několik životů. (smích)
Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.