Blackmetaloví divoši Město šedi, kterým hnul žlučí odstřel Strakáče: Člověk se nesmí brát moc vážně, jinak z toho zblbne

Jaká je aktuální situace ve skupině Město šedi?

Jurgen: Plán je jasný, nahrát materiál, který jsme připravili na album, a pokračovat v práci na rozdělaných skladbách a nové tvorbě. Chystáme také listopadový koncert s Dark Wind a Tortura v ostravském Rock Hillu.

Mstitel: Pracujeme na prvním plnohodnotném albu. V Praze, kde momentálně bydlím, realizuji v baráku zkušebnu, abychom mohli zkoušet i tam.

Jak bude nové album po hudební stránce vypadat? Co by mělo být poznávacím znamením pro tuto nahrávku?

Mstitel: Nové album se ponese v duchu nahrávek na Bandzone. Vše nahrává kytarista Hynek v domácím studiu ve zkušebně. Poznávacím znamením je samo Město šedi.

Jurgen: Samozřejmě že nějakou představu máme. I náš profil na Bandzone naznačuje, do jakého hávu bude album oděno.

Máte nějakou jasnou vizi v rámci kapely, které se chcete držet? To znamená, že se chcete prezentovat výhradně charakteristickým blackmetalovým syrovým zvukem bez nějakých žánrových odboček, nebo máte v plánu směřovat spíše k variabilnějším a pestřejším skladbám?

Mstitel: Předpokládám, že tvorba zůstane do budoucna podobná, nějaké žánrové odbočky neplánujeme, většinu songů skládám já, Jurgen u svých dvou počinů má podobné cítění, trošku vybočují Hynkovy skladby. Tam jdou poznat vlivy thrash metalu a heavy metalu.

Jurgen: Já osobně jsem toho názoru, že v jednoduchosti je síla. Rád bych, aby zůstalo u standardního složení nástrojů čili kytary, basa, bicí. Nechci žádné klávesy a podobně. Možný je vliv thrash metalu, který je čitelný ve skladbách kytaristy Hynka, ale tomu se nebráním. Mám rád, když je v blacku i trošku thrashe.

Každopádně vaše pojetí black metalu je hodně vystavěno na melodiích. Chcete se této cesty na úkor nějaké syrovosti držet i v budoucnu?

Mstitel: Melodie budou jistě jedním ze stavebních prvků i nadále. Je to proto, že většinou přijdu se songem v syrovém základu, do kterého Hynek pak přidá vyhrávky, také nějaké pasáže posune o oktávu a podobně.

Jurgen: Určitě nemáme v plánu pouštět se do klasických sypaček až „prasopalů“, mid-tempo, které hrajeme, je vyhovující a navíc jde samo melodiím vstříc.

Vnímáte, že ve vašich písních (viz například Nahá) najdeme také vliv punku? Je to cílené? Třeba i s ohledem na to, že zpěvák Mstitel v minulosti působil v punkových The Neunikneš… Hodláte tyto punkové elementy využívat ve vašich písních častěji?

Jurgen: Nemyslím si, že by to bylo nějak cílené. Pogo sem patří, ale tady nechám Mstu, aby se rozkecal….

Mstitel: Máš pravdu, je tam vliv punku. Kromě Nahé třeba ještě v songu Tepna, ale je to spíš ovlivněno kapelami jako Darkthrone, kteří tyto prvky taky používají. Dále jsou to třeba Tragedy nebo Martyrdöd. Jestli budeme používat častěji punkové prvky, záleží na tom, co mě zrovna napadne při tvorbě, ale nepředpokládám, že by se to mělo nějak výrazně projevovat. Chceme hrát především black.

Jak velkou váhu přikládáte textům? Preferujete texty týkající se „města šedi“, nebo se chcete zabývat i jinými tématy?

Jurgen: Texty jsou mé fascinace či vjemy okolního prostředí s opřením se o krajinu lidské duše, jako například v songu Závist plynojemu. Často jsou spojené s nějakou události, co mi život nabídl, nebo jen popisují, co mé oko vidí. Například ve skladbě Nahá jde o lávku bohumínského nádraží, přes kterou jsem chodíval do práce. A jelikož život jde dál a město je stále v pohybu, tak fascinace nekončí a je o čem psát. Z událostí poslední doby mě nepotěšila „poprava“ komína Strakáče, a tak se objeví i skladba s tematikou komínů našeho města, kterou bychom rádi věnovali právě Strakáči.

Mstitel: Texty jsou doménou Jurgena a jsou pro Město šedi zásadní. Témata města jsou nevyčerpatelná, takže se jich budeme držet i nadále. Důležitým prvkem textů Města šedi je skrytý význam a personifikace.

