V dnešní době lidem utíká život před očima, říká Stacee Roxx z glamrockových Bad Joker´s Cream

Od vašeho debutu uběhly už více než tři roky, v současné době připravujete druhé album. Jaká je aktuální situace ohledně nového počinu?

Na albu se aktivně pracuje. Tentokrát jsme se ale rozhodli ničím nelimitovat, takže žádná smlouva nebo termín vydání. Skladby nahráváme postupně a na různých místech. Základní podklady, tedy kytara, basa, bicí, jedou „live“ – tenhle typ nahrávání jsme si velice oblíbili. Pečlivě jsme vybírali studio, kterému svěříme naše další album. Koneckonců museli jsme za hranice. Z našeho pohledu ne zase tak daleko. Musím uznat, že polské studio Maq Records a soundmaster Jarek Toifl je opravdu topovou kombinací. Na zpěvy pak není třeba tak velkého studia. Zbytek dohrávek konzultujeme s producentem, se kterým už zároveň postupně tvoříme finální sound. Myslím si, že se brzy dočkáte ukázky v podobě singlu.

Jak v současné době nahlížíš na vaše debutové album z roku 2016? Vnímáš toto CD jako odrazový můstek, nebo spíše jako základní, tedy podstatný díl, v rámci budování vaší kariéry?

Skladby a debutové album Behind the Mask jako celek zachycují vývoj kapely, změny v sestavě a extrémní situace. Prakticky jsme desku vydali v úplně jiné sestavě. Pro nás všechny velká zkušenost. Je to náš první počin, který udal směr naší dlouhé kariéry.

V jakém duchu jste pojali nové písně? Hodláte se výhradně držet glam rocku, ke kterému máte nejblíže, nebo chcete glam rock nějakým směrem posouvat dále, aby byl třeba atraktivnější pro mladé publikum?

Jde spíš o čest. Nejde tak úplně o styl, spíš jako o dobu, kdy vznikl. Od počátků věků rock´n´rollu dodnes vzniklo mnoho odvětví a různých šílených kombinací a paskvilů rockové hudby. Mnohdy za účelem zaujmout nebo šokovat co největší davy a média. Naši hudbu děláme tak, jak ji cítíme, hluboko v nás bijí naše srdce rytmem tehdejší doby. Nemáme zapotřebí něco měnit nebo dál vyvíjet. Kdokoliv, kdo je na naší vlně, si k nám najde cestu sám.

Domníváš se, že je vám, to znamená glamrockové kapele, doba, respektive situace na hudební scéně, nakloněna?

Dnešní doba je moc rychlá, lidé se honí za svými sny a život jim utíká před očima. Už ale delší dobu pozoruji, že svět je barevnějším místem a lidé by se měli čas od času zastavit a užít si, respektive prožít danou chvíli. Zpívá se o tom v našem novém songu. Tak se těš! (smích) Situace na hudební scéně podle mého odkloněná ani nikdy nebyla.

Máš pocit, že se od jiných glamrockových kapel v něčem lišíte, anebo se ani odlišovat nechcete?

Nějak jsem se nikdy nezabýval tím, jestli jsme jiní, právě naopak. Radši spojím síly, pozvu hosta, dám do kupy koncert se spřátelenou kapelou. Zahrajeme společný song… Nebráním se ničemu v tomhle ohledu.

Jak velký význam přikládáte image? Je podle tebe stále důležitá, nebo dokonce důležitější než v osmdesátých, devadesátých letech? Neměla by být podstatnější hlavně samotná muzika?

V dnešní době je důležitá každá maličkost. Kvalitní image a show je stejně důležitá jako kvalitní muzika. Dáváme do našich koncertů maximum a snažíme se každý z nich posunout o nějaký ten krůček dál. Prakticky na každý koncert připravujeme něco speciálního.

Které aspekty podle tebe ovlivňují, zda se kapela stane, či nestane úspěšnou? Jste podle tebe úspěšnou kapelou, případně co vám chybí, abyste se úspěšnou skupinou stali?

Úspěch záleží na tom, jak vysoko nastavíš své cíle. Já své nejvyšší cíle rozdělím na velkou hromadu malých a každý tenhle „malý“ cíl rovná se úspěch. Takže ano, jsme úspěšná kapela. Důležité je vydržet a svých snů se nevzdát, postupně projít každý krůček směřující k tomu nejvyššímu. Napadá mě následující příměr: „Dva býci stojí na kopci, dívají se na stádo krav dole a ten jeden povídá druhému: Pojď, poběžíme dolů a jednu ošukáme! A ten druhý na to: Půjdeme krokem a ošukáme je všechny!“

V červnu jste odehráli několik koncertů v Anglii a ve Walesu. Můžeš prozradit více?

Anglie pro nás byla velkou výzvou. Sedli jsme do dodávky a na následujících deset dnů a přibližně 6000 kilometrů to byl náš domov. Taková „zkouška“ pro nás všechny. Myslím si, že i v tak krátké době se odehrálo vše, co mělo, aby nás to připravilo na další mnohem větší výjezd. Ten pocit, prostě přijedeš, zahraješ koncert, sbalíš věci a jedeš dál. Sem tam zastavíš na benzince, abys něco snědl a dokoupil zásoby alkoholu. Navíc hraješ song a oni ti prostě rozumí. U nás se potýkáme s narážky ve stylu „proč nezpíváte česky?“. Protože je to, ku-va, rock´n´roll, takhle se to dělá a takhle to cítíme!

Jakou roli má ve vašem případě symbol jokera? Vnímáte jej spíše jako pozitivní nebo negativní postavu?

Jsme mu maximálně oddaní. Tahá za nitky a na vše dohlíží… Je všude mezi námi. Kdo ví, co vše má ještě v plánu!

Berete fungování kapely jako únik od reality, únik od všedních dnů, nebo být členem kapely vnímáš jako určité poslání s nějakým větším smyslem?

Kapela je naší jedinou realitou. Je to rodina a zároveň závazek na celý život.

Je tvůj přístup k roli muzikanta stejný, jako byl v době, když si s hraním v kapele začínal, nebo se změnil?

Pokud myslíš v kapele jako v Bad Joker´s Cream, tak je můj přistup takřka stejný. Jsem celkem extrémista a jdu si dost za svým. Když se mi něco nelíbí, dám to jasně najevo. Víš, žiju celým tímhle hudebním světem. Kapela není koníček, zábava, víkendové odreagování, únik od reality – to je zábavová kapela! To, co děláme my, je odkaz, díky kterému tady něco zůstane.

Kde vidíš kapelu za deset let?

Na odvykačce? Nebo jsme někde uprostřed celosvětové tour. Nevíme přesně kde, ale jsme tam! Společně.