Hlučínská senzace: Premiéra projektu Symphonic Dance Music na Štěrkovně bodovala na plné čáře
27.7.2019 10:16 Milan Bátor Hudba Report
Až se jednou bude rekapitulovat letošní ročník festivalu Štěrkovna Open Music, vzpomínky povedou zákonitě k mimořádnému projektu, který přivedl na jedno pódium symfonický orchestr, doprovodnou kapelu, vokalisty a DJ Lowu. Pod taktovkou dirigenta Stanislava Vavřínka se festivaloví účastníci na hodinu a půl ponořili do tanečního transu, který byl něčím víc než jen přehlídkou známých melodií. Způsob jejich sloučení do téměř jednolitého zvukového proudu, včetně přemýšlivé animace a light designu, byl mimořádně působivý a přesvědčivý. Projekt zabodoval na plné čáře a překonal vše, co se kdykoliv dříve na tomto festivalu odehrálo.
DJ Lowa během premiéry projektu Symphonic Dance Music.
Foto: Aleš Honus
Sobotní druhý den oblíbeného hlučínského festivalu se vykoupal nejen v pořádném vedru, ale v slušné porci různorodé muziky. Na dvou pódiích se postupně objevili a své publikum přitáhli Jan Křížek, přespolní Desmod a zahrála i ostravská poprocková formace Nedivoč. U hudby této domácí „naděje“ se chvíli zastavím, protože si to kapela prostě zaslouží. Nedivoč je totiž parta skvělých muzikantů, kteří skládají hudbu a texty, jež ve vás zůstanou vězet jako neodbytné déjà vu. Jako podvědomý pocit, že něco takového už jste slyšeli, znáte a chcete s jejich muzikou rezonovat.
Nedivoč připravili i překvapení v podobě zbrusu nového klipu k písni Fotky z výletu, který lidem pustili. Z mnoha kapel, které na festivalu letos vystoupily, je to právě tahle, jež se vepíše do srdce. Důvod je zdánlivě prostý: skvělý zpěvák Svatopluk Tulej, jeden z nejlepších pianistů u nás Jan Uvira, nápady sršící bubeník a bandleader Jiří Krhut, ale i další dva muzikanti tvoří semknutou formaci, která nikdy nefauluje a vždy hraje stylem jeden za všechny, všichni za jednoho. Praví mušketýři současného českého písničkářství, s hrdým pocitem, že jsou z Ostravy.
Své fanoušky přitáhli i zástupci pompézního, heroického metalu sdružení pod názvem Bohemian Metal Rhapsody. Slovo rapsodie původně označuje instrumentální skladbu, v níž je spojeno několik různých myšlenek v jeden celek. Kapela sice koncepční projekt nepředstavila, ale zahrála samostatné písně v stylově jednotném provedení: metalová symbolika, exaltované mužské i ženské vokály (jednou ze zpěvaček byla i rocková ikona Tanja) a hutný zvuk podpořila i videoprojekce a šlehající plameny. Ve svém žánru poctivě odvedená práce, okořeněná o dva živé violoncellisty, kteří však dynamicky bohužel vůbec nevynikli.
Tím, k čemu se upínala pozornost festivalových návštěvníků, byl ale především mimořádný projekt, kterým se tento festival snaží přesáhnout své lokální postavení. A nutno říci, že volba padla na mimořádně úrodnou půdu. Symphonic Dance Music přivítal na stmívajícím se pódiu Janáčkovu filharmonii, kapelu, dýdžeje Lowu, zpěvačku Dashu, doprovodné vokalisty a dirigenta Stanislava Vavřínka.
Sestava zdánlivě nesourodých muzikantů, řeknete si možná. Jenže ono to díky hudebnímu všeumělovi Janu Lstibůrkovi fungovalo od prvních do posledních sekund báječně. Právě Lstibůrek (baskytarista Cílové skupiny Tomáše Kluse) napsal hudební aranžmá celého projektu. Úryvky známých a zčásti i kultovních tanečních melodií se prolínaly s majestátním orchestrálním zvukem, jenž DJ Lowa kořenil precizní prací se zvukem.
V některých okamžicích hrály samostatně jednotlivé nástrojové sekce (perkuse, žestě, vyhrávky vyšších dřev, smyčce…) a mohl tak vyniknout barevný zvuk klasických nástrojů. Výborně celý koncert odzpívala a odtančila zpěvačka Dasha, jejíž zkušenost a nasazení byly jedním z určujících faktorů kolosálního úspěchu. Projekt se blýsknul rovněž koncepčně pozoruhodnou dramaturgií. Písně byly doprovázeny skvělou animací a laserovým light designem, které vyvolávaly údiv i nadšení. Přitom se vyhýbaly akcentaci na efekt, nýbrž zajímavě ztvárnily jednotlivé písně doprovodnými příběhy s často symbolickým poselstvím.
Symphonic Dance Music na festivalu Štěrkovna Open Music absolvoval svou premiéru a potvrdil, že slova o velkoleposti, která jej předcházela, nejsou přehnaná. Jedná se o mimořádně působivou instrumentální, taneční a pěveckou senzaci, jež nenásilně ukazuje, že hudba dokáže přirozeně a hravě překročit jakékoli hranice a rozbořit všechny uměle vytvořené škatulky.
Za mne osobně byl projekt Symphonic Dance Music zlatým hřebem letošního festivalu, ale své fanoušky pochopitelně přilákaly také oblíbené kapely Divokej Bill a Jelen, kterými páteční večer pokračoval. Sobotní finále už může být v případě takových kapel, jako jsou legendární Stromboli, Čechomor či Mig 21 či tradičního projektu Balkan Battle Live, jen pomyslnou třešničkou na dortu.
Přečtěte si více z rubriky "Hudba", nebo přejděte na úvodní stranu.