Z různých dostupných ukázek vyplývá, že píseň Ostrava je čistě instrumentální. Proč? Na druhé straně i v tom může být určitá jedinečnost, protože instrumentální skladbu o Ostravě snad ještě nikdo neudělal…

Jurgen: Skladba Ostrava má text, který mám napsaný už spoustu let. Jen v době, kdy jsme koncertovali, ještě nebyl napasovaný do hudby. Byl příliš dlouhý, prošel redukcí a už má formu, brzo se bude prezentovat ve světle lamp Města šedi. Spoiler: navíc si jej mohou prožít lidé cestující vlakem z nádraží Střed do Bartovic.

Mstitel: To by bylo poetické, ale pravda je, že text skladby Ostrava je i přes jeho zjednodušení stále dosti epický. Existuje tedy, jen jsem se ho ještě nenaučil. (smích)

Jaké je vaše oblíbené blackmetalové období?

Mstitel: Nemám vyloženě oblíbené období žádného metalového žánru. I když je pravda, že dost mých oblíbených kapel vypustily skvělá alba v osmdesátých letech. Ale občas na mě vyskočí kapela, a říkám si: „To je, kurva, náser!“ A je úplně jedno, jestli je album z roku 1985 nebo 2019.

Jurgen: Není konkrétní období, které bych vytahoval, možná scéna. Dost mě baví Finsko a kapely jako Baptism, Horna, Sargeist, starý Behexen, starý Azaghal, ale samozřejmě je toho daleko víc, co mne baví a zajímá. Kdybych vše měl zmiňovat, tak to všechny přestane asi v půlce zajímat. Co se mi však nelíbí, je to, že poslední dobou se hodně tvůrců snaží vytáhnout a předvést svoje schopnosti, jenže hudbu tím natolik zkomplikují, až zabíjí její přirozenost a sílu, kterou dříve vyzařovala.

Chápete black metal jako životní styl, respektive jak moc řešíte ortodoxnost v black metalu? Nebo berete vše s nadsázkou třeba jako Umbrtka?

Mstitel: Nejsme žádní ortodoxní vypalovači kostelů, prostě se nám líbí tento druh hudby. A aspoň za mě musím říct, že s některými blackovými texty nesouhlasím, i když má daná kapela dobrou hudbu. Umbrtku mám hodně rád, mají skvělé nápady, ale když se podíváš na naše texty, tak bych neřekl, že to bereme s nadsázkou.

Jurgen: Vše má své meze a každý extrém nese známky toho, že je něco špatně. Člověk se nesmí brát moc vážně, jinak z toho zblbne… Není třeba být ortodoxní a true, ale nelíbí se mi přístup dnešní doby. Držíme se v podzemí, tedy undergroundu, chcete-li někdo, a to dle mého je taky o komunitě a přístupu. Vždy se mi líbilo, jak člověk na klubovkách mohl pokecat s vystupujícími, a to i klidně z takových skupin, jakou jsou Horna nebo Taake. Ba navíc se členové skupin dívali na vystoupení ostatních. V současnosti přijdete na akci a setkáte se s takovými, kteří ani nezvednou hlavu od mobilu k pozdravu, když dorazíte do backstage, natož, aby se šli podívat, co druzí hrají.

Jaký máte názor na kapely, které z black metalu vzešly, jako například Cradle of Filth, Dimmu Borgir, Behemoth, Satyricon a další, nicméně s přibývajícím časem se jejich hudba stala mnohem variabilnější… Mnozí však tvrdí, že black metal zradily…

Mstitel: Kapely se rozvíjejí, taky v tom může být záměrný tah na širší záběr posluchačů. Neřekl bych, že black zradily, pouze opustily klasické vyšlapané cesty.

Jurgen: Je to každého věc a vizitka, co prezentuje a produkuje.

Máte také zahraniční ambice?

Mstitel: Určitě si chceme zahrát i v zahraničí, ale nepředpokládám, že budeme mít fanoušky po celém světě. (smích)

Jurgen: Ukáže čas. Nevidím potřebu tlačit se za hranice, když je naše tvorba prezentována v rodném jazyce. Nicméně hudbě jazyk meze neklade, takže se vrátím zpět na začátek. Čas ukáže…

Má Město šedi nějaké limity, respektive hranice, za které už nechcete jít? Jsou tyto hranice ovlivněny spíše vaším vnitřním přesvědčením, nebo situací na hudební (blackmetalové) scéně?

Jurgen: Město šedi nemá hranice, je to město, ne stát… Teď vážně. Nemyslím si, že bychom byli ovlivněni situací na scéně. Držíme se toho, co nás baví, a upřímně je nám asi jedno, jestli to někomu vadí, nebo ne. Nejsme typy, které se někam tlačí nebo se snaží někam zařadit. Děláme jen to, co máme rádi a co nás baví.