Martina Šnytová a Tomáš Savka excelují v komorním muzikálu Pět let zpět, jehož uvedení je senzací
27.9.2019 10:53 Milan Bátor Divadlo Recenze
Divadelní Ostrava je evropský fenomén, zaznělo nedávno na Ostravanu z úst ředitele Národního divadla moravskoslezského Jiřího Nekvasila. Jakkoliv jsou to slova troufalá, vycházejí ze znalosti konkrétních věcí a zkušeností. Premiéra muzikálu Pět let zpět ukázala, že ostravská muzikálová scéna nesází na provařené nebo osvědčené tituly, ale má odvahu hledat a předkládat aktuální a naléhavá témata. Po drsném a autentickém zážitku z komorního dramatu Thrill Me přišlo Divadlo Jiřího Myrona s muzikálem, který si vzal na mušku vznik, průběh a zánik jednoho vztahu a manželství. Ve čtvrteční premiéře účinkovali Martina Šnytová a Tomáš Savka.
Martina Šnytová a Tomáš Savka v muzikálu Pět let zpět.
Foto: Martin Popelář
Jméno Jamese Roberta Browna je v české muzikálové branži dosud spíše neznámé. Začínal jako barový pianista, vymýšlel aranže a doprovázel lepší i horší zpěváky. Díky této zkušenosti jeho první autorské produkce Songs of New World či pozdější muzikál Parade nepostrádaly zajímavost a apel, čehož si odborná i divácká obec všimly. Následovaly prestižní ceny, ale Brownův největší úspěch měl teprve přijít. Dobrá věc se rodí v bolestech, říká se, a většinou je to naprostá pravda. Muzikál The Last Five Years je Brownovým dosavadním mistrovským opusem a byl poprvé uveden v Chicagu v roce 2001. Komorní drama pro dva herce vychází z jeho osobních zkušeností z prvního manželství, můžeme se dohadovat, do jaké míry je dílem autobiografickým. Každopádně stojí za to nahlédnout do jeho nitra, v kterém se zrcadlí obecně platná zkušenost.
Byli jste někdy ženatí? Jak dlouho vydržel váš vztah? Dokážete komunikovat? Všechno je o schopnosti naslouchat a snažit se porozumět druhému člověku. Podobné myšlenky mi běžely hlavou, když jsem se nořil do muzikálu Pět let zpět Jamese Roberta Browna, který Ostrava představila v unikátní české premiéře. Libreto přeložil současný dramaturg operety/muzikálu NDM Tomáš Novotný, který se představí také v jedné z hlavních rolí ve druhé premiéře v pátek. První čtvrteční uvedení muzikálu bylo svěřeno dvojici Tomáš Savka a Martina Šnytová.
Příběh vypráví dvojice Catherine Hiatt a Jamie Wellerstein. Ona se snaží udělat kariéru jako herečka, což se jí moc nedaří. Cathy je introvertní, spíše starosvětská, trochu afektovaná a zranitelná. Není připravena zvládat krizové události, možná právě proto potřebuje velkou citovou podporu. Jamie je její protiklad: okouzlující povahový typ, má velké charisma a vyzařuje z něj péče, ochota a zájem vstoupit do vztahu. Umí perfektně jednat s lidmi a je velmi společenský. Vyložený vůdce a bavič.
Narace muzikálu Pět let zpět je velmi neobvyklá. Cathy vypráví svou verzi od konce – tedy od chvíle, kdy najde Jamieho dopis na rozloučenou s vráceným snubním prstenem. Jamie naopak vypráví příběh vztahu od samého počátku po jejich první schůzce. Tento zvláštní časový nesoulad vytváří těžko definovatelné napětí, pramenící z absolutně kontrastních situací a emocí. Obě časová pásma se v jednom jediném okamžiku protnou a spojí: jde o scénu, v níž Jamie požádá Cathy o ruku.
V dalších obrazech vidíme, jak se jim společně vede. Zatímco Cathy se účastní jednoho neúspěšného konkurzu za druhým, Jamieho spisovatelská dráha jde raketově nahoru. Čekají ho schůzky, jednání s nakladatelkou, měl by chodit do společnosti a přirozeně touží po úspěchu. Chce být viděn. Zranitelná a frustrovaná Cathy mu však nedokáže být v důležitých chvílích oporou a „společnicí“ na večírcích. Potřebuje s ním být zkrátka sama.
Martina Šnytová jako Cathy podala obdivuhodný výkon. Ztělesnila věrohodně osobnost s velmi vzácnou, senzitivní povahou, která potřebuje podporu a pochopení. Perfektně se vtělila do duše mladé, zmatené ženy, jež má svůj svět a touží po něčem, co si vysnila, aniž by to nacházelo oporu v realitě a jejích dispozicích. Pěvecky i herecky Šnytová excelovala a její nasazení bylo nesmírně přesvědčivé. Dokázala emocionálně rozhozenou Cathy ztvárnit s jemnými a promyšlenými hereckými prostředky. Pěvecky podala v rozsahově i výrazově náročných písních bravurní výkon.
Tomáš Savka se pro postavu spisovatele Jamieho narodil. Jinak si nedokážu vysvětlit onen vzácně vyvážený koncentrát energie a herecké přirozenosti, s níž zahrál dravého, všem podnětům otevřeného hejska s literárním talentem a touhou vyhovět všem. Savka na scéně neuvěřitelným způsobem kraloval a získal si diváka na svou stranu i přesto, že to byl on, kdo se rozhodl nevyrovnaný vztah s Cathy zničit, když zjistil, že jejich komunikace už nefunguje a že každý stojí na odvrácené straně barikády. Savka také báječně zazpíval, jeho přirozené pohybové nadání, pestrá výrazová paleta a jevištní mluva byly v každém ohledu brilantní. Bylo ho zkrátka všude plno a nasazení z něj tryskalo jako gejzír.
Libreto, jak jsme již zmínili v úvodu, přeložil do češtiny zpěvák Tomáš Novotný. Jeho práci lze hodnotit s uznáním, má cit pro větnou stavbu i logiku frázování. Jako zpěvák zohlednil přirozený spád melodie a potěšil pěknou češtinou, jež se vyhýbá klišovitým obratům či archaismům.
Nad muzikálem Pět let zpět se sešel i kvalitní inscenační tým. Režisérka Janka Ryšánek Schmiedtová, scénografka a autorka kostýmů Lucie Labajová a Adéla Laštovková Stodolová (pohybová spolupráce) představili ve všech ohledech funkční spolupráci. Od výrazné psychologie přes kostýmy, které dobře ilustrovaly jisté povahové rozdílnosti, až k výborné projekci, jež nenásilně dokreslovala dějovou linii, se představení neslo v integrační a kompaktní formě. Společná synergie všech zúčastněných byla potvrzením, že se tady odehrává něco výjimečného.
Důležitým aspektem nové ostravské inscenace je hudební složka. Brown napsal hudbu, která má vzácný dar: strhuje krásnou a silnou melodickou invencí, jež se zdařile vyhýbá šablonovitému sentimentu, tolik častému průvodnímu jevu většiny muzikálových produkcí. V jeho hudebním výrazu se šťastně sešly různé inspirace (jazz, pop, minimalismus, funky, rap…), písně mají vynikající gradaci, nápaditou formální stránku a poskytují řadu příležitostí k sólovým výkonům. Musím pochválit kapelu, která v premiéře hrála, náročné party zvládli muzikanti báječně. Hudebnímu provedení dominoval klavír excelentního Jiřího Janíka a klarinet neméně znamenitého Marka Prášila, který stíhal i dirigovat a připravil také celé hudební nastudování. Mimořádně sehranou sestavu tvořili dále energický kytarista Jan Gajdica, talentovaný baskytarista Marek Dufek a dvojice violoncellistů Tereza Freysler a Daniel Nosek.
Musím také na závěr ocenit dramaturgické směřování operety/muzikálu Národního divadla moravskoslezského. Po psychologickém dramatu Thrill Me představilo divadlo další spektakulární, inovativní titul, který je absolutně odlišný a přináší tak možnost porovnat, jak různé mohou být přístupy k tomuto žánru. Nová a historicky první česká inscenace Pět let zpět v Ostravě potvrdila objevnou a novátorskou linii, po níž v současnosti divadelní tým kráčí. Jasný pocit, že tady se událo něco ojedinělého, si odnášeli domů zřejmě všichni, kteří byli premiéře přítomni.
Čtěte také: Recenze druhé premiéry (v hlavních rolích Tomáš Novotný a Klára Jelínková)
Přečtěte si více z rubriky "Divadlo", nebo přejděte na úvodní stranu.