Martina Šnytová po převzetí Ceny Thálie: Z čeho jsem dříve měla strach, si nyní užívám

Ostrava se raduje z vašeho zisku Ceny Thálie. Přijměte, prosím, i naše srdečné gratulace. Jaké byly vaše první myšlenky, když zaznělo jméno Martina Šnytová?

Velmi vám děkuji za gratulaci.  Měla jsem obrovskou radost, že to tentokrát vyšlo, přece jen to byla čtvrtá nominace, a tak jsem si říkala, že to nemusí vyjít ani letos. A pak jsem uslyšela své jméno a řekla jsem si „jo“…tak to tentokrát fakt klaplo!

V čem spočívá klíč k takovému úspěchu? Je nepochybné, že se jedná o složitou souhru různých faktorů. Komu všemu jste vděčná za to, kde nyní jste?

Vždy se snažím poctivě pracovat a nic nepodcenit. Jsem k sobě velmi přísná a vlastně nikdy nejsem úplně spokojená. Možná, že i to bude jedním z klíčů nějakého úspěchu. Samozřejmě taky hraje důležitou roli, s jakými lidmi se člověk v této profesi setkává. A já musím říci, že mám obrovské štěstí, neboť ať už to byly kladné, či méně kladné zkušenosti, určitě mě kamsi posunuly a snad budou posouvat i nadále. Za tyto zkušenosti moc děkuji. Vděčná jsem za svou skvělou paní profesorku Elišku Pappovou a svou báječnou rodinu.

Thálii jste získala za roli Reno Sweeney v inscenaci muzikálu Colea Portera Děj se co děj. Patří tento titul k vašim srdečním záležitostem?

Reno Sweeney byla pro mě obrovskou výzvou, na kterou jsem si zpočátku upřímně moc netroufala. Ovšem také díky obrovské podpoře kolegů jsem to v sobě poměrně rychle zlomila a začala ta pravá dřina, která se vyplatila. Nemyslím tím ani nominaci, natož cenu, ale to, že jsem si to osvojila a to, z čeho jsem měla dříve takový strach, si nyní užívám. To je pro mne výhra největší.

Jak jste si slavnostní ceremoniál užila a kdo vám byl během něj oporou?

Oporou mi byla má rodina a můj přítel. Moc jim za jejich podporu a pozitivní energii a lásku děkuji. Byl to výjimečný večer.

Vyslechla jste si určitě slova ocenění a chvály od vašich kolegů… Zaznělo v záplavě všemožných gratulací něco nečekaného, co se vám vrylo do paměti?

Byla jsem spíše mile zaskočena, kolik překrásných gratulací mi přišlo. Moc bych za ně chtěla i touto cestou poděkovat.

Jste zvyklá tvrdě pracovat, současně jste velmi skromná, protože nesdílíte na sociálních sítích ani vyloženě pozitivní kritiky. Co je vaším uměleckým krédem?

Přála bych si, abych se mohla své profesi věnovat i nadále co nejzodpovědněji a s pokorou a aby přinášela potěšení nejen mně, ale také divákům